Safe

Zaujal ma obsah tejto snímky a tiež ma potešila Julianne Moore v hlavnej úlohe. Je z toho ale veľmi cítiť anglickú ruku a miesto nahrávania a celé to potom pôsobí ako typická anglická nudná snímka. Film je to asi najdepresívnejší aký som vo svojom živote videl a Jul to dopĺňa skvelým hraním chorej ženy. Problém je, že ju ale režisér necháva utiahnuť celú snímku samú. Nie je tam žiadna výrazná mužská osobnosť. Celé je to len o jednej osobe. Vy už si trháte vlasy, aby ste mali nejaké indície, čo za chorobu alebo vírus trápi hlavnú hrdinku a pomaly sa potíte, aby sa z toho nakoniec nevykľulo to, na čo to vyzerá. Že hlavná hrdinka to má len v hlavne popletené a že za všetko môže ako vždy psychika. (01.11.2022)

Předností (protože neagituje) a zároveň slabinou (protože nedokáže plně zaujmout a strhnout) tohoto filmu je jeho pečlivě vytvářená nejednoznačnost. Haynes nejprve ukazuje povrchnost, konzumnost a šeď života na předměstí Los Angeles a neschopnost konvenční medicíny holisticky léčit celého člověka, přestože podle vědeckých testů nevykazuje známky nemoci, a v druhé půlce nešetří ani alternativní New Age metody, které se ukazují jako sektářské, vykázané na okraj společnosti a plné (sice) často podnětných myšlenek a lákavě znějících hesel, které ale samy o sobě také nedokáží uzdravovat. Safe nechce dávat jasná řešení, je spíš bezútěšným obrazem společnosti, v níž materialismus a nedostatečný duševní/mentální rozvoj vytváří v bezcílném člověku prázdnotu, kterou pak tělo vyplňuje nejrůznějšími psychosomatickými a dalšími civilizačními chorobami. Protože pokud lze v případě nebohé Carol, kterou tu tak krásně bezkrevně ztvárňuje Julianne Moore, učinit nějakou diagnózu, je to právě nedostatek jakéhokoli životního smyslu, apatie a pasivita. Často se říká: "If you don't stand for something, you'll fall for anything" a tady to platí dvojnásob, ať už jde o zaručené trendy rady kamarádek, nebo televizní reklamy. (19.02.2011)

Silná generačná a dobová výpoveď o 90tych rokoch. Niečo, čo v súčasnej kinematografii chýba. Prázdnota ženy v stredných rokoch, prázdnota života plného relatívneho luxusu, hľadanie jeho zmyslu a naplnenia, neopodstatnená paranoia a falošné nádeje. Haynessovi sa spoločne s Juliane podarilo natočiť prevratné umelecké dielo, ktoré bohužiaľ prepadlo a tak jeho výpovednú hodnotu môžu obdivovať iba "náhodní" diváci. Do 100% niečo málo chýba. (25.06.2012)

Safe je ambiciózní snímek. Klíčové otázky rizika moderní civilizace jsou vrženy do éteru a stěží nechají diváka lhostejným. Problematika vlivu znečistěného životního prostředí na lidské zdraví a vlivu našeho psychického stavu na stav fyzický nepochybně zajímá každého. Film nutí k zamyšlení od prvních minut, udržuje v naději, že poskytne více informací a pomalu se ubírá několika slibnými směry. Jenže nakonec se nedobere vůbec nikam a rozplyne se v poloprázdnu. Výkon Julianne Moore byl velmi solidní, shozená kila přidávala na zuboženosti a utrpení její postavy Carol White. Přesto působil tento charakter naprosto nevýrazně. Soundtrack alá Lynch též naháněl husí kůži. Jako celek to však u mě nefungovalo. Protože když už zadělám těsto na výborný koláč, tak ho nemůžu strčit do studený trouby a myslet si, že když ho tam takhle dvě hodiny zanechám, tak si pak na něm někdo pochutná. (13.03.2011)

Ozdravný proces sa tým pádom môže vari naplno začať, nakoľko práve táto ústredná, a k tomu zároveň aj mimoriadne precitlivená protagonistka - Carol Whiteová - vskutku náhle ochorela akousi "environmentálnou chorobou," spôsobenou tým, že zrejme pobývala i v toxickom, kalifornskom prostredí, plnom najrôznejších exteriérových chemikálií; čiže zrejme bude musieť čochvíľa priamo vystúpiť i zo svojej komfortnej zóny, ak chce vôbec pomýšľať na opätovné zaradenie sa do klasického životného procesu, ale už nie v takej podobe, ako tomu bolo tesne predtým: návštevy toxických kamarátok a podobne...? • Na jednej strane som síce úspešne zaznamenal naprosto nadštandardný herecký prejav zo strany ústrednej predstaviteľky - Julianne Mooreovej, na ktorej v podstate spočívala celá ťarcha jej individuálneho prejavu, kedy sa kompozícia obrazu väčšinou s miernym emociálnym odstupom držala s ňou i v jednej línii udalostí a vzťahov; inými slovami by som to asi rovnako charakterizoval, ako ONE WOMAN SHOW v podaní tejto sympatickej červenovlásky; pričom, čo sa zase trebárs týkalo takej režisérskej štruktúry, tak vtedy som občasne predsa už trocha viac hromžil nad nevyužitým potenciálom, ktorý sa napokon v danej látke ukrýval, a ktorú režisér Todd Haynes - nedokázal zúžitkovať podľa mojich najtajnejších predstáv → ponachádzal som i niekoľko "hluchých miest," ktoré tomuto titulu postupne znižovali výsledný kredit. • Mierne nadpriemerne ladený dramatický titul [priam najideálnejšie vysvedčenie by predstavovalo známku: 7 bodov z desiatich], od ktorého som mal sprvoti oveľa väčšie očakávania, než aké sa mi teda dožičili, no i napriek tomu neľutujem svoj strávený čas pre túto nezávislú kinematografiu, vďaka ktorej sa poriadne zviditeľnila tátohľa ryšavka, čo pre ňu znamenalo vstup do I. hereckej [super]ligy. (24.06.2024)