Paríž, milujem ťa

Osmnáct skvostných miniatur, osmnáct ledovců uprostřed moře lásky. Osmnáct kvalitativně rozverných příběhů, které spojuje jedno město. 1. Montmartre (Bruno Podalydès): Jalová historka s trapně jednoduchou myšlenkou a pointou, jež vyšuměla do ztracena - 60%. 2. Quais de Seine (Gurinder Chadha): První z příběhů emigrantů žijících v Paříži a rovnou ten nejnasládlejší, pohádka jako od Disneyho – 50%; 3. Le Marais (Gus van Sant): Nejtajemnější povídka, která může být jenom o dvou spřízněných duší, ale taky nemusí – 65%; 4. Tuileries (Joel a Ethan Coen): Spojení Steve Buscemi + bratři Coenovi + pařížské metro zní slibně, jenom lehoučce úsměvný střet typického loosera se zamilovaným párem spíše zklame – 70%; 5. Loin du 16éme (Walter Salles a Daniela Thomas): První z menších vrcholů celého projektu, téměř bezeslovný výsek z pracovního dne jedné emigrantky začíná a končí mezinárodně srozumitelnou uspávankou – 80%; 6. Porte de Choisy (Christopher Doyle): Tak tahle pošahanost šla zcela mimo mne, nestačil jsem zírat, kolik nesmyslů lze natřískat do nějakých sedmi minut – 20%; 7. Bastille (Isabel Coixet): Coixetovou snadno poznáte podle typicky posmutnělé nálady a silnému emočnímu náboji, zamrzí ta kapka klišé v závěru – 75%; 8. Place des Victoires (Nobuhiro Suwa): Pozoruhodný výkon Juliette Binoche v lehce snovém příběhu o střetu neposkvrněného dětského světa se smrtí – 75%; 9. Tour Eiffel (Sylvain Chomet): Můj favorit n°1, nadevše kouzelná fantazie z nepopsatelného (neboť slovy pohrdajícího) světa mimů, skoro tak rozkošné jako Trio z Belleville – 95%; 10. Parc Monceau (Alfonso Cuarón): V jediném záběru natočené hříčka s pointou, pro kterou rádi přehlédnete celkovou samoúčelnost – 80%; 11. Quartier des Enfants Rouges (Olivier Assayas): Opět povídka založená na pointě, ale navíc přidávající trpký doslov a fajn výkon Maggie Gyllenhaal – 80%; 12. Place des fêtes (Oliver Schmitz): I při své zkratkovitosti velmi působivý, jakožto smutný pohled do pařížského podsvětí – 80%; 13. Pigalle (Richard LaGravenese): Dvě herecké legendy (Hoskins, Ardantová) hrají suše konverzační hru s divákem i sami se sebou – 60%; 14. Quartier de la Madeleine (Vincenzo Natali): Zpola úspěšný pokus o žánrové zpestření – silně stylizovaná hororová love story doplácí na svou chladnost – 70%; 15. Père-Lachaise (Wes Craven): Překvapivě nehororový, leč nikoliv hororových prvků prostý příspěvek Wese Craven je koncipován jako miniaturní pocta Oscaru Wildeovi (vtipně obsazený Alexandr Payne) – 70%; 16. Faubourg Saint-Denis (Tom Tykwer): Povídka, pro kterou bude Paris Je taime zbožňovat nejvíce lidí – videoklipově sestříhaná historie jednoho vztahu končí dechberoucí větou „I see you“ – 90%; 17. Quartier Latin (Gérard Depardieu a Frédéric Auburtin): Díky sympatickým hercům úhledně nazdobená jednohubka poněkud mdlé chuti – 55%; 18. 14e arrondissement (Alexander Payne): Payne na (pro něj typickém) příběhu průměrné Američanky názorně předvádí, jak snadné je zamilovat se do Paříže a dává konkrétní podobu názvu celého projektu – 85%. Ačkoliv bych minimálně kvůli třem kouskům tohoto přeslazeného dezertu (jako kontrapunkt doporučuji Kassovitzovu Nenávist) rád hodnotil pěti hvězdičkami, musím brát v potaz značnou kvalitativní (i náladovou) nevyrovnanost a doufat v jinou, lepší a komplexnější poctu městu nad Seinou. Apendix: Slovo „rozmanitost“ je na místě, řeší však něco? 75% Zajímavé komentáře: Adrian, Nathalie, DaViD´82, A.Kesher, HAL, wipeout, Lestat (29.04.2008) (menej) (viac)

Je to už dávno čo som naposledy pristával na letisku Charles de Gaulle, vandroval po šarmantných bulvároch/uličkách, navštevoval vznešené architektonické/muzeálne pamiatky, zdžiaval sa v zákutiach distingvovaných, zázračných a prelestných. Champs-Élysées, Place du Tertre, La Basilique du Sacré Coeur, La Tour Eiffel, Musée du Louvre, Centre Georges Pompidou, Bercy, Belleville-straty, nálezy, rozpoloženia-zakázané ovocie-Paríž-milujem ťa._______Osemnásť rozrôznených drobnokresieb skladajúcich úctu mestu lásky, svetiel, vzdelancov. Chcem zaspomínať, mrknime sa nato poporade a sviatočne nahodme približné percentá: 1. Montmartre (Bruno Podalydès) => Bledý, odhadnuteľný a indiferentný rozjazd. Muž osihotený naráža na ženu náhodnú. Neber to do slova, ale ani vážne, je to totiž fádne-40%. 2. Quais de Seine (Gurinder Chadha) => Dievča-chalan, iskry v očiach, rozhovor. Pokus o dočasné zblíženie divergentných rás, idylické, lenže aj ireálne-50%. 3. Le Marais (Gus van Sant) => Nájdi bližného svojho, nadviaž s ním kontakt, skús šťastie a možno pochopí kam mieriš. Hetero, homo, nezaleži za ktorý tým kopeš, si tvor živý, cítiaci, tak nerieš pochybnosti a bež-70%. 4. Tuileries (Joel a Ethan Coen) => Turistická neohrabanosť sa kríži s vymyslenou žiarlivosťou, stret, rozpaky, Mona Lisa a jej uškŕn- symptomatické i suchučké, bratia vedia lepšie-60%. 5. Loin du 16éme (Walter Salles a Daniela Thomas) => Pokračovateľ emigrantských úzkostí a ich odľahčenie. Prostomyseľné, nevtierajúce, sedmokrásne-80%. 6. Porte de Choisy (Christopher Doyle) => Výstrel do prázdna prostredníctvom rozpačitej áziskej vsuvky, nevravný, nezaujímavý-nepodarok, Ch. D. chce veľa, dáva málo a navyše mi je ľúto eufonickej sladkosti "faye wong - tian kong" v tak mizeráckej sedemminútovke-30%. 7. Bastille (Isabel Coixet) => Čosi pre mňa, trudnomyseľne, bôlne a skutkovo vypodobené medziľudské vzťahy. Emočnosť, ktorá ide až na dreň zaručená, obetavosť, ktorej nieje nikdy dosť tiež, "Umierajúce zviera" v krátkej verzií-90%. 8. Place des Victoires (Nobuhiro Suwa) => Nadoblačné preniknutie detstkej nevinnosti so smrťou, ľútostivá slza uronená, presvedčivosť v podaní najdená, som vďačný-80%. 9. Tour Eiffel (Sylvain Chomet) => Kto sú a ako sa spoznali tvoji rodičia chlapče. Kvetistá a fulminantná "rendezvous" mlčanlivých, ale zato roztomilých mímov. Gestikuláciou k rozkoši-90%. 10. Parc Monceau (Alfonso Cuarón) => Súvislá sledovačka rozháraného chlapíka idúceho po boku ustráchanej ženy počas ich privátnej debaty. Vítam dvojzmysly, ale vyžadujem od nich ešte väčšiu dobyvačnosť-70%. 11. Quartier des Enfants Rouges (Olivier Assayas) => Maggie ako užívajúca si umelkyňa, neplánovane hrdličkuje s priekupníkom, po žúre ho (to) chce zas. Tienistá strana drogovej problematiky zľahka líznutá s túžbou po opätovnom stretnutí, či je tam niečo viac? Napíšte mi prosím čo, stojím si na kábli-60%. 12. Place des fêtes (Oliver Schmitz) => Poviedka bolestivá ako dakedy samotné bytie. Ráno jej vyznávaš sympatie, napoludnie zažívaš incident, popoludní ti ošetruje ranu, oneskorene objedná tebou iniciované dve kávy-neskoro,podvečer zomieraš-ostávajú nevypité. Zlomové okamihy sú podstatnými článkami našich rozhodnutí, vedia byť radostné i zákerné, netreba podceňovať a treba načúvať-90%. 13. Pigalle (Richard LaGravenese) => Skúsený pár okoreňuje svoj pomer hovorovou činohrou, ktorá neublíži im, ani nám. Zamestnanie nadovšetko-70%. 14. Quartier de la Madeleine (Vincenzo Natali) => Zubatý osamotenec obsahujúci upírske pletky. Filtre, kontrasty, úlety. Takúto gurážnu medzihru vyciciam dobrovoľne-80%. 15. Père-Lachaise (Wes Craven) => Partnera trápi ego? Na dráte Oscar Wilde, rady-názory-postrehy, začnite týmto: zabednenosť ném dobrá vlastnosť-70%. 16. Faubourg Saint-Denis (Tom Tykwer) => Najkrajšia, najprecítenejšia, najdokonalejšia časť a ako samostatná jednotka najkomplexnejší kraťas o láske, ktorá tu dostáva (inovačne) dynamický a lákavo postmoderný odlesk. Môj vyvolenec, môj šampión-100%. 17. Quartier Latin (Gérard Depardieu a Frédéric Auburtin) => Ak to končí sarkazmom, je to koniec šťastný. Musel by som však tých dvoch osobne poznať aby sa vo mne niečo udialo-60%. 18. 14e arrondissement (Alexander Payne) => Návšteva priemernej Američanky a jej železné puto žiariace až na ďaleké predmestia. Vystihuje onu opravdivú náklonnosť z ktorej naskakujú zimomriavky. Apartné zakončenie-90%._______V reklame na Citroën DS3, Marlyn Monroe vraví: "nostalgia isn't glamorous", lenže aj keď žijem súčastnosťou, obzerať sa späť do minulosti ma proste rozptyľuje a pri takejto zbierke všakovakých, menej i viac lahodných chuťoviek vo mne kolujú hlavne superlatívy, takže robím jednu z ďalších výnimiek. Na záver to ukončim troma trojslovnými variáciami. Manuskript autorov-príznačný, pôsobivosť výlomkov-kľukatá, význam projektu-k nezaplateniu. A už mlčím... :-) (05.12.2010) (menej) (viac)