Posadnutosť

Velmi příjemný snímek, na který jsem náhodně narazila v dopoledním televizním vysílání. Tato komorní, ale nikoliv nudná romance mne upoutala prolínáním dvou milostných příběhů, kde obzvláště ten o osudu dvou viktoriánských básníků s Jeremy Northamem a Jennifer Ehle mne zcela okouzlil a zatlačil do pozadí hlavní linii filmu. Vůbec celé herecké obsazení bylo působivé, hudba velmi příjemná a krajina fantastická. Takové filmy mám ráda. Bylo to nevšední zaměstnání hledat v časech dávno minulých bílá místa v osudech slavných osobností. Taky bych ho brala. (24.01.2013)

Ovlivněna modrým čtverečkem, pustila jsem si Posedlost jako kulisu k malování. Skončilo to tak, že mi částěčně zatuhly barvy na paletě, jak málo jsem se jim věnovala, ale zase úplně ne, nakonec jsem je rozředila. Jenom už si nemůžu vzpomenout, který obraz jsem to u toho malovala. Ta lidská paměť je strašná. Kdybych si to byla napsala, nebo napsala někomu v dopise, tak to někdo může najít za sto let na půdě. Ach, už jsem si vzpomněla. Byl to portrét Sirael. (08.02.2009)

Pěkná romantika na osamělý večer při vínku. Gwyneth byla dost unylá, jako ve všech svých filmech, ale Aaron Eckhart to napravil, působil strašně sympaticky. Navíc měli oba pro mě ideální zaměstnání - být placený za to, že celé dny ležím v knížkách a dokumentech o spisovatelích, o kterých normální člověk v životě neslyšel. (04.05.2006)

Akademická červená knihovna provazuje utajenou dobovou romanci ženatého básníka a (lesbické) básnířky se současným pátráním literárních vědců, kteří se na základě nově objevených dopisů vydávají v jejích stopách (a také směrem k sobě). Příjemná sbližovací záležitost selhává přimícháním mělkého dramatu, zároveň nefungují jiné než ony lehké romantické emoce mezi dnešní dvojicí – uvolněným Aaronem a roztávající Gwyneth. (12.02.2021)

Ano, není to film, u něhož si napětím okoušete nehty na nohou (:-D), ale nudný? Neřekla bych. Je pravda, že jsem ho sledovala v podstatě jen kvůli Gwyneth Paltrow a Aaronovi Eckhartovi, které mám moc ráda, ale téma ani příběh mě nenudily a docela mě zajímalo, jak to skončí, což mě většinou u nudného filmu nezajímá. Posedlost není film, který by změnil dějiny kinematografie, ale potěšil mě. (26.04.2008)