Divoké kočky

Co myslíte: když se chudá, stydlivá ale talentovaná dívka vydá za svým snem, jak to asi dopadne? Potká spoustu přátel, kteří jí pomohou? Najde se hodný mladík, který ji bude milovat? Dokáže nakonec dívka své sny proměnit ve skutečnost? ___ Jestliže znáte odpovědi, je zbytečné se na toto čistokrevné klišé dívat. (10.11.2013)

Stojí tady proti sobě dva faktory. Naprosto prázdný děj a pěkné holky. Co z toho si vybrat, když děj jde od ničeho k ničemu. Volba pro chlapa celkem jasná. Vybere si holky tančící na baru i za barem, ale i tak mně bylo trapně, jak byli tvůrci dost nesoudní a dali prostor tanečkům. Není to z pohledu slovutného producenta Jerry Bruckeheimera nic neočekávaného. Když zrovna neprodukuje akční spektákl, dává vzniknout divoce kýčovitě pojatým šílenostem bez špetky nadhledu. Nacpe pohledné herečky do sexy oblečků a víc nic neřeší. Dál to neřeší, protože čím blbější to bude, tak o to větší úspěch to sklidí. Film zase až tak úspěšný nebyl, ale nezapadl. Ke svým naivním "exkurzím do života" většinou najímá zcela bezvýznamné režiséry. David McNally je jedním z nich a splnil to, co po něm producent chtěl. A asi do ničeho nesměl moc kecat. Z herců je široko daleko nejlepší asi jen John Goodman a herečky neměly nic jiného ve scénáři, než vzorně dmout prsa a vystrkovat zadky. Film je otřesně blbý, ačkoliv nejsem zrovna divák sahající po Bergmanově filmografii, přece jen všeho s mírou. Bruckheimer, když neprodukuje ukázkově bezduché spektákly, nažene před kameru partu holek, co to roztáčí v baru Coyote Ugly a ještě si u toho zazpívají. Jo, kdyby hloupost nadnášela...40% (21.05.2012)

"Prečo sa to volá Coyote Ugly?“ – "Na zdravie bolo obsadené.“ DIVOKÉ KOČKY sa našťastie ani nesnažia tváriť, že sú niečím iným, než len oddychovou zábavou pre tínedžerky. Pánov potom dozaista potešia krásky typu Maria Bello, ktorej sa (druhý a posledný, kto podáva niečo ako herecký výkon, je otcovský John Goodman, ktorého žeriem vždy, všade, za všetkých okolností a v úplne všetkom a jeho tanec je neskutočný) dokonca podarilo vykresať zaujímavú postavičku majiteľky podniku, ktorá nikdy nie je kamarátka. Podstatnú časť snímky tvoria smiešne dialógy, pričom mentorský dohľad mocného producenta Jerryho Bruckheimera je (okrem americkej vlajky a roličky jeho dvorného režiséra Michaela Baya v úlohe fotografa) poznať predovšetkým na plastelínových postavách, bombasticky ladených tanečných pasážach a rozprávkovom finále. (27.11.2004)

Kdysi před lety to pro mě byla dost bezvýrazná záležitost. Klasika - proměna mladé, nesmělé dívky s těžkým dětstvím v polodivokou kočku s polotvrdými lokty, která po velké životní zkušenosti zůstala stále krásnou, neposkvrněnou růžičkou. Teď, po pár letech, je to pro mě kupodivu nemlich totéž. Zajímavější pouze o to, že jsem byla schopná identifikovat roztomilou začínající Piper Perabo a Mariu Bello, která pro mě byla díky tomuto filmu jen "taková divná chlapanda". To samozřejmě po shlédnutí Dějin násilí beru všemožně zpět! (13.10.2007)

Docela mne překvapilo, že jednu z rolí v tomto ne moc dobrém filmu vzala M. Bello, která se mi jako herečka velice líbí. Ale to je její věc.... Holkám to tam neskutečně sluší a filmem se prolínají sympatické písničky v čele s hitem od LeeAnn Rimes. Příběh je však dopředu velice předvídatelný a tuctový. Film neurazí, ale nejde o věc pro fajnšmekry. (11.06.2010)