Zbesilý útek

Joe je machr, sympaťák a pracuje pro mafii. A před 18ti hodinami se mu pěkně zkomplikoval život..... . Kulky sviští, krev stříká a slovo svině je to nejslušnější co zde mají ve slovníku. Nikdy bych nevěřil, jaký příběh se dá rozehrát při hledání ztracenýho kvéru! Tohle mě opravdu chytlo! Jednu prekérní situaci střídá jiná, do děje je vtaženo tolik lidí. Většina z nich je pod tlakem a ve stresu. Střih, kamera i tempo jsou stejné jako název sám. A k tomu všemu krásná role pro K.Rodena. Byl jsem napnutej až do konce. (15.02.2007)

Co to je to Running scared? To vám řekne každý, kdo tento film neviděl. Skoro nikdo o něm neslyšel než se na internetu rozběhla docela silná vlna chvály na tento snímek, v kterém vedle Paula Walkera, Karla Rodena září kvalitní adrenalinová ražie Wayna Kramera a jeho zběsilý vizuální styl. Opravdová jízda v barvách, o kterých se vám bude zdát. Málo co se vyrovná hokejovému galapředstavení s hlavním hrdinou Paulem Walkerem místo puku. Kdo neviděl neuvěří jak lehce, jednoduše, přímočaře a skoro zadarmo (něco kolem 17ti milionů dollarů) se dají točit úžasné akční filmy co nesází na hrdinu s třemi černými pásy. (31.12.2006)

Scénář: Wayne Kramer .. ŠÍLENÁ vizuální lahůdka. Děti, děvky, gangsteři, zkorumpovaní fízlové, negři, pedofilové .. ve scénáristickém mixéru to hezky čvachtá, ingredience se propojují a chuť výsledného produktu je neobyčejně povznášející. Paul Walker se svým výkonem po několika šlápnutích mimo hlásí o extratřídu a jeho sekundanti na tom nejsou o nic hůře. Silně sugestivní jízda je na počátku odpálená tak, že míří až na metu nejvyšší, bohužel mírný protivítr a to hlavně v hokejové aréně a opakovaně v samotném rozuzlení děje celek přibrzdí a zastaví na konečných, zcela zasloužených 85%. (22.08.2006)

Formálně dokonalá strhující postmoderní variace na film noir, která odkazuje k mnoha jiným snímkům s obdobnou tématikou (základní dějovou kostrou k mafiánskému Krycímu jménu Donnie Brasco, významovou rovinou ke Scorseseho opusům reflektující svět západního velkoměsta jako naprostou džungli, kde existuje jen zlo realizované zločinem, drogami a prostitucí, jak je to vidět v Taxikáři či třeba v Počítání mrtvých, atmosférou se dotýká režijní práce jiného velikána Davida Finchera, co se týče akce, tak přebíjí téměř všechno...). Postmoderní filmové postupy ovlivnily film do té míry, že místy sledujeme nejen formální exhibici (dokonalé střihové přechody, zpomalované či zrychlované scény, práce s kamerou, geniálně připravená mizanscéna...), ale kaskáda novátorských filmových propriet je místy až samoúčelná, pro diváka jsou to ovšem doslova sekvence hojnosti... Duch filmu noir se tu realizuje výhradně v mužském světě a trochu jako v Peckinpahových Strašácích se tu analyzuje hlavně ona benevolence k hranici, kterou každý člověk ve svém vlastním vědomí odděluje akceptování násilí a jeho odmítání. Kde ji má hlavní hrdina, je velmi sporné, a pakliže přistoupíme na to, že jeho jednání je v boji se zločinem normální, otřese se v základech naše vnímání normality obecné. Jestli tenhle snímek má hledat a klást nám etické otázky, pak raději nechci slyšet odpovědi... Za zmínku rozhodně stojí herecké výkony, Karel Roden tu opět hraje jednu z hlavních rolí a jako již poněkolikáté, opět ruskojazyčného mafiána, a jde mu to o poznání lépe než třeba v 15 minutách. Paul Walker je strhující, role byla nejen fyzicky náročná, ale jeho postavu jsem mu bezvýhradně věřil. Zběsilý útěk je skutečně silný film, bere si to nejlepší ze současné mainstreamové kinematografie (a to dokonce i její klišé) a nebojí se to formálním experimentem přetransformovat v nějakou novou kvalitu, používá k tomu zvláštního druhu humoru (do scény popravy zakomponovaná aluze na globálně rozšířenou reklamu na kreditní karty) především vizuální prostředky. Jako dotvrzení kvalit doporučuji vytrvat do závěrečných titulků - jejich estetické ztvárnění je nevídané a utvrdilo mne v pocitu, že jsem viděl cosi neobvyklého... (10.12.2007)

Noční New Jersey, plné temných zákoutí jak v ulicích, tak v relativně přepychových bytech, v režisérském vizuálním fetiši, na který se jen tak nezapomíná. Práce s kamerou, filtrováním a střihem možná v první chvíli připomene Tonyho Scotta, ale Wayne Kramer po pár minutách ještě přitvrdí a ukazuje, že s patnáctimilionovým budgetem a „erkovým“ ratingem se dají dělat divy. Příjemně odvázaný sex, střelba hlava nehlava (doslovně!) a takový koncentrát „fucků“, že na jiné řeči pomalu ani nezbylo místo. Což nebrání v dobře rozehrané dějové partii udělat režisérovi (a scénáristovi v jedné osobě) několik působivých zlomů, takže o napětí a divákův zájem není nouze. A nářky nad konečným vyústěním jsou zcestným výkřikem těch, kteří prostě nejsou schopni akceptovat jistá žánrová pravidla, která však mohla být (jen tak mezi námi) projednou porušena. (14.07.2006)