Siworae

Příjemně nápaditý příběh, který z člověka neždímá city jako z mokrého ručníku a hodinu a půl si zkrátka jen tak tiše plyne. Najde se v něm několik menších "ale", mezi nimiž je třeba otravná kamarádka (jestli měla být vtipná, tak se omlouvám, ale asijskému humoru nerozumím)... Ovšem jinak bez výhrad. Pěkné. Děkuji Petfruf, která mě k tomuhle filmu nenásilně donutila. (03.07.2010)

Jako první jsem viděl americkej remake, kterej se mi vcelku líbil a obvykle se mi víc líbívá to, co vidim jako první a je jedno jestli to je remake nebo původní dílo, ovšem tady je výjimka, tohle je totiž daleko lepší a to ať už se jedná o lehkost a uvěřitelnost provedení, tak i co se týče procítění celýho příběhu, uvěřitelnosti citů postav a nebo na Koreu typicky skvělou hudbu. Krom toho mladičká Jeon Ji-hyeon je jako vždy skvělá a krásná (07.10.2008)

„Chtěl bych ti teď říct jeden moc dlouhý příběh. Uvěříš mi?“ Eun-joo je milou, klidnou (opravdu klidnou xD) dívkou, která zanechá ve schránce domu u jezera dopis novému majiteli. Vyzvedne si ho však nový majitel? - Nějakým způsobem se ocitne o dva roky dříve u úplně prvního majitele domu a po tom jak oba uvěří této pravdě, začíná pomalé rozvíjení jejich vztahu. Během toho Eun-joo bojuje s nesvárem bývalé, zároveň však vnitřně stále trvající lásky. ■ Klidné a vyrovnané až do posledních vteřin. ■ Viděl jsem už hodně podobné, o osm let starší dílo s názvem Tokyo Girl, kde časový rozdíl doby a věkový rozdíl hlavních aktérů je dost odlišný. Oba filmy mají sice stejnou kostru, ale oděnou do jiných šatů. ■ Oba tyto snímky se mi líbily a všem kdo mejí rádi JK tvorbu, vřele doporučuji zhlédnout všechny snímky s Ji-hyeon Jeon , jelikož je opravdu úžasná herečka. (09.02.2015)

Tady by tvůrci rychlo remaků z USA zasloužili jednu přes čumák. Nebejt jich, je tohle jasnej 5ti hvězdičkovej doják. Jenže faktor (ne)překvapení tu hraje až moc velkou roli a já, ač jsem se opravdu moc a moc snažil si nepřipouštět jak to všechno bude dál, jsem prostě nedokázal dělat překvapenýho. Takže z toho plyne poučení, nekoukat jako první na remake, i když je i třeba on sám schopný dobře pobavit. (12.03.2012)

Nadčasová romance, kterou může jako alegorii na rozdělení Severní a Jižní Koreje vnímat od začátku do konce jenom ten největší cynik. Americký remake jsem viděl dříve a je zajímavé sledovat přístup západních a východní kultury k téže látce. Siworae je okleštěno od všech přebytečných motivů, obejde se bez přemíry dialogů a postav. Jeho hlavní síla tkví v poetické, nad světské věci povznesené atmosféře, která není narušována například vtípky srandovního kamaráda hlavního hrdiny či hrdinky. Jakýkoliv výkyv směrem k prvoplánové komedii by měl za následek okamžité roztříštění křehké struktury. Pár vtípků nechybí, ty však logicky (čti nenásilně) vyplívají ze situace. Hollywoodským romancím bývá často vyčítána přeslazenost, ty jihokorejské (co jsem zatím měl možnost poznat) jsou však podobně patetické a některé jejich scény mají mnohem blíž ke kýči. K dokonalému kýči. V Siworae nadbývají bezeslovné scény „hovořící“ romantickými baladami (ten anglický text působil velice, velice rušivě) a zasněnými výrazy zamilovaných hrdinů. Nelze jím ovšem upřít špičkové technické provedení (nádherná rotace okolo schránky) a plné herecké nasazení typově přesně obsazených herců. Gianna Jun si později podmanila srdce mnoha cinefilů jako „drzá“ holka z My Sassy Girl.Tady hraje podobně, přesto méně rozpustile trhlou a ve všech ohledech „cute“ dabérku (v Domu u jezera to byla doktorka). Podobnost Jung-Jae Leeho s Keanu Reevesem je patrná na první pohled. Jihokorejský herec taky hraje osamoceného sympaťáka, avšak hraje jej od srdce a vystřídá při tom více výrazů. Nedokážu napsat, která ze dvou verzí mi byla bližší, obě dvě měly své silné i slabší momenty, obě dvě mě dokázaly dojmout (lhal bych, kdybych tvrdil, že k slzám) a u obou dvou jsem si kladl tutéž otázku: Proč jí neposlal svou fotku? 80% Zajímavé komentáře: Marius, wipeout (20.12.2007)