화이트 발렌타인
White Valentine
Recenzie (4)
Prvni film Jeon Ji-hyeon a paradoxně nejhorší. Děj byl tak nudný, že jsem u toho (ač se stydím) usínala. Přece jsem to ale (narozdíl od svého přítele) vydržela. Jediná lepší scéna byla, když Hyeon s tím chlápkem tančila. ~(1,5★)~ ()
Aj napriek neskutočne odťažitému nasnímaniu, ktoré nepozná pojem ako polocelok prípadne iný, ešte detailnejší uhol záberu, ma dokázala táto ďalšia juhokórejska romanca zahriať pri srdci. A navyše je to prvý film Ji-hyun Jun, takže pre mňa osobne nebolo čo riešiť :-) ()
Romantický příběh o lásce přes poštovní holubici s kouzelnou Ji-hyun Jun v hlavní roli mohl být daleko hezčí nebýt statické a záhy po začátku velice nepříjemné kamery, která snímá vždy celé postavy, nepřibližuje, nehýbe se.. Právě díky tomuto nedostatku je White Valentine hodně poškozený a velice špatně koukatelný film, který ovšem pokud vydržíte do konce, stejně zahřeje u srdce a vyvolá úsměv na rtech. ()
Hodně špatná romantika. Sice netrpí syndromem sentimentálního odšťavňovače, ale neduhy jsou i bez toho nemalé. Nejvíc mě uhodil do očí hrozný obraz - velmi amatérsky nasnímáno, kameraman svůj nástroj pravděpodobně ani během natáčení nedržel, jen jej občas poponesl, o nějaké práci s ním se nedá mluvit. Jakž-takž solidní záběr je pouze závěrečné sněžení, nicméně za něj nemůže ta mula s kamerou, ale prostý fakt, že na ten strom sypali sníh v hezkém úhlu. Dále je to fakt hodně nudné a navíc zbytečně protahované, posledních asi dvacet minut jsem každou chvíli koukala, kolik ještě zbývá do konce...herci jsou sice relativně OK, jenže jejich postavy jsou krutě nezajímavé, tedy ani v tomto ranku se nekonalo vytržení. Snad jediná věc, která se mi tady opravdu líbila, byl ten roztomilý psí nalezenec, to je trochu málo. Dlouho jsem se nemohla rozhodnout, jestli dát 1* nebo 2* (je to tak něco přesně mezi), ale s přihlédnutím ke skutečnosti, že mě to silně nebavilo a oné hrozné obrazové stránce, se přikláním už definitivně k horšímu hodnocení. ()