Na pokraji slávy

Velmi příjemný film. Sice mám do rockového fanouška hodně daleko a absolvovat s nějakou kapelou kocertní šňůru je asi to poslední, co bych si kdy mohl přát, ale tenhle film má prostě tak uvolněnou a milou atmosféru, že jsem až dostal chuť se na nějaký ten koncert podívat (ale jenom pěkně v klidu do zákulisí :-D). Z postav na mne ale nejsympatičtěji stejně tak trochu paradoxně působila matinka McDormand. (23.06.2011)

,,JEDNOHO DNE BUDEŠ FRAJER. PODÍVEJ SE POD POSTEL. TO TĚ VYSVOBODÍ....“ /// ...takže porno časáky? Pche! Rockový desky, který ovlivní jeho život, protože ,,ROCK SPASÍ SVĚT“! (...nebo spíš to: ,,ODPANIT!“?) Frances je skvělá matka (,,DOSPÍVÁNÍ JE NÁSTROJ KOMERCE“), Hoffman zase sympatickej kritik, ale hlavně tady jsou ROCKOVÝ desky (vinylový, to jsou takový ty....), ROCKOVÝ názory, ROCKOVÁ muzika a ROCKOVÝ fanynky (žádný kurvy chlapče...fanynky!). Chcete něco vědět o životě v ROCKU? Někomu stačí Ozzy, někdo bude chtít třeba víc. Film plnej optimismu (ROCK vole!... a taky tráva, LSD.... jo dám si...kurva na světě je tak krásně!) o mladým géniovi, kterej prožije životní orgasmus na svoji ROCKOVÝ ,,Pouti“. ROCKOVEJ ALMANACH (neměj za přátele lidi, kteří tě využijou – hustý!! ROCKOVÝ...) ve kterým se o povyražení staraj muzikantský ,,Lidušky“ a tak si na tomhle ROCKOVÝM turné můžu užít věci, který (kurva bohužel!) nezažiju. ROCKOVÁ kapela – to je panečku složitej proces. (,,Většina zkurvenin na světě vzešla z mozku, ne z instinktů“ – tý jo, to je taky ROCKOVÝ!) To je totiž tak: místo Willa si dosaď sebe a místo ,,Stillwater“ třeba .... (když se ti to líbí....). Dám 5*. Víte co, tohle technaři prostě nepochopěj. A těch 160 minut je vlastně málo! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Pamatuju ty časy, kdy se chodilo do obchodu s deskama pokecat s přáteli. 2.) Kdo je fotbalovej fanoušek (už) vím. Teď potřebuju naštudovat ,,fanynku“. 3.) Mám rád filmy s pořádným soundtrackem. 4.) Thx za titule ,,dragon-_-“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ** AKCE ne NAPĚTÍ ne (19.07.2012)

Obyčejná školní maturita působí vedle Willovy zkoušky dospělosti jako zbytečně stresující, nudná a pro praktický život prakticky nepoužitelná. Jeho divoké dobrodružství nevzbuzuje závist, protože podvědomě tušíme absenci příbuzenského vtahu mezi realitou a takto ladnými zákrutami osudu, nýbrž radost z toho, že jej s ním můžeme od prvního kytarového rifu do posledního polibku na rozloučenou sdílet. Sbírat materiály pro článek do celostátního magazínu, být obklopen dívkami, pro něž éra hippie nikdy neskončila a moci naživo poslouchat ty nejlepší rockery, pod nimiž se kdy chvěla zem. Celkové aranžmá je pro Crowea důležitější nežli pevnost dramatického oblouku. Will během první a nejúžasnější cesty svého života pozná, že u četby Jako zabít ptáčka možná něco začíná, ale rozhodně nic nekončí. Krom řady lekcí tvrdých dostane i pár těch něžnějších a kdo viděl dva a více zástupců subžánru road-movie, velkých překvapení se nedočká. Na pozici hlavní postavy si krom Willa dělá zálusk jeden ze „zasvěcovatelů“, Russel (B. Crudup). Nárok mají oba. Stejným dualismem trpí konec filmu, kdy teprve ten druhý (po uzavření milostné linie) je tím oficiálním. Některé podzápletky zas vyznívají do ztracena a jejich význam pro primární děj není zřejmý (sestra). Řešit tyhle podružné záležitost u parádní pocitovky se soundtrackem, jenž ví, co je kvalitní muzika, znamená koledovat si o nálepku suchara, který nic nepochopil. Na důkaz, že pochopil, totiž na zprostředkování mého veskrze dobrého pocitu, slova bohužel nestačí. 85% Zajímavé komentáře: Mr.Apache, Eddard, JohnnyD (15.10.2011)

Tak teda nemilosrdně. Vejš než nad tři to ať dělám, co dělám, nevytáhnu, páč mě režisérská verze v první polovině skoro unudila xmrti a Kate Hudson je mi strašně nesympatická. Přitom je ale moje rockový srdíčko tvrdý jako kámen! Takže i když víceméně chápu, proč je Croweova filmová pocta svobodě umění označována za pomník elektrickejm kytarám a rozumím všem, kterým učarovala, osobně nadšení nesdílím. Rockerská zpověď jo, romance cajk a herci taky výborní, celkový podání mi ale přišlo až okatě nedravý s přehnaným důrazem na hipísácko-vypravěčský flákání. Ale možná jsem měl prostě jenom začít kratší verzí a nečumět před tím na Scorseseho Vinyl, kdo ví... (20.03.2016)

Viděl jsem pouze prodlouženou verzi a nemohu se pouštět do srovnávání, ale vystačím si s logickým faktem, že Director's Cut by měl být tím stoprocentním vyjádřením hlavního tvůrce filmu - a určitě chápu, proč Cameron Crowe k tomuto kroku přistoupil. Jedná se o příběh s mnoha významy, které se často nepodávají explicitně, ale divák je musí vyčíst z interakcí postav, z jejich vztahu k muzice, z nikdy nekončící éry hippies, která se do aktérů otiskuje, i z muziky samotné. A jestliže hudební fachman Crowe zvládá žánr road movie v tom nejuvěřitelnějším odkazu na vlastní hudební tripy či vyprávění ve stylu fiktivního Reinerova This Is Spinal Tap, tak se bohužel neubrání častým opakování a minimálně v režisérském sestřihu začnou konflikty mezi více či méně vykreslenými aktéry občas dost nudit. Musím ale uznat, že kdykoli jsem měl nutkání přetáčet, po chvilce mi v tom zabránil nějaký chytrý či vtipný dialog nebo scéna, během níž na mě poselství filmu vkusně a nenásilně doléhalo. Almost Famous je film pro užší skupinu diváků, kterým nevadí trpělivě přijímat osobní autorskou vizi a společně s hlavní postavou procházet světem, jenž se zdá být v průběhu důležitější než jeho příběh. Nebyl jsem úplně vtáhnut a podruhé bych do toho asi nešel, ale jako milovník tehdejší hudby a přemýšlivějších generačních děl jsem za zkušenost s tímhle většinově přehlíženým snímek rád.. 75% (14.10.2019)