Réžia:
Wes CravenScenár:
Wes CravenKamera:
Eric SaarinenHudba:
Don PeakeHrajú:
Suze Lanier-Bramlett, Robert Houston, Martin Speer, Dee Wallace, Russ Grieve, John Steadman, Virginia Vincent, Michael Berryman, Lance Gordon, Peter Locke (viac)Obsahy(1)
Tuctová americká rodina s novorodeniatkom a dvoma psami si to hasí skrz vyprahnutú púšť do Kalifornie. Naskytnú sa problémy, minivan musí zaparkovať a naši hrdinovia sa ocitajú mimo civilizáciu, v zapadnutej plošine, pripomínajúcej mesačnú krajinu. Ide o priestor pre vzdušné cvičenia vojenských stíhačiek. A hlavne... brúsi si na nich zuby rodina domorodých kanibalov, žijúca v poblízkej jaskyni. Nízkorozpočtový horor, natočený za 230 tisíc amerických dolárov sa stal prekvapivým hitom. (POMO)
(viac)Videá (1)
Recenzie (134)
Wes Craven je tak trochu packal, ale nutno uznat, že občas má výborné nápady. V každém z uplynulých desetiletí měl alespoň jednu světlou chvilku, kdy se mu podařilo výrazně zaujmout vskutku široký okruh publika. V 90. letech to byl Vřískot, v 80's Noční můry z Elm Street, a v 70tých právě Hory mají oči. Ty disponují výborným námětem, což ostatně potvrdil i úspěšný Ajův remake, v němž bylo znovu dobře zúročeno hned několik silných scén. Např. působivé přepadení karavanu je v obou zpracováních takřka totožné (a v žádném z nich nechybí papoušek :-). Hory byly jedním z největších horrorových kasaštyků amerických kin druhé poloviny 70.let, a lebkoun Michael Berryman se stal díky nim nadlouho velice populárním maskotem. (Zvláště mezi rockery se Berryman těší dodnes mimořádné oblibě: Mötley Crüe ho prostě nemohli nemít ve videoklipu Smokin' In The Boys Room, a shock-rockový šílenec Rob Zombie zase ve svém filmu Devil's Rejects.) Na Horách, co mají oči, jsou pěkně vidět Cravenovy hlavní neduhy i klady: Ochotnická topornost a diletanství, které je současně přebíjeno obrovským nadšením pro věc, a nesmírnou odvahou vyhýbat se zaběhaným postupům, u podobných snímků běžným. Nejlepší filmy Wese Cravena totiž disponují jedním velkým kladem: Uměním nepředvídatelnosti. Jak ve Vřískotu, tak v Nočních můrách, ani tady nikdy dopředu nevíte, co vás v následujících chvílích čeká, a jakými podivnými zákruty se bude příběh ubírat. Víte, že něco se dít určitě bude, to ano. Ale kdy, jak a co, kdo přežije, a kdo zemře, to vskutku nelze spolehlivě předpovídat. Jsou horrory které nestárnou. Cravenovy Hills Have Eyes k nim bohužel nepatří. Jak ale ukázal úspěch Wrong Turn (jedné z novějších variací stejného tématu), příčina tohoto zestárnutí určitě nespočívá v samotném námětu. Ajova nová (mnohem bombastičtější) verze zase dokazuje, že problém není ani ve scénáři. Problémem je určitá levnost podání filmu, a jeho nechtěné diletanství. Tyto mouchy však rozhodně nevadily tisícovkám spokojených diváků, které v 70. letech udělaly z tohoto snímku hit, jenž se stal kultem. Jak už bylo řečeno, geniální diletant Wes Craven později ještě několikrát prokázal, že úspěch Hor nebyl náhoda, a že dobré (i když ne úplně originální) nápady obvykle dojdou ocenění. A to přesto, že jejich zpracování může být všelijakých (klidně i pochybných) kvalit. ()
S tímhle se jak následující Kruté oči hor, tak pozdější remake vůbec nedá srovnávat. I když už to dneska asi nemá ty koule, přece jenom jsme už zvyklí na větší masakry (a to byl třeba právě problém Ajova remaku – to byl jenom masakr, nic více), má to perfektní atmosféru, která (opět na rozdíl od remaku, kde se v půlce filmu vytratí) trvá až do konce. O Cravenovi si nemyslím, že by byl kdovíjak dobrý režisér, ale tenhle film se mu docela povedl. 3,5* ()
Pět let trvalo, než Wes Craven po dodnes znepokojujícím The Last House on the Left natočil druhý film. Stejně jako svůj debut, i Hory mající oči nejen režíroval, ale také k nim napsal scénář a sám si je sestříhal. Fabule by nemohla být jednodušší: americká střední třída je uprostřed pouště konfrontována s něčím, čeho existenci si v bezpečí svých domů nepřipouští. Rodinu republikánů (což se projevuje jejich vřelým vztahem ke zbraním a pokryteckou vírou v Boha) čeká intimní seznámení s rodinou zdegenerovaných kanibalů. Film je o poznání méně šťavnatý a zneklidňující než námětově podobný Texaský masakr motorovou pilou. Chybí mu zejména ošuntělost Hooperova kultovního hixploitation, dokonce i kanibalové zde vypadají v nejlepším případě jako banda loupežníků z české televizní pohádky. Nejde z nich strach a z jimi konaného násilí toho tolik nevidíme. Není důvod se bát, v důsledku čeho Hory fungují lépe v „nastavování zrcadla“ společnosti než v navozování pocitu hrůzy. Za pozornost stojí, že Craven neužil tradiční rozdělení na společnost technologickou a před-technologickou, neboť moderní technologie používají i divoši. Jednoduše se naučili ovládat civilizační vymoženosti, jakkoli sami civilizovaní nejsou. V užívání technologií navíc dosahují lepších výsledků než hrdinové, jež jindy spolehlivé hračky opakovaně zrazují, nejvíce v okamžiku, kdy jimi chtějí někoho zabít. To se jim podaří až s použitím barbarštějších prostředků vyžadujících bezprostřední fyzický boj tělo na tělo (sekera, dýka). Jinými slovy, chceš-li přežít v divočině, musíš se sám stát divochem. Právě v okamžiku odhalení tohoto monstra uvnitř nás, v okamžiku přímého útoku na kameru, psychoanalyticky hutný (ztráta otce, matčin strach z hadů, Plutova frustrace po odepření sexu) snímek končí. Žádný doslov, který by navrátil status quo. Poper se s tím, jak umíš, milý diváku. Hlavní obětí, zbaveno stejně jako celá filmová rodina pocitu bezpečí, jsme nakonec mi. Velmi zneklidňující, velmi cravenovské. 65% Zajímavé komentáře: tron, Mr.Apache ()
5/10 Ako keby Roger Corman chcel narýchlo zbúchať prísavku na Texas Chain Saw Massacre. Cítiť tam ten exploatačný teror, ale celé je to krotké a miestami smiešne. Vyprahnutá púšť nie je takmer vôbec využitá, Wes Craven nevie nasvietiť nočné scény a postavy sú extrémne nesympatické a správajú sa ako dementi. Ale zase názov to má parádny. A: You don't like dog anymore? B: I like it. A: Maybe dog's too good for a runaway slut like you. ()
Typický americký buranský horror.Film je zameraný na reálny tip hrôzy,nič nadprirodzené v ňom niet.Niekoľko morbídnych scén,rodinka kanibalov,púšť. Možno dnes tento film pripadá trocha zastaralé,ale v tej dobe to musela byť dosť pecka.Sám Craven povedal,že bol čiastočné inšpirovaný z legendy zo Škótska o kanibalovi Sawneyovi Beanovi a jeho klane,ktorý vyčíňal v 15.alebo 16.storočí v Škótsku skoro 25 rokov.Dosť brutálny film.Film mal rozpočet 230 000 dolárov.Celkovo je tento film taký slušný priemer. ()
Galéria (18)
Fotka © Blood Relations Co.
Reklama