Jeseň v New Yorku

2* je možno málo, ale z môjho pohľadu si to asi viac nezaslúži. Film má slabý dej, ledva priemerných hercov až na Winonu Ryder, ale tá sa mi páči v každom filme. Je to zdĺhavé, miestami veľmi nudné. Pár záberov je podarených, no to film nezachraňuje. Ešte, že som bol dobre vyspatý, inak by som pri tom asi zachrápal. Radím nepúšťať si film večer a hlavne ak sa vám chce spať. 46% (27.04.2008)

Příjemně plynoucí a nenásilně prezentovaná love-story, která je chytře obsazená a velmi dobře odvyprávěná. Co na tom, že příběh je 1000x omletou frází, že Gere na hlubší herecké etudy prostě nemá a Winona je formálně dokonalá a neuvěřitelně "koukatelná". Filmu ale chybí to podstatné a tím je hloubka...Myslím, že nebude příliš mnoho diváků, kteří budou po skončení skutečně dojati a to je, myslím, u podobného žánru celkem podstatná chyba.... (20.04.2005)

Podzim v New Yorku je pro mě snad nejkrásnějším romantickým dramatem, jaké jsem kdy viděl. Moje oblíbená Winona Ryder podává po Věku nevinnosti snad nejlepší výkon. Citlivý snímek o vztahu mezi dvěma naprosto odlišnými lidmi, mezi kterými ční i věkový rozdíl. Richarda Gera moc nemusím, ale vzhledem k tomu, že jsem celý film vůči jeho postavě pociťoval nebývalý vztek, tak odvedl svojí práce na sto procent. Nejdojemnější scény : hodinky a citování Emily Dickinson: "Naděje je to s křídly uvnitř nás" (13.03.2007)

asi úplně nejhorší film, co sem zatím v Student agency Praha-Brno viděl - v rámci fotbalových keců jest - dobrej tým umí vyhrávat, i když se mu nedaří - převedeno do žánru "romantická cosi, která nehodlá nikam sunout hranice žánru" - jde o uvěřitelnost charakterů hlavních postav (nula), reálnost/nereálnost prostředí , ve kterém se hýbou (nula) a způsob natočení milostných scén - matné, orosené sklo a dlaň na něm (jakože vášeň) bylo out už v osmdesátých. (02.04.2009)

Sympatická Winona Ryder a poněkud stereotypní Richard Gere v prvoplánovitě bolestné love story, která i přes nespornou snahu režisérsky nadějné herečky Joan Chen nedokázala překonat po všech stránkách průměrný scénář, jehož impotentnost dosahuje vrcholu v tu nejméně vhodnou chvíli - v závěru. Ve chvíli, kdy mi měly jít slzy do očí (aspoň jsem to očekával) se se mnou vůbec nic nedělo a to je neodpustitelně špatně - a nijak to nezměnilo zoufalé nadopování umělým sentimentem. Podzim v New Yorku je jen povrchní komerční limonáda. Podobně zaměřených filmů s tragickým koncem, které ovšem dokáží vyvolat slzy v očích, najdu desítky. Mé uznání patří líbívé kameře Changweie Gu. 50% (22.06.2013)