Siworae

Krásné, sladké, dojemné. Romantický film s velkým R. Slaďoučký (ale naštěstí nepřeslazený) příběh, který zaujme myšlenkou i celkovým zpracováním. Věčné téma, které je originálně zpracováno; navíc výborně zahráno a nádherně natočeno. Extra mě zaujala práce s kamerou - výborná kompozice. V jednotlivých záběrech jde jasně vidět, že byly vybírány s citem. A co dělat s tím, že příběh (především) v závěru těžce tlačí na pilu (emoce)? Nic - odpusťte to tomuto filmu a nechte se prachobyčejně unášet; stojí to za to. Musím uznat, že tento film mne dostal. Já se nesmírně bavil. A co více - už jsou to 3 dny a příběh se mi furt potuluje v mozku. A nechce ten prevít ven. A já to vlastně taky nechci. Shrnuto a podtrženo: Jste už občas unaveni neustálým brouzdáním v ryze euro-amerických filmových vodách? Zkuste tento jihokorejský romantický kousek. Doporučuji sledovat s milou/milým. (22.03.2005)

„Chtěl bych ti teď říct jeden moc dlouhý příběh. Uvěříš mi?“ Eun-joo je milou, klidnou (opravdu klidnou xD) dívkou, která zanechá ve schránce domu u jezera dopis novému majiteli. Vyzvedne si ho však nový majitel? - Nějakým způsobem se ocitne o dva roky dříve u úplně prvního majitele domu a po tom jak oba uvěří této pravdě, začíná pomalé rozvíjení jejich vztahu. Během toho Eun-joo bojuje s nesvárem bývalé, zároveň však vnitřně stále trvající lásky. ■ Klidné a vyrovnané až do posledních vteřin. ■ Viděl jsem už hodně podobné, o osm let starší dílo s názvem Tokyo Girl, kde časový rozdíl doby a věkový rozdíl hlavních aktérů je dost odlišný. Oba filmy mají sice stejnou kostru, ale oděnou do jiných šatů. ■ Oba tyto snímky se mi líbily a všem kdo mejí rádi JK tvorbu, vřele doporučuji zhlédnout všechny snímky s Ji-hyeon Jeon , jelikož je opravdu úžasná herečka. (09.02.2015)

Uveriteľne prekrásny príbeh dvoch ranených ľudí, obyvateľov toho istého domu len v inom čase. Krehký príbeh, ktorý dokazuje, že pri hre s cestovaním v čase nezáleží ani tak na dokonalom zapadaní jednotlivých kúskov príbehu do seba ako na smere kam je sila okamihov, kotré táto téma ponúka nasmerovaná. Veľmi krehký a aj napriek stopáži ukludňujúco unášajúci príbeh, ktorý ma zase raz dokázal úplne strhnúť svojou srdečnosťou a nevynútenou tragikou. Podľa mňa si každý môže vybrať koniec aký vyhovuje jemu srdcu a momentálnemu rozpoloženiu. Prostredie domku Il mare je naprosto úžasné a práve svojou drsnou neobrúsenou poetikou vytvára pozadie jednému z najkrajších romantických príbehov aké som kedy videl. Láske tu nezáleží na čase, ktorý pre seba uhryzne osud a stačí jej poznanie, že niekto na svete je tu aby sme mu mohli prinášať dary vlastnej obety a to bez otázok a výhovoriek vediac o tragických konsekvenciách. Soundtrack je naprosto prekrásny a namä klavírne sekvencie sú plne v harmónii s celkovým tokom tohto reálne fiktívneho príbehu o superhrdinoch, ktorý ovládajú schonosť nadprirodzenej ľudskosti a čistosti citov. Tento balzam na dušu by si nik nemal nechať ujsť!!! (30.09.2006)

Jako první jsem viděl americkej remake, kterej se mi vcelku líbil a obvykle se mi víc líbívá to, co vidim jako první a je jedno jestli to je remake nebo původní dílo, ovšem tady je výjimka, tohle je totiž daleko lepší a to ať už se jedná o lehkost a uvěřitelnost provedení, tak i co se týče procítění celýho příběhu, uvěřitelnosti citů postav a nebo na Koreu typicky skvělou hudbu. Krom toho mladičká Jeon Ji-hyeon je jako vždy skvělá a krásná (07.10.2008)

Nadčasová romance, kterou může jako alegorii na rozdělení Severní a Jižní Koreje vnímat od začátku do konce jenom ten největší cynik. Americký remake jsem viděl dříve a je zajímavé sledovat přístup západních a východní kultury k téže látce. Siworae je okleštěno od všech přebytečných motivů, obejde se bez přemíry dialogů a postav. Jeho hlavní síla tkví v poetické, nad světské věci povznesené atmosféře, která není narušována například vtípky srandovního kamaráda hlavního hrdiny či hrdinky. Jakýkoliv výkyv směrem k prvoplánové komedii by měl za následek okamžité roztříštění křehké struktury. Pár vtípků nechybí, ty však logicky (čti nenásilně) vyplívají ze situace. Hollywoodským romancím bývá často vyčítána přeslazenost, ty jihokorejské (co jsem zatím měl možnost poznat) jsou však podobně patetické a některé jejich scény mají mnohem blíž ke kýči. K dokonalému kýči. V Siworae nadbývají bezeslovné scény „hovořící“ romantickými baladami (ten anglický text působil velice, velice rušivě) a zasněnými výrazy zamilovaných hrdinů. Nelze jím ovšem upřít špičkové technické provedení (nádherná rotace okolo schránky) a plné herecké nasazení typově přesně obsazených herců. Gianna Jun si později podmanila srdce mnoha cinefilů jako „drzá“ holka z My Sassy Girl.Tady hraje podobně, přesto méně rozpustile trhlou a ve všech ohledech „cute“ dabérku (v Domu u jezera to byla doktorka). Podobnost Jung-Jae Leeho s Keanu Reevesem je patrná na první pohled. Jihokorejský herec taky hraje osamoceného sympaťáka, avšak hraje jej od srdce a vystřídá při tom více výrazů. Nedokážu napsat, která ze dvou verzí mi byla bližší, obě dvě měly své silné i slabší momenty, obě dvě mě dokázaly dojmout (lhal bych, kdybych tvrdil, že k slzám) a u obou dvou jsem si kladl tutéž otázku: Proč jí neposlal svou fotku? 80% Zajímavé komentáře: Marius, wipeout (20.12.2007)