If These Walls Could Talk
Obsahy(1)
Intimní příběhy tří žen, které okolnosti donutily učinit jedno z nejtěžších životních rozhodnutí. I když se nikdy nesetkaly, jejich tajemství chrání stěny stejného domu... (oficiálny text distribútora)
Recenzie (10)
Jeden dům. Tři doby (padesátá léta, 1974, 1996) tři ženy a jeden problém - nechtěné těhotenství. Film o problému, který rozdělil americkou veřejnost na dva tábory. V naší ateistické zemi nic takového nehrozí. Film s poselstvím, že žena musí mít právo rozhodovat o "vlastním těle." Jsem poněkud jiného názoru, a tak mě "pointa" posledního příběhu i "potěšila". ()
Od tří povídek odehrávajících se v jednom domě v několika časových odstupech v nichž hrají prim citlivé příběhy žen o kterých se moc nemluví jsem čekal větší sílu. Dostavila se tak střídavě, kdy to nejlepší bylo předvedeno v povídce s Demi Moore a pak to mělo lehce sestupnou tendenci. Herecké obsazení je na tv film opravdu až moc dobré. Od Demi Moore přes Anne Heche, Sissy Spacek až po Cher. Všechny to odehrály pěkně, ale stejně jsem cítil, že ten projekt měl navíc, protože tabu v ženských třináctých komnatách je málo otvíráno a tenhle film se toho nebál. Asi režie měla být svěřena někomu, kdo by dal celému snímku lepší fazonu. Ženy režisérky, a dokonce i Cher, k tomu asi žádného chlapa nechtěly pustit a mysleli si, že když přijdou s problematickými tématy z jejich režijního pohledu, bude to teprve to pravé a správné. Jenže právě v nepříliš zkušené režii jsem cítil největší slabiny. 60% ()
Natočené dobre, dobre zahrané, miestami zaujímavá hudba, ktorá má vzbudiť pocit ľútosti, ale inak to nie je nič iné, než potratová agitka. Jedna ide zabiť svoje dieťa drôtom, druhá nemôže mať ďalšie dieťa lebo má síce fungujúcu rodinu, ale k štvrtému sa piate už neoplatí, ďalšia šuká s ženatým starcom a potom kuká jak puk, že čo ďalej. Na druhej strane sú nenávistní kresťania či pro-liferi, ktorí sú ukázaní ako najväčšie zlo, ako šialenci schopní pre svoj údajný fanatizmus vraždiť. Film je neobjektívny a jednorozmerný. Ženské práva zakladá len na potratoch či lesbizme, čo je naozaj málo chvályhodné, no a na druhej strane o tom, ako správne žiť nám vykladajú ženy ako Cher, Anne Heche, Demi Moore, čo vlastným životom sú len príkladom škandáloznosti. Keby steny mohli hovoriť by mohli mať aj alternatívnu dvojku pod názvom Keby deti mohli hovoriť. Na to radikálna feministka nikdy nepomyslí. ()
Pohled na nechtěné těhotenství a potrat ve Spojených státech v 50., 70. a 90. letech minulého století na příbězích konkrétních žen. V 50. letech byl potrat ilegální, probíhal tajně a velmi drasticky. V 70. letech jde o to, zda má matka 4 dětí právo na potrat dalšího, které není schopna uživit. V 90. letech stojí před stejným rozhodnutím svobodná studentka. ()
Kurva, jak já nesnáším lidi, kteří, když se objeví nějaký problém, jako první hledí a myslí na to, jak budou vypadat v očích ostatních a co na to řekne okolí a tomu, kdo ten problém má, vyčítají, jak je tak mohl zahanbit. Některé filmy jsou nekomentovatelné. Tohle je asi jeden z nich. Mám podobné filmy rád, pro jejich různé pohledy na různé věci. Protože málokdy je něco jen černé nebo bílé. Rád bych viděl podobnou tématiku z pohledu muže (ne jen tak zkratkovitě, jako v poslední povídce). ()
Galéria (27)
Zaujímavosti (1)
- V prvních minutách filmu zazní citát od Florynce Kennedy: „If men could get pregnant, abortion would be a sacrament.“ („Pokud by muži mohli otěhotnět, byl by potrat svátost.“). (legof)
Reklama