Elektrické sny

Nemôžem si pomôcť, ale začiatok 80. rokov a celý tento film ma nedokázal presvedčiť, že by to mohlo byť sci-fi z budúcnosti a preto ma skôr dráždil. Plus tá najtrápnejšia béčková 80-tková romantika k zblití. Príbeh naivnučký ako kláštorná chovanka, herecké výkony žiadne, dôveryhodnosť postáv a ich konania nulová. Pôvodne sme si mysleli, že to bude scifáč podľa Dicka alebo niečo podobné - omyl! Je to neskutočne presladená sračka, kde len rolu záporáka zahral namiesto zákerného ľudského kamoša zákerný umelý kamoš - ktorý nakoniec samozrejme nájde osvietenie... Ale čomu mám pripísať tunajších 76%, vážne neviem... (16.06.2008)

Starší brácha slavnějšího filmu Číslo 5 žije. Není to stejné, ale je to trochu podobné. Stroj taky "nešťastnou náhodou" ožije a jede si pak vlastní cestou. K filmu se váže hodně dobrá hudba. Oba hlavní hrdinové jsou sympatičtí, konečně taky jeden film, kde hraje hezká a hlavně přirozená holka. Mohlo to u mě být stoprocentní, protože kromě skvělé pohody 80´s tam nechybělo ani velké množství vtípků, ale .. Ten přehnaný konec, kdy je Miles naháněn vlastní technikou po bytě, to trochu pokazil. (02.03.2008)

V době, kdy počítače byly spíše sci-fi než realita a lidé o nich snili, jako o ideálním pomocníkovi/příteli/manželce/uklizečce jsou dávno pryč. Přesto tento snímek ukazuje přímo takový případ muže, který si pořídí počítač s očekáváním, která jsou ještě v negativním smyslu překonána a on se stává otrokem svého vlastního stroje. Možná trochu vtipně působí rok výroby 1984, ale celkový dojem béčkovosti a snahy přijít se zajímavým nápadem, který není doveden do preciznosti, zůstává velkým slabým místem. Vedle toho je nezajímavé obsazení, které ani oku nelahodí jak by mohlo. B-éčko, které potěší skalní fanoušky podobných děl, ale jinak jde o nepoužitelný snímek. (06.03.2008)

Jako jo, ten nápad se mi docela líbí a je v tom pár vtipných situací, i ta hudba není špatná a docela se mi líbila, ale fakt se mi nemůže líbit film, který reálně trvá hodinu a půl, ale subjektivně to trvalo tak tři hodiny. Celé je to strašně utahané, nudné, mdlé a nezajímavé ani po filmařské a ani po herecké stránce. Postavy se sice chovají dementně, ale chvílemi je ta dementnost až trochu milá, když už nic jiného. Hlavně ale ten nápad je strašně odbytý a nevyužitý, bez nějakých pořádných nápadů, vše se tu sází jen na tu hlavní dějovou linku, která sama o sobě je slabá i na hodinu a půl. Pro nějaké fandy osmdesátek to asi vystačí, já od toho ale čekal daleko víc. 2* (24.01.2021)

O Vánocích jsem trochu zavzpomínal a s trochou nostalgie jsem si Elektrické sny znovu pustil. V mých očích své kouzlo neztratily. V hlavě jsem si je udržoval kvůli písním, které jsem si z filmu vyhledal. Podle mě je hudba především to, co film posiluje. Ale hlavním tahounem je boj Milese a Edgara o přízeň mladé violoncellistky Madeline. I když má Edgar hodně navrch, člověk je přece jen člověk. Hned to však ve mně rozvinulo myšlenku, jaký by byl vztah se strojem :-D. (29.12.2016)