Kupec benátský
The Merchant of Venice
Réžia:
Michael RadfordKamera:
Benoît DelhommeHudba:
Jocelyn PookHrajú:
Al Pacino, Jeremy Irons, Joseph Fiennes, Lynn Collins, Zuleikha Robinson, Kris Marshall, Charlie Cox, Heather Goldenhersh, Mackenzie Crook, John Sessions (viac)VOD (2)
Obsahy(1)
Benátky, 16. století. Hrabivý židovský lichvář Shylock je ještě horší než jeho špatná pověst. Nevynechá jedinou příležitost, aby si vychutnal potíže křesťanských šlechticů, které nouze zavádí do jeho domu. Jednoho dne požádá lichváře o půjčku vážený kupec Antonio, jehož mladý přítel Bassanio zoufale potřebuje peníze, aby získal ruku milované Porcie. Když ovšem Antonio nemůže peníze včas vrátit, má Shylock volnou ruku k tomu, aby si léta ponižování a pohrdání na nenáviděném světě vybral i s úroky. Cena, kterou má Antonio zaplatit, má být skutečně bolestná. Klasická divadelní hra Williama Shakespeara s novou naléhavostí ožila v rukou režiséra Michaela Radforda. Nadčasový příběh vypráví nejen o náhodě a osudu, vládnoucích lidským životům, ale také o antisemitismu. Radford, využívající špičkového hereckého obsazení a zdůrazňující vizuální krásu svých filmových obrazů, se vydal cestou klasické adaptace. (MFF Karlovy Vary) (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (4)
Recenzie (369)
V první řadě musim říct, že se mi stala vskutku kuriózní věc. V titulcích čtu jméno Al Pacino a po mém oblíbeném filmu Heat se samozřejmě těšim. No o tom až později ale... Film sleduju a připadám si jako v divadle, po každém dějství (spíše tedy scéně) mám chuť tleskat. Přesně ve chvíli, kdy se Shylock napřahuje k ráně u soudu, kino udělá přestávku! A já se stěží vracim do nepříjemné reality a uhýbám popcornuchtivým (a wc-chtivým) spolužákům. Páč na tenle film táhl celý náš gympl. Odpovídám na stupidní dotazy typu: Těšíš se na Vánoce? Nebo: To je děsně dlouhej a nudnej film, viď? 15 minut přetrpim se sebezapřením. Spouští se zvuk. Ale plátno pořád černé! Sál začne bučet a po pár minutách naběhně i obraz. Ale zpátky to nevrátili, a tudíž sem přišla o jeden z nejzajímavějších momentů filmu. Jakožto čtenářka a ´fanynka´ Shakespeara sice vím, jak to dopadne, ale to nemění nic na faktu, že mě pěkně namíchli... Atmosféra, kostýmy, repliky, herci..Všechno mi sedí. Ba jsem přímo nadšena ze slovních přestřelek v shakespearovské angličtině. Pochválila bych rozhodně i tvůrce titulků, který určitě vycházel z kvalitního českého překladu hry. Abych se vrátila k AP. Když na konci Shylock stojí před synagogou a ztrápeně sleduje své souvěrce -nemohouc dovnitř (donucen ke konvertování), uvědomuju si jednu věc. Proboha, to je Al Pacino! Já sem ho skoro nepoznala! Klobouk dolů, dostal jste mě, pane herče. Vstávám a tleskám, ale z plátna na děkovačku nikdo nepřichází… ()
Tento film som si musela rozdeliť na dve polovice, pretože pri tej prvej som (nechtiac) zaspala. To je celý Shakespeare. Najskôr diváka resp. čitateľa naťahovať a doslova prinútiť, aby sa premohol a potom zažiť veľmi príjemné prekvapenie. Ako som spomenula, v prvej polovici mi bez námahy padli viečka, no tá druhá mi ju vynahradila. Konečný neľútostný súd, pri ktorom som s napätím očakávala, čo sa bude diať a najmä pár obsahovo prešpekulovaných "shakespearovských" múdrostí. Na odreagovanie veľmi fajn, pozitívne natočené a obohatené vtipnými intervalmi. Paradoxom zostáva, že hlavnú postavu Bassania si zahral Joseph Fiennes, ktorého bolo možné vidieť v úlohe samotného Shakespeara z roku 1998. Nuž čo, intenzívne sa vďaka svojmu hereckému prejavu vkradol do mojich skromných predstáv o legendárnom dramatikovi. :-) ()
Těžké hodnotit tento film. Jako adaptace Shakespearovy hry má všechno dobré z předlohy a také vše špatné. Herecké výkony Jeremy Ironse, Al Pacina a Josepha Finnese jsou rozhodně tím klíčovým k úspěchu filmu. Michael Radford a jeho scénář využívají hereckých schopností hvězd do poslední kapky. Nejen herecké výkony, ale i kamera a pojetí některých záběrů je neuvěřitelně vkusné a příjemné. Největší a asi jediný problém je lehké veršování a hlavně na začátku existence pár hluchých míst, v kterých jsem usínal nudou. Nemůžu od Radforda žádat zázraky a on jistě chtěl zůstat co nejvíc věrný předloze a tak neměnil klasiku pokud nemusel. Film je poutav a pokud neunudí určitě potěší. ()
V knižných predlohách mám značné medzery. A to aj, bohužiaľ, čo sa týka takých klasikov ako Shakespeare. No myslím, že William by proti tomuto spracovaniu nenamietal. Jeho tradičné zámeny identít sa síce prejavia až na koci a so skvelou gradáciou, no aj dovtedy dej nenudí, strieda prvky drámy, romantiky a komédie, no niekedy v nevyváženom, nesúvislom pomere, čo je asi jediný a značný mínus. No a Al Pacino a Joseph Fiennes váľajú, najmä súdna scéna je herecky jedna z najfasfinujúcejších vôbec! 80%. ()
Galéria (64)
Fotka © Sony Pictures Classics
Zaujímavosti (11)
- Prostitutky s obnaženými ňadry se ve filmu neobjevují kvůli zvýšení zájmu diváků, ale i tak to má nádech vulgárnosti. Podle některých historických pramenů totiž v čase, kdy se děj filmu odehrává, platil v Benátkách zákon, podle kterého lehké děvy chodily nahoře bez. Církevní autority to údajně nařídily kvůli rozmáhající se homosexualitě. Asi nám něco na hodinách dějepisu zamlčeli. (imro)
- Shakespeare za 30 milionů vynesl distributorovi Sony Classics během prvního víkendu promítání (31. 12. – 2. 1. 2004) 69 868 dolarů ve čtyřech kinech. Stačilo to na 37. příčku žebříčku návštěvnosti. Jelikož se promítal už od středy, úvodní obrat byl 103 260 dolarů. Celkový obrat se nakonec vyšplhal na 3,7 milionu. (imro)
Súvisiace novinky
Al Pacino a Jessica Chastain v adaptaci Shakespeara
Al Pacino (Irčan, Klan Gucci) byl před lety tím šťastným aspektem, který pomohl dnes oscarové herečce Jessice Chastain (Interstellar, Očima Tammy Faye) dostat se do Hollywoodu. Tehdy třicetiletá… (viac)
-"If you poison us, do we not die?" Docela dlouho jsem přemýšlela, proč mám v sobě jakousi iracionální nenávist, kdykoliv vidím Jeremyho Ironse v libovolné roli, a teď mi bylo připomenuto proč: protože před nějakými jedenácti lety jsem ho se školou viděla v Kupci benátském v roli absolutně pokryteckého slabocha a hluboce se mi to zarylo do podvědomí. A co se týče filmu samotného z mého dnešního pohledu: Dlouze jsem se (po novém promítání po těch letech) zamýšlela, jak správně formulovat své pocity. Navzdory angažmá Al Pacina, o kterém vím, že ho jímá hluboká láska k Shakespearovi, a který má vysoký potenciál být kompletně démonickou komplexní postavou, je výsledek až děsivě nevýrazný. Může za to schizofrenní rozhodnutí být za dobře jak s Shakespearovým původním textem, tak s moderní inscenační možností představovat Shylocka jako sympatickou postavu a ukřivděného hrdinu na úkor jednobarevného záporáka. Tím film vlastně začíná, že si přidává scény chování křesťanů vůči Židům, aby nastavil tón filmu, a na území Benátek zůstává hlavně s Shylockem a ukazuje jeho úhel pohledu, jenomže čím víc se film posouvá v čase, tím víc se to (pro mě skutečně nepochopitelně) proplétá s jakousi melodramatickou telenovelou o tom, jestli jsou Antonio s Bassaniem milenci a koho Bassanio miluje víc, jestli onoho pokryteckého slabocha a nebo arogantní bestii Portii. Poznámka na okraj, málokdy se mi stane, že jsou mi úplně všechny zamýšleně kladné postavy zcela nesympatické a nemám pro jejich jednání ani trochu pochopení. Ale pokračujme, myslím si, že režisér si měl při adaptaci počínat radikálně a nedodržovat Shakespearovu původní osnovu, protože z pohledu moderního/současného diváka je nepochopitelné, proč z dramatického a zdrcujícího soudního finále o do společnosti vrostlém rasismu a ještě jakémsi kritickém opisu kapitalistického přemýšlení přeskočí do posledního aktu o prstenech a mileneckých vádkách a filmu dodá několik dalších point, které s těmi předchozími obsahově nijak nesouvisí. A potom přijde zase závěr s Shylockem vypuzeným z ghetta a jeho dcerou svírající matčin svatební tyrkysový prsten, který by mohl být tak skvělý, kdyby nebyl tak vytlačený na okraj předchozí chtěnou a pozornost uzurpující romantikou. Plus jsem si vzpomněla na rozhovor s kouzelným neznámým pánem, se kterým jsem jela pár měsíců zpátky vlakem, o tom, jak se může měnit interpretace textu v průběhu staletí právě i na příkladu Shylocka - jak bizarní, že dnes se dojímáme nad zlomeným brečícím Pacinem, který přišel o všechno světské i duchovní a je pošlapán ostatními, jak to jenom jde, kdežto alžbětinští křesťané se na to dívali jako na happy end, protože konvertita Shylock nyní může šťastně čekat na smrt, protože po ní přijde do křesťanské nebe a nic lepšího si vlastně jakýkoliv člověk nemůže přát. A podruhé plus jsem si vzpomněla na jakýsi rozbor tohohle filmu, ve kterém autor psal, že každá z hlavní postav hraje v jiném stylu (a nevypadá to jako záměr) - Jeremy Irons realisticky, Joseph Fiennes moderně romanticky, Al Pacino ponořeně metodicky a Lynn Collins vědomě shakespearovsky. Tenhle nesoulad také myslím filmu ubližuje, než že by ho posílil nebo obohatil. Kéž bych byla tak chytrá a sečtělá, abych to takhle skvěle dovedla pojmenovat sama. () (menej) (viac)