Celestínske proroctvo

Umím si představit, že s tučnějším rozpočtem dobrým hercem v hlavní roli a minimálně průměrnými vedlejšími herci by tento snímek mohl zasáhnout nemalou část publika. Bohužel, takto z nápadu zůstal jen ... no vlastně jen ten nápad. Mdlí herci, špatný scénář, který skáče z jednoho do druhého bez souvislostí a chaotické černobílé prostředí, které se vlastně ani prostředím nestačí stát. Jsem ale rád, že jsem se na to dokoukal (napotřetí jsem neusnul), protože začátek byl neskutečně odpuzující, ale příběh postupně táhl. Přitahoval ale jen ten skvělý nápad. Za nápad 25% = 1/5 (24.03.2014)

Celestinské proroctví je jedním z největších bestsellerů už několik let a jen málo kdo věříl, že takhle stejně dopadne i filmová podoba. První obrovskou minelou je stopáž, copak do 90 minut se dá "narvat" celý děj? Uričtě nedá, ale největší hrůza je ta, že si to vzal na starost neznamý režisér, co dělá jen TV tvorbu a ani ta mu příliš nejde. Na scénáři se sice podílěl i sám autor Redfield, ale taky vůbec nestojí za nic, ploché pasáže a často nevyrovnané slovní obraty. Takže místní hodnocení chápu a pokud se někdo vůbec nezajímá o duchovno, nemůže jít přes dvě hvězdičky. Ale já jsem touhle tématikou jednu dobu opradu žil a vyzkoušel kde co, proto vypouštím pohled filmového fanouška a v tomhle případě nehledím na laciné efekty, zmatenou režii, herecké výkony a další technické věci, pouze se zaměřuji jen a jen na příběh. (16.03.2008)

Film podle knihy Jamese Redfielda, jenž k tomuto dílu napsal též scénář. A nutno dodat, že autorova spoluúčast na filmové podobě se na celém snímku značně podepsala. A dle mého ne zrovna positivně. Začněme ale tím lepším. Celestinské proroctví je ukázkou opravdu zajímavé myšlenky. Aura, duše, posmrtný život, kam lidstvo směřuje. Tomu všemu se tento snímek věnuje. Bohužel, metoda podání těchto myšlenek je podle mého skoro až Asylumovská (odvozeno podle brakového filmového studia Asylum). Na filmu a jistě i na knize jde silně cítit, že jej psal člověk silně nábožensky založený. Což James Redfield jako přívrženec Metodické církve skutečně je. Celý film by skvěle fungoval jako hodinový dokument. Klidně i smyšlený dokument o hledání pravdy dávného proroctví v rozvrácené zemi, která výzkumníky chce zastavit. Nebo by to fungovalo i jako samostatný příběh, kdyby v tom primárně o příběh šlo. Jenže největší chybou i pádem tohoto filmu je, že mu jde prioritně o myšlenky. Děj a postavy až na druhém místě. Všechno totiž krom té filozofie působí naprosto zbytečně. Armáda snažící se zničit něco, co je ve výsledku evolučně dané a tedy to zničit nejde. Postavy ženoucí se zbytečně do rizika, když ve výsledku nezáleží na tom, kde k poznání dojdou. Ale nějak se ty myšlenky musí sdělit, tak kolem toho uděláme akční guláš a divák si to nějak přebere. Takhle zřejmě autoři přemýšleli. Přitom nemusíme chodit daleko, abychom viděli, že hluboké a velice zajímavé myšlenky, jde také poutavě podat. Třeba takový Atlas mraků by mohl jít příkladem. Nebo ještě lepší vzor pro tento film: Poslední hřích. Oba stojí na tom, že filmový příběh v sobě nese nějaké myšlenky, které děj sděluje. A ne, že myšlenky v sobě nesou filmový příběh. A to právě sráží tento film strmě dolu. Díky tomu totiž, jsou vám dobré i špatné postavy ukradené a žádné emoce při smrti některé z nich vás nijak nezasáhnou. Což je též škoda. Snad se ho někdy v budoucnu chopí ruce mnohem povolanější. Paradoxně právě ty myšlenky by si to zasloužily. 50% (23.02.2014)

Keby som tu hodnotil len režisérsku stránku a faktory, podľa ktorých sa vo svete kinematografii dá hodnotiť kvalita filmu, tak tento snímok by dopadol veľmi zle. Ja teraz ale beriem všetko do jednej veľkej misky a z toho by som vybral to samotné jadro – základ príbehu! Mne osobne oslovil hlavne to filozofické a možno tak trošinku náboženské pozadie príbehu, nad ktorým by sme sa mali zamyslieť. Veľmi si cením, že na konci filmu pred záverečnými titulkami sa režisér vyzdvihol podstatu a „prezradil“ celý text „proroctiev“. Osobné hodnotenie: 77% (***) (22.12.2013)

Amatérština z toho čouhá všude - mizerní neherci i "herci", dějová linie naprosto zmatená a zmateně podaná, nějaké to poselství aby z toho člověk rýpal špendlíčkem a ještě s nápovědou. Ale ona je podobně zmatená i kniha, jako by autor se chtěl svézt na moderní new age vlně a vlně mystiky přírodních národů a něco na tom vydělat (což se mu nejspíše podařilo), ale ani výpovědí, ani zpracováním to nemá na víc než kterýkoliv večerníček. Přesně, jak tu někdo napsal - popduchovní kulturno. Je mi jen líto Jürgena Prochnowa, kam to zas vlezl, takový charismatický herec a bere kvůli obživě každý štěk. (15.03.2012)