Elektrické sny

Sice jsem tu dobu barevných oblečků, divných účesů a ulítlé disko hudby prakticky nezažil (Ač jsem se v ní narodil), ale mít stroj času, tak se do ní hned přestěhuju. Electric dreams vykresluje osmdesátkovou naivitu, která panovala kolem počítačů. ,,Jasně, koupím si počítač a on za mě bude otročit. Bude mi vařit kávu, uklízet a třeba s ním budu mít i sex a až mu koupím modem, tak za mě bude chodit i do práce." Takhle nějak byla se daly popsat signály, které film vysílá. Plus také varování, aby se člověk nestal postupně na svém vynálezu příliš závislý. Z dnešního pohledu můžou být technické věci kolem počítačů v tomto filmu směšné (Komp zkratuje, když hlavní hrdina pobryndá klávesnici šampusem), ale to k tomu tak nějak patří a dělá to film roztomilým. Stejně jako příjemná elektro hudba, která se hezky poslouchá a slušně dokresluje film. Navíc jsou zde sympatičtí herci a i když se film odehrává prakticky v jednom bytě, tak má docela švih a díky krátké stopáži velice příjemně uteče. ,,Jsme sousedi, co když se nebudeme mít rádi?“-,,Tak se jeden z nás přestěhuje. Co když se budeme mít rádi?“- ,,Tak se jeden z nás přestěhuje.“ (11.07.2008)

V době, kdy počítače byly spíše sci-fi než realita a lidé o nich snili, jako o ideálním pomocníkovi/příteli/manželce/uklizečce jsou dávno pryč. Přesto tento snímek ukazuje přímo takový případ muže, který si pořídí počítač s očekáváním, která jsou ještě v negativním smyslu překonána a on se stává otrokem svého vlastního stroje. Možná trochu vtipně působí rok výroby 1984, ale celkový dojem béčkovosti a snahy přijít se zajímavým nápadem, který není doveden do preciznosti, zůstává velkým slabým místem. Vedle toho je nezajímavé obsazení, které ani oku nelahodí jak by mohlo. B-éčko, které potěší skalní fanoušky podobných děl, ale jinak jde o nepoužitelný snímek. (06.03.2008)

80's boli vazne crazy a preto ich tak zeriem :).....o logike nema cenu diskutovat, namet o uciacom sa, milujucom a ziarlivom pocitaci je usmevny sam o sebe ale cele je to tak sympaticky naivne ze tomu neodolate+skvele popove hitovky a orchester= fajnova oddychovka na jedno pouzitie ktora nejake vyssie ambicie nema ale vcelku dobre pobavi. (23.04.2010)

"Co to je ?? To je nějaká velká kytara ??" - "To není žádná kytara, ale violoncello !!" ;) Přes svoji, či naopak právě pro ni, upřímnou naivitu platí Elektrické sny za opravdu až nečekaně zajímavý a se svým roztomilým smyslem pro humor zábavný film.. Ačkoliv jsem si naprosto jistý, že ho zde moc diváků, podobně jako irského režiséra dost neotřelých projektů Steva Barrona nedokáže docenit.. Ten příběh sice v mnoha variacích každý viděl už tolikrát, že by se nedopočítal ani s kalkulačkou, zato jej však ozvláštňuje nespočet originálních a nečekaných motivů a nápadů na čele s tím šikovným utvářením kybercharakteru.. Byť Elektrické sny činí inspirativními už jen ta nápaditá a hravá kamera ostříleného Alexe Thomsona.. O výborném hudebním motivu několikaoscarového Giorgia Morodera ani nemluvě.. (22.12.2015)

mate radi osmdesatky? synthi pop, bozi design, uchylny hadry/hair a ta skvela utopisticka vize pocitacu, jako ukecanych kamosu, kteri budou ovladat vasi mikrovlnku a jeste vam popreji k narozeninam? a to vsechno v klasickem interface cerna obrazovka - zelene pismo? tak presne o tom je electric dreams, cislo pet zije na druhou zabalene v hudbe od human league. (05.09.2005)