Crash

Měl jsem za to, že jsem Crash dávno viděl. A nakonec jsem zjistil, že jsem neviděl Crash Od Cronenberga ale Crash z roku 2004 od Paula Haggise. Musel jsem to teda rychle napravit. Cronenberg předkládá divákovi celkem zvrhlej námět(jak jnak) o lidech jenž dosahují sexuálního uspokojení u autonehod. Myslím si, že kdyby Cronenberg natočil tenhle film o pár let později tak by z toho námětu vytřískal určitě ještě víc. I tak slabší 4hvězdy dám. (03.05.2023)

David Cronenberg má body už za to, že dokázal tehdejší publikum rozdělit. A proč se nepřiznat, i mě párkrát zvedl ze židle. Ale empatii k jeho hrdinů ve mě vzbudit nedokázal. Místo klíče k jejich rozpolcené duši, mi pohodil pár skandálních obrázků, které ostentativně dává na obdiv. Od empatii k senzaci a od senzuality k vyprázdnění. Dejvide, ale oba víme, že my dva bychom si nikdy nerozuměli. (12.04.2010)

Prvních šest a půl minuty filmu (z toho cca 2 na úvodní titulky) a už tam třikrát souložili. Cronenbergu, ty chlípníku! Další film, pro který jsem musel uzrát. Nebo on pro mě. Když jsem ho před lety viděl poprvé, nijak mě to nevzalo (dokonce jsem tehdy snad ani netušil, že to tošil Cronenberg) říkal jsem si, to že je ten "legendární" tu a tam cenzurovaný a zakazovaný film? Pak jsem si přečetl povídku, která film inspirovala, někde vzadu to zablikalo a řekl jsem si, že je načase dát tomu druhou šanci. Než k ní došlo, na silnicích bylo sešrotováno mnoho autoplechu, ale nakonec čas nadešel a dnes pro mě projekce měla sílu dvou aut srazivších se ve stokilometrové rychlosti. Genialita. Úchylná genialita. Cronenberg je fakt blázen, když dokázal herce vést tak, že jsem jim ty úchylky sežral i s navijákem a ještě se tak trochu nakazil (budu se pro jistotu nějaký čas vyhýbat místnímu vrakovišti) a herci a herečky (s výbornou a pro mě stále více božskou Deborah Karou Unger v čele, ovšem s Koteasem, Spaderem, Hunter a Arquette - ten její sexy postroj mi patrně zadělal na nový fetiš - nijak pokulhávajícími) dokázali skvěle pojmout. Skvělý film, který fackuje a v plné rychlosti bortí všechnu moralistickou přetvářku. Ostatně volněláskový vztah vztah hlavního hrdiny s jeho partnerkou (a vlastně všech ostatních) je ukázkovým projevem, asi nejpřijatelnějším. Proč je v oblíbených filmech jen deset položek? (24.04.2013)

Psychopatologicky ladená morbiditka - takmer hodinu aj pol ukájačky na dopravných autonehodách, kde nedominuje ani tak psychológia ako čistý fetiš. Cronenberg v prvom rade útočí na prežívanie, zanecháva zvláštny pocit a emócie v rozpakoch...chýbalo mi však hlbšie prepracovanie.. napätie zintenzívňoval len "prízemným" princípom každý s každým v roztrieštenom aute, každý s každým pred TV, každý s každým PRED, každý s každým PO..ku kvalitnejšiemu zážitku mi to nestačilo... (20.04.2009)

Crash Davida Cronenberga je film, který je odsouzen k tomu, že bude jednou skupinou zatracován a druhou vyzdvihován. Ono, to že zde Cronenberg ukazuje mnoho sexuálních scén, někdy až fetišisticky úchylných záběrů, neznamená, že by šlo o nějaký laciný, po pudech se ženoucí film. Pokud proniknete přes slupku tohoto filmu, objeví se vám velmi racionální jádro. Výborně promyšlené a pekelně dobře rozpracované. Cronenberg se stal mistrem protikladů. Jeho scény mají přesně opačný náboj, než je to v konvenčním filmovém světě zvykem. Film, ze kterého si pamatuji mnoho scén, jeho uhrančivou hudbu (Shore) a z obrazu přetékající atmosféru... (24.01.2008)