Sin City - mesto hriechu

Na SinCity jsem kouknul dvakrát a i podruhé mi to utvrdilo skutečnost, že takovéhle filmy prostě nejsou pro mě. Tarantino, Rodriguez a teď už i Miller jsou režiséři bez kterých se skutečně obejdu a jediné co by mi mohlo od těchto tří chybět by byly možná tak komiksy které Miller původně nakreslil, protože ty mají skutečně co nabídnout, ale jejich filmy jsou čistá prachbídná snůžka jednoduchých příběhů jdoucích za pomstou plných neskutečných, neuvěřitelných ale veskrze silných scén, které se v paměťi ukotví ať už člověk chce nebo nechce. Tady si prostě nevybere. Sin City si z Pulp Fiction vzal ten způsob vyprávění jednotlivých příběhů, i když, jak mi jeden uživatel zde řekl, Tarantino na filmu spolupracoval minimálně. Každopádně i tak jsem nebyl spokojený a na další díly se rozhodně nijak závratně hnát nebudu. Stylové to sice je, ale zbytečně stylová brutalita, a zbytečně syroví hlavní hrdinové mi absolutně nesedí, i když v knize si je většinou rád užiju, ve filmu to jaksi nefunguje. Kniha je prostě kniha a přetavit tak jednoduše postavu která v knize funguje do filmu zas tak jednoduchý není. To by klidně mohli vyprávět tvůrci filmu Stopařova průvodce po galaxii. Sin City je městem hříchů, ale já bych se bez něj klidně obešel. Je vidět, že ho podporují hlavně rukopisy Tarantina a Rodrigueze. Ta stylovost je stejnak naprosto o ničem a to dokazuje film Spirit. Takže na tomhle je hezké akorát tak těch pár jmen, a to je asi tak všechno. (19.07.2009)

Takže jaké jsou nakonec pocity z toliko očekávaného filmu? I přes mírné zklamání se nakonec nedokážu ubránit nadšení. I když Rodriguez potvrdil, že prostě nikdy nebude režijní eso, přesto dokázal dát Sin City osobitý styl, který (pro některé až příliš) věrně zachycuje komiks. Nejslabším článkem celého filmu je jeho prostředí epizoda, kterou nejen dokonale vorá přehrávající Owen (moc by mě zajímalo, čí nápad byl ten robotický hlas), ale zároveň jsou v ní i ty nejslabší momenty. Vzhledem k tomu, že úvodní epizoda prakticky nemá chybu (Rourke je vynikající) a závěrečná je nejsvižnější a má naprosto bezchybného Willise, dávám nakonec zatraceně solidní 4 hvězdičky. Na to, jak moc to byl film očekávaný, takový verdikt vůbec není špatný. Jinak nepochybuji, že film se nezapíše do srdcí všech, protože pro některé bude málo akční, a pro druhé až příliš sázející na předlohu... ale o čem jiném by adaptace takové komiksu ostatně být měla... (19.04.2005)

Černobílé omalovánky v akci. Dosud sice nejvěrnější, ale bohužel nikoli nejlepší adaptace komiksové předlohy. Narozdíl od papírové verze tomu chybí atmosféra. Silná nevyrovnanost na všech postech snímku také moc nepřidává - obvzláště kolísavá úroveň jednotlivých povídek a hereckých výkonů zamrzí. Co v předloze funguje tady vypadá spíše pouze "zajímavě" či to rovnou aktivně štve (například monology - všeho s mírou aneb proč opakovat to, co pohřbilo původní verzi Blade Runnera, že?). Do konce "Drsného sbohem" není moc co vytknout, pak se karta kvality obrátí a je to spíše naopak. Za vidění rozhodně stojí, tvůrci si to udělali po svém a pokud se z chyb poučí do pokračování, tak by to konečně mohlo být to velké "ono". (17.04.2005)

5 / 10 Úbohá, mechanická kópia komixu, ktorá nemá nič, čo by mal dobrý film mať a naopak, čo by mať nemal, toho má viac než dosť. Ako poctu Millerovmu dielu to beriem, ale nech sa pán Rodrigez potom nečuduje, ak sa mu na hlavu zosype vlna ostrej kritiky. Nebyť poslednej poviedky, dal by som nemilosrdné dve *, ale Willis si našťastie udržuje nadpriemerný štandard a celý film zachraňuje. Škoda, snáď keby som pred tým Sin City čítal, doslovný preklad na plátno by som ocenil, ale takto len neveriacky krútim hlavou. Zostáva mi len dúfať, že rovnako nedopadne aj už dlhšie pripravovaná adaptácia môjho miláčika Sandmana... (01.11.2005)

Hned první povídka představuje vrchol celé hříšné epopeje. Marv sbírá drsné body, stylizace a obrázky pasují výtečně a sem tam se urodí hodně dobrá hláška. Jenže to co se za černobílým pozlátkem skrývá by zasloužilo pohlavek. Sin City je ukázkovým příkladem nezvládnuté adaptace – žádné emoce, žádná snaha vyjádřit pohnutky postav filmovou řečí. Rodriguez se topí v nekonečných monolozích svých postav, které neustále žvaní, neustále vysvětlují, co se jim honí hlavou a jakou mají zrovna náladu (až je to někdy k smíchu, třeba když se Hartigan zmoženě opře o strom, zakašle si do ruky a uvidí ve dlani krev, což provází zhruba slovy „je mi blbě a kašlu krev“ – asi aby stíhali i pomalejší diváci :-)_______ Kulantně řečeno, tupé. Nekonečný a nekontrolovaný vodopád slov přebíjí všechno a titul nejužvaněnějšího filmu posledních deseti let Sin City suverénně vyrvává z pařátů nedávného Closer. Hlášek ubývá, dynamika vyprávění prakticky neexistuje a dokonce chybí pořádná hudba (!). Většinu času zní jen fádní podkres, takže o audiovizuální nářez z traileru nezavadíte ani koutkem oka (ukázka tak teprve teď naplno prokazuje svou genialitu a zároveň lživost). S přibývajícími minutami geniální bonmoty („Nespláchls“) definitivně mizí a přicházejí velké rozpaky z hereckých výkonů. Sešla se nám tu opravdu rozmanitá společnost: Od skvělých drtičů (Rourke, Willis) a pohodově obsazených postav (Stahl, Dawson, King) se přes rozpaky (Wood, Duncan) dostaneme až k toporným výstupům (Owen, Del Toro) nebo rovnou směšnému přehrávání (Bledel, Murphy a hlavně Jessica Alba: Nic proti její postavě, ale líp hraje i Honza Čenský)________ Výsledek zklame. Neživotná, statická, chladná a hlavně děsivě neinvenční, až otrocká adaptace, jejíž autoři zapomněli, že to co trhá koule na stránkách comicsu nemůže v prakticky stejné podobě cupovat varlata filmovým divákům. Nuda. Nic víc. V posledních čtyřech dnech jsem viděl sedm filmů a jen jeden ve mně zanechal méně než Sin City: Šlo o thajskou Tropickou nemoc, z níž jsem po dvaceti minutách odešel. :-) Ale dost remcání. Sin City není vyloženě špatný film. Jen nezáživný průměr, po němž nezbyde nic víc než vzpomínka na přísliby traileru a z comicsu obšlehnuté vizuály. A blahé paměti pravdivé tvrzení Ondřeje Vosmíka, jenž v recenzi Cinemy na Spy Kids poznamenal, že Rodriguez je dobrý řemeslník, ale bídný vypravěč. Nikdy předtím to neplatilo víc. P.S: Tímto samozřejmě nepochybují o tom, že příznivci stylových, jakkoliv naprosto tupých obrázků, a “tarantinovského hypeu” si cestu pro svých pět hvězdiček najdou. Přeju jim to. :-) (06.04.2005)