Vreskot

Wes Craven se rozhodl, že nás nejen vyděsí, ale i pobaví. A uspěl na celé čáře. A ještě k tomu nás vzdělal v oboru teorie horroru, k čemuž využil postavu Randyho, mého oblíbence. Svěžest s jakou na pole vražd a krve vtrhli Neve Campbellová, Courteney Coxová a spol. je magnifique, prostě vítejte ve Woodsboro. (14.04.2003)

Wes Craven se ukazuje jako neskutečně uvědomnělý tvůrce, který přesně zná hranice žánru a dokáže si s nimi pohrávat. Vřískot je klasický teen horor, který jede podle schématu, který moc dobře známe, jen s tím rozdílem, že se jej drží až křečovitým způsobem, což samo o sobě působí komickým dojmem. Ale tvůrci v čele se scénáristou si dovolují jít ještě dál, nastrkávají do děje veliké množství komediálních vložek, které během celého děje fungují díky jejich různorodosti. Ale nebojte se, že díky vtipným scénám přijdete o očekávaný horor, to se totiž vůbec nestane. Wes Craven pečlivě buduje atmosféru, pohrává si s hudebním doprovodem a nechává diváka pomalu předvídat co se asi tak stane. Vřískot je jeden z mála hororů, který disponuje chytrými dialogy a inteligentně sepsaným scénářem, který musí potěšit snad každého fanouška. Jediným záporem je až přiliš vybledlý konec, který se sám polapil do vlastní pasti. Dvojice magorů sice skvěle zapadá do posavadního dění, ale závěrečná scéna již nemá takové grády jako zbytek filmu. (02.11.2007)

Áno, kompletný Vreskot som videla až 12 rokov po jeho vzniku. Nie je to prvý ani posledný raz, čo poznám najprv paródie až potom originálny horor ;-) Áno, pozrela som si dokonca aj film o filme s rozhovormi a všetkými tými vysvetleniami, prečo je Scream taký geniálny, čo znamenal pre znovuoživenie tínedžerských hororov (sú vážne až také nepostrádateľné?).... Ale nie, nepodľahla som absolútne jeho čaru, nevyviedol ma z miery, to šialenstvo okolo ma obišlo, keď vznikol a teraz ho už nedobehnem. Súhlasím s Civalom i Monologom - po chvíli som sa začala nudiť, potom stále viac, no a ten prekombinovaný záver ma veru "do víru deja" už nevrátil. Vo svojom čase a pre znalcov hororu asi novátorské dielo - ale i o tom by sa dalo diskutovať. V o rok staršom Upírovi z Brooklynu je čierneho humoru viac než vo Vreskote a je úprimnejší čo sa týka miešania a priznávania sa k žánrom. Nestal na Vreskot vlastne kultom preto, že humor nikto slovkom nespomenul a diváci sa potom cítili úžasne výnimoční, lebo ho tam našli? Dobrý marketing je predsa na nezaplatenie ;-) (30.04.2008)

Předem se omlouvám milovníků žánru. Bezduchý film, který mi nic nepřinesl. Jediný důvod, proč se vyhýbám hororovému žánru - většinou jde o prvoplánovité kusy bez větší fantazie. Jejich hlavním cílem je nahnat divákovi strach, převážně nepříjemnou hudbou a několika hektolitry krve. Po třech letech na chirurgii jsem viděla už hodně skutečných zranění i velkých ran, netuším, proč bych se na to měla dívat ještě ve svém volném času v televizi, natož jít na něco podobného do kina. (18.12.2018)

"MYSLELA JSEM, ŽE JSI MRTVÝ." - "ASI BYCH UŽ BYL. NIKDY BYCH SI NEPOMYSLEL, ŽE BUDU TAK RÁD, ŽE JSEM PANNA." Telefon, bílá maska a tuny filmových odkazů. Oč potupněji byly v první polovině 90. let teenagerovské vyvražďovačky pohřbeny hlavně zásluhou New Line Cinema (LAST FRIDAY: JASON GOES TO THE HELL, FREDDYHO SMRT: POSLEDNÍ NOČNÍ MůRA), s o to větší parádou se v druhé polovině 90. let zase vrátily zásluhou dvou mužů - filmového maniaka, scenáristy Kevina Williamsona (dále scénáře k TAJEMSTVÍ LOŇSKÉHO LÉTA a VŘÍSKOTU 2) a hororového guru Wese Cravena. Williamson napsal scénář rozverně si pohrávající se subžánrovými klišé, s bezchybnými dialogy a skvělými hláškami, kde postavy nejsou jen maso na rozkrájení, který Craven s jasně patrným nadšením velmi zručně a dynamicky natočil. Následovala nová vlna vyvražďovaček (včetně tří pokračování VŘISKOTU), kterou zastavila až vlna remaků japonských hororů, po kterých přišla vlna remaků hororových klasik a vlna exploitation... Takže abych to shrnul: fanoušci budou nadšeni - a na těch ostatních nezáleží. (03.09.2006)