Hory mají oči

V tomto případě fakt platí, že remake předčil originál (já vím, stávají se i horší věci), protože tam kde jsou Ajovi Hory, co mají oči děsivé, brutální a hlavně prostě zábavné, jsou ty od páně Cravena takové... nijaké, bez šťávy, bez krve... Navíc ti degeni, co tam po těch horách běhají, tu vypadali jak nějací členové motorkářskýho gangu ( jen s o něco mastnějšíma vlasama... no i když :-), takže moc strachu taky nahnat nedokázali (no i když :-). Ale na Halloween jako když najdeš, o to spíš, když se na tebe z knihovny šklebí tebou vyřezaná tykev, che :-) (03.11.2014)

Odpoveď Wesa Cravena na The Texas Chain Saw Massacre. Ale o triedu slabšia. Jeho prostredie púšte je síce rovnako tiesnivé a podivná syntezátorová hudba mu dodáva správne rúcho strašidelnosti, ale rodina kanibalov je iba banda úbohých šaškov a vôbec nestelesňuje varovnú a natoľko uveriteľnú naturaličnosť Chainsawových. Vidíme ich ledabolo vo dne, v noci a v situáciách, kedy sú akurát sebaparodicky smiešny. Scény z okolia ich brlohu i samotná ich matka s indiánskou čelenkou pripomínajú Winnetoua. Prvá tretina filmu ale atmosféricky a čo do krutosti fakt hustá! (05.10.2003)

Tajné experimenty pro vládu zas jednou něco podělaly. V dálce se ozývá nelidský řev, jsou tu první burani, jak tohle jenom dopadne? Prvotní povzdech, že se The Hills Have Eyes nedokážou vyšvihnout nad standard B produkce, se ztratil - pod krvavým nánosem jej nikdo nenajde. Samozřejmě, béčko to je stále, jenomže pravda je trochu složitější. Tenhle film má jiné věci na práci, než servírovat vám moralistické žvásty. Tady jde o krvavý masakr mezi americkou rodinkou a zdegenerovanými burany. Wes Craven dokáže i s hubeným základním obsahem bavit. S přiloženým prstem u spouště porcuje maso a touto cestičkou si kráčí až do titulků. Ale posléze, co si otřete pot z čela, vyhrabete nohy ze střev, zjistíte, že žádná hlubší scéna, která by byla zapamatování hodná, v obsahu není. 6/10 (19.11.2009)

Jelikož nepatřím do klubu honičů Wes Cravena, ale mnohem důležitější je pro mě, jak film vypadá, než kdo ho stvořil, tak musím otevřeně prohlásit, že tento pseudo horor je ultimátní píčovina. Atmosféra funguje zhruba do doby, než se poprvé ukáže ta rodinka zaostalých dementů. Poté se to zvrhne v sebeparodující píčovinu, kde parta píčusů pobíhá sem a tam po poušti a nejnebezpečnější vrah je tam super inteligentní pes. Rodina kanibalů působí vyloženě směšně - to snad musí uznat každý nezaujatý divák. Americká rodinka se sice chová jako dementi a následuje jedno špatné a nelogické rozhodnutí za druhým, ale to už tak nějak v hororech bývá, protože přeci jen je to zajímavější, než kdyby všichni drželi hodinu a půl pohromadě a nic se nedělo. Za mě je tedy remake z roku 2006 o hodně lepší, a to po všech stránkách. Tenhle omyl nemá dynamiku a už vůbec ne napětí. Strašná sračka z pohledu dnešního diváka a nechce se mi věřit, že to někoho mohlo bavit (a už vůbec ne děsit) dokonce ani 70. letech. Koukatelných je přibližně 20 úvodních minut - do doby, než velkýho tlusťocha vyděsí letadlo a zajíc a nerozmrdá auto na rovince o jediný keř v okruhu kilometru. Zajímavé bylo, že už se následně v této letecky frekventované oblasti do konce snímku jediné letadlo neobjevilo. [15 %] (07.02.2021)

Wes Craven je tak trochu packal, ale nutno uznat, že občas má výborné nápady. V každém z uplynulých desetiletí měl alespoň jednu světlou chvilku, kdy se mu podařilo výrazně zaujmout vskutku široký okruh publika. V 90. letech to byl Vřískot, v 80's Noční můry z Elm Street, a v 70tých právě Hory mají oči. Ty disponují výborným námětem, což ostatně potvrdil i úspěšný Ajův remake, v němž bylo znovu dobře zúročeno hned několik silných scén. Např. působivé přepadení karavanu je v obou zpracováních takřka totožné (a v žádném z nich nechybí papoušek :-). Hory byly jedním z největších horrorových kasaštyků amerických kin druhé poloviny 70.let, a lebkoun Michael Berryman se stal díky nim nadlouho velice populárním maskotem. (Zvláště mezi rockery se Berryman těší dodnes mimořádné oblibě: Mötley Crüe ho prostě nemohli nemít ve videoklipu Smokin' In The Boys Room, a shock-rockový šílenec Rob Zombie zase ve svém filmu Devil's Rejects.) Na Horách, co mají oči, jsou pěkně vidět Cravenovy hlavní neduhy i klady: Ochotnická topornost a diletanství, které je současně přebíjeno obrovským nadšením pro věc, a nesmírnou odvahou vyhýbat se zaběhaným postupům, u podobných snímků běžným. Nejlepší filmy Wese Cravena totiž disponují jedním velkým kladem: Uměním nepředvídatelnosti. Jak ve Vřískotu, tak v Nočních můrách, ani tady nikdy dopředu nevíte, co vás v následujících chvílích čeká, a jakými podivnými zákruty se bude příběh ubírat. Víte, že něco se dít určitě bude, to ano. Ale kdy, jak a co, kdo přežije, a kdo zemře, to vskutku nelze spolehlivě předpovídat. Jsou horrory které nestárnou. Cravenovy Hills Have Eyes k nim bohužel nepatří. Jak ale ukázal úspěch Wrong Turn (jedné z novějších variací stejného tématu), příčina tohoto zestárnutí určitě nespočívá v samotném námětu. Ajova nová (mnohem bombastičtější) verze zase dokazuje, že problém není ani ve scénáři. Problémem je určitá levnost podání filmu, a jeho nechtěné diletanství. Tyto mouchy však rozhodně nevadily tisícovkám spokojených diváků, které v 70. letech udělaly z tohoto snímku hit, jenž se stal kultem. Jak už bylo řečeno, geniální diletant Wes Craven později ještě několikrát prokázal, že úspěch Hor nebyl náhoda, a že dobré (i když ne úplně originální) nápady obvykle dojdou ocenění. A to přesto, že jejich zpracování může být všelijakých (klidně i pochybných) kvalit. (30.09.2007)