Na pokraji slávy

Obyčejná školní maturita působí vedle Willovy zkoušky dospělosti jako zbytečně stresující, nudná a pro praktický život prakticky nepoužitelná. Jeho divoké dobrodružství nevzbuzuje závist, protože podvědomě tušíme absenci příbuzenského vtahu mezi realitou a takto ladnými zákrutami osudu, nýbrž radost z toho, že jej s ním můžeme od prvního kytarového rifu do posledního polibku na rozloučenou sdílet. Sbírat materiály pro článek do celostátního magazínu, být obklopen dívkami, pro něž éra hippie nikdy neskončila a moci naživo poslouchat ty nejlepší rockery, pod nimiž se kdy chvěla zem. Celkové aranžmá je pro Crowea důležitější nežli pevnost dramatického oblouku. Will během první a nejúžasnější cesty svého života pozná, že u četby Jako zabít ptáčka možná něco začíná, ale rozhodně nic nekončí. Krom řady lekcí tvrdých dostane i pár těch něžnějších a kdo viděl dva a více zástupců subžánru road-movie, velkých překvapení se nedočká. Na pozici hlavní postavy si krom Willa dělá zálusk jeden ze „zasvěcovatelů“, Russel (B. Crudup). Nárok mají oba. Stejným dualismem trpí konec filmu, kdy teprve ten druhý (po uzavření milostné linie) je tím oficiálním. Některé podzápletky zas vyznívají do ztracena a jejich význam pro primární děj není zřejmý (sestra). Řešit tyhle podružné záležitost u parádní pocitovky se soundtrackem, jenž ví, co je kvalitní muzika, znamená koledovat si o nálepku suchara, který nic nepochopil. Na důkaz, že pochopil, totiž na zprostředkování mého veskrze dobrého pocitu, slova bohužel nestačí. 85% Zajímavé komentáře: Mr.Apache, Eddard, JohnnyD (15.10.2011)

Bože, ten SCÉNÁŘ!!!!! Cameron Crowe si dřepnul za stůl, zápálil si cigaretu (pokud fajčí) a rozehrál ve své hlavě úchvatnou ódu na hudební svět. Ty detailní slovní přestřelky, filozofování, který vůbec není prvoplánový a hlavně ta svoboda všech postav...hmm, to mě vždycky dostane. Za zmínku stojí také Kate Hudson, která už pro mě není jen blbou ozdobou nevkusných filmů. Její nominace byla zasloužená, byť nakonec neproměněná. A Frances McDormand je bezpochyby třešničkou na tomhle výborným kusu "kytarovýho" dortu. Silných 4,5* (03.02.2009)

,,JEDNOHO DNE BUDEŠ FRAJER. PODÍVEJ SE POD POSTEL. TO TĚ VYSVOBODÍ....“ /// ...takže porno časáky? Pche! Rockový desky, který ovlivní jeho život, protože ,,ROCK SPASÍ SVĚT“! (...nebo spíš to: ,,ODPANIT!“?) Frances je skvělá matka (,,DOSPÍVÁNÍ JE NÁSTROJ KOMERCE“), Hoffman zase sympatickej kritik, ale hlavně tady jsou ROCKOVÝ desky (vinylový, to jsou takový ty....), ROCKOVÝ názory, ROCKOVÁ muzika a ROCKOVÝ fanynky (žádný kurvy chlapče...fanynky!). Chcete něco vědět o životě v ROCKU? Někomu stačí Ozzy, někdo bude chtít třeba víc. Film plnej optimismu (ROCK vole!... a taky tráva, LSD.... jo dám si...kurva na světě je tak krásně!) o mladým géniovi, kterej prožije životní orgasmus na svoji ROCKOVÝ ,,Pouti“. ROCKOVEJ ALMANACH (neměj za přátele lidi, kteří tě využijou – hustý!! ROCKOVÝ...) ve kterým se o povyražení staraj muzikantský ,,Lidušky“ a tak si na tomhle ROCKOVÝM turné můžu užít věci, který (kurva bohužel!) nezažiju. ROCKOVÁ kapela – to je panečku složitej proces. (,,Většina zkurvenin na světě vzešla z mozku, ne z instinktů“ – tý jo, to je taky ROCKOVÝ!) To je totiž tak: místo Willa si dosaď sebe a místo ,,Stillwater“ třeba .... (když se ti to líbí....). Dám 5*. Víte co, tohle technaři prostě nepochopěj. A těch 160 minut je vlastně málo! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Pamatuju ty časy, kdy se chodilo do obchodu s deskama pokecat s přáteli. 2.) Kdo je fotbalovej fanoušek (už) vím. Teď potřebuju naštudovat ,,fanynku“. 3.) Mám rád filmy s pořádným soundtrackem. 4.) Thx za titule ,,dragon-_-“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ** AKCE ne NAPĚTÍ ne (19.07.2012)

Když se ke mně dostal tenhle film, řekl jsem si, nu což, kouknu jaká hudba válela v 70. letech 20.stol. A ikdyž jsem ročník 91 a dávám přednost novější hudbě, tahle "stará dobrá" mě potěšila. Ale nebyl to jen film o hudbě a humbuku kolem ní, bylo tu i plno kousavého a ironického humoru (hlavně rozhovory Wiliama a jeho sestry s matkou). Pohodový film, u kterého se pobavíte a někteří zavzpomínají. (10.02.2008)

Možno pre širokú verejnosť ten úplne najobľúbenejší film môjho obľúbenca Camerona Crowea a mne práve stopercentne nesadol, čo som vôbec nečakal. Sú tam pesničky, je to príjemné retro, romantika a všetko, čo Cameron má vo svojom repertoári. Lenže hlavný hrdina je akýsi nevýrazný, jeho jednoduché prekonávanie prekážok pôsobí značne nepravdepodobne a dokopy ani nič nepovie. Ale keď sa už ozve, dokáže trafiť klinec po hlavičke. Má upätú matku, ale na turné kapely po USA sa napriek tomu dostane. Zároveň je jeho vek aj dôvodom, prečo sa scenár nemôže poriadne rozbehnúť a stále ponúka v podstate iba family friendly zábavu. (29.08.2016)