Skrotená hora

Stejně tak jako leporelo pro děti, je i tato obrázková skládačka natočena neskutečně podmanivě a postavy se na ní nádherně vyjímají. Jenže nějaký hlubší citový dopad to v té svojí malebnosti absolutně vynechává, čemuž bohužel dopomáhá velmi opatrná práce s provokativní tématem, jelikož být ten vztah rozvinut mezi heterosexuály, byla by z toho dokonalá esence kýče, což při tématu homosexuality vypadá spíše jako laciná póza než snaživá demýtizace nejen divokého Západu a kovbojů jako drsných chlapů, ale i homosexuality jako takové. (05.11.2006)

Jeden z těch autentočtějších filmů o homosexuálech, i když asi ne nijak přelomový. Dlouho po tom, co jsem se na něj dodívala v kině jsem se snažila přijít na to, co mi v tom chybělo. Proč jsem neměla nutkání přeběhnout do kinosálu vedle a dát si to celé znova. V hercích pravděpodobně problém nebude. Heath Ledger se konečně vymaňuje ze stereotypu svých milovnických rolí, i když mojí oblíbenější postavou byl už od počátku Jake Gyllenhaal. K tomu přidáte krásnou přírodu, sympatický scénář... a chybí to, co by mě přimělo řařadit Zkrocenou horu k tomu lepšímu, co jsem kdy viděla. A to citlivější režie. Nemám nic proti umění Anga Leeho, ale přece jen... v celém příběhu chybělo něco, co by vás přimělo skutečně věřit celé té velké lásce. Emoce. (21.03.2006)

Film jenž diváka převálcuje už jenom svým toliko ohraným námětem "zakázané lásky". Tato tématika mě vždycky něčím přitahovalo, ať už to byla Romeo a Julie či Markéta Lazarová. Zde je tatto láska nazírána trochu z jiného úhlu. Což si myslím že filmu jenom prospělo. Pokud tento film zaznamená aspoň mírnou vlnu detabuizace tohoto tématu budu jenomrád, ale i kdyby ne tak se jedná o zcela dechberoucí snímek. Přes mnohé reptavé hlasy na přílišnou délku filmu, mě se 130 zdálo tak akorát a dokonce možní i trochu málo. Lee za tu dobu stihl všechno krásně vykreslit a navodit nádhernou "kovbojáckou" atmosféru. Jen škoda že víc nevykreslil pobyt na Zkrocené hoře. Přestože se tomuto věnoval celých 45 minut, i tak se mi ten začátek vztahu zdál příliš zkratkovitý. Postupný vývoj postav byl skoro dokonalý. Ty ony drobné konflikty, který tento zakázaný vztah vyvolával, byli onou solí filmu. Co se týče herců nezbavil jsem se rozpačitého dojmu z Ledgera, na kterého jsem si musel zvyknout, i když ke konci jakoby rozehrál oscarovou ligu mistrů. Zato z Jakea bude jednou herecký mistr. Ten kluk má nedostižný herecký talent. Ten film je skutečným srdečním zážitkem, škoda jen že někdo si ho nechce vychutnat kvůli své malosti a předsudkům. Doted nezapomenu na poslední větu filmu: "Jacku, přisáhám..." PS: Ta hudba na Oscara vážně neměla. (19.08.2006)

Velký omyl všech těch akademií, komisí a porot. Ang Lee promarnil velkou šanci, kterou mu věnovali výteční Jake Gyllenhaal a Heath Ledger, živočišné sexuální výboje mezi nimi a dojemná hudba Gustavo Santaolalla. Jenže když si odmyslíte homosexualitu, nezbude víc než nafouknutá a ve stopáži přetažená romance, která by v podání muže a ženy málokoho zajímala. Horské exteriéry a malebná kamera občas zavánějí kýčem a silné okamžiky ztrácí glanc pod zátěží falešných paruk, nalepených knírů a pochybného poklonkování aktuálnímu tématu. V zámoří ať si vavříny pro Zkrocenou horu klidně lečí netoleranci, přetvářku a úzkoprsost v americké společnosti, já ale necítím důvod, proč bych měl všední romanci o ne-zas-tak-neobyčejném vztahu povyšovat až k úrovni Tygra a draka. Pokud vás zajímá homosexualita, sáhněte po X-Men 2. Singer je chytřejší. (01.02.2006)

Neuvěřitelně nádherný, hluboký a citlivě natočený film, jehož krása, čistota a hloubka vyzařuje z každého záběru, dialogu, gesta či detailu. Film, který ukazuje spoustu, ale vyjadřuje ještě mnohem více. Dokáže ukázat i mnohé, co je ve Zkrocené hoře ukryto a nikdy nevyřčeno. Kolik skrytých emocí, touhy, bolesti a strachu se v jejích scénách nachází. Jedinečná a mistrovsky propracovaná psychologie odlišných charakterů hlavních postav a jejich vztahu. Mimořádné výkony Jakea Gyllenhaala jako otevřeného, spontánního a výmluvného Jacka Twista a Heatha Ledgera jako uzavřeného, mlčenlivého a emocemi zmítaného Ennise Del Mara, který byl vychováván k tomu, aby se stal správným "tvrdým" chlapem. Příběh o neuvěřitelně silném citu dvou lidí, který je zároveň příliš křehký a zranitelný. Krásný a smutný příběh nenaplněné lásky, která byla již od počátku odsouzena k tomu, aby se ukrývala tam, kde vznikla. Tam v horách, uprostřed lesů, v srdci přírody, tam kdesi nikde, uprostřed všeho. Daleko od lidí a všedního života. Děj je zasazen do nádherné, drsné přírody, kterou lemuje magická, nezapomenutelná hudba fenomenálního Gustava Santaolally. Úchvatný, dechberoucí a pravdivý scénář. Pamatuji si z něj snad každou větu a dialog. Nejkrásnější a nejemotivnější film, jaký jsem kdy viděla, a jež se mi nesmazatelně zaryl do srdce a mysli. Ukazuje lásku a hluboký cit, který zde však vůbec nesklouzne ke kýči a oblíbenému hollywoodskému patosu. Jeden z mých top filmů, jehož dokonalý filmový, citový a osobní prožitek je více autentický zejména při originálním znění. Kdybych mohla celý tento příběh shrnout do jednoho citátu, řekla bych tento, který mne kdysi napadl: "Hloubku našich citů nikdy nedokážeme vyjádřit v hloubce našich slov..." (09.03.2006)