Leprechaun: Back 2 tha Hood

Irský malý lakota je v tomto díle docela tvrďácký parchant, který si nechává několikrát porozbíjet úsměv, ale vzápětí výprask, podle hesla oko za dvě oči, vrátí tím nejextremnějším způsobem. Jenže když divák vidí vlastně to samé po páté, po desáté, po patnácté, tak už to není žádná zábava, ale dost ubíjející nuda, a jen si přeje, aby si to skřítek neposeda konečně rozdal na férovku s hlavními hrdiny. Toho se však dočká někdy po hodině a čtvrt, což je u horroru tak akorát stopáž, ovšem v tomto díle by tato vrcholná holomajzna mohla začít cca. o hodinu a deset minut dříve, čímž by se úměrně zkrátilo divákovo utrpení při sledování namachrovaných negrů bez letlampy, ale za to s rovným kšiltem zabořeným hluboko do zátylku. (05.09.2007)

Lleprechaun vs. černošští gangsta. :D Po prvním leprechaunovi jsem si říkal, že sledování dalších dílů bude jen ztrátou času, ale nakonec jsem tomu poslednímu šanci dal a nebyl to špatnej nápad. Skřet hláškuje, hulí a zabíjí všechno, co mu po pařáty přijde. Pochopitelně se nejedná o kdovíco a zkrátit tomu stopáž by určitě nebylo na škodu, ale na druhou stranu se pořád jedná o lehký nadprůměr, kterej dokáže zabavit. 55% (25.06.2012)

"What´s up, ya motherfucka?!!" I když oproti předchozím dvěma dílům jde znát lehký kvalitativní vzestup, pořád je to slabota. Hamižný skřet v podání nejslavnějšího liliputa v Hollywoodu už dávno degradoval na sebeparodickou postavu a nic se na tom nemění ani tady. V podstatě jde jenom o to, jak Leprechaun poznává rádoby tvrďácký svět ghetta, přičemž si stihne potáhnout z vodnice, vyžrat ledničku, zmlátit pár negrů a projet se v policejním autě, aby skončil v tekutym betonu. Hups, malej spoiler! Malou náplastí budiž pár slušných vtípků a úvodní animace představující skřetovu minulost. (04.08.2012)

Uběhlo deset let od doby, kdy Leprechaun dostal do křížku s Jennifer Aniston a režisér Mark Jones položil základy této dosti průměrné série. Od té doby vznikla řada pokračování, jejichž kvalita však nikdy nepřekročila stín průměru a v některých případech nedosáhli ani na tuto hranici. Se zlomyslným irským skřítkem jsme navštívili Las Vegas, vesmír i černošské ghetto a právě toto poslední místo se mu stalo zřejmě osudovým, protože i v šestém díle se tam opět vyprávíme. Můžu vás však uklidnit, tentokrát ani tak nejde o gangsta styl s příchutí rapu, ale ani zde se nevyhneme černochům s bouchačkami a hulení trávy. Na rozdíl od pátého dílu jsem však měl z tohoto příběhu o trošku lepší pocit. Přece jenom zde byly zajímavější postavy, ubylo otravného zpívání (pardon rapu) a náš milý Leprechaun dostal mnohem více prostoru. Ten malý parchant v nových hadrech se konečně zase činil a zanechával za sebou pěkně krvavou spoušť. Tu odletěla utrhnutá noha, tu zase čelist a samozřejmě nezapomněl ani na svůj pověstný černý humor. Díky tomu se divák zase konečně zasměje (jako tomu bylo v prvních třech dílech). Navíc ani jeho lidští protivníci nebyli tolik otravní, no a ještě k tomu tu hrály pěkné děvčata. Asi nejvíce mi v paměti uvízne jeho masáž tlusté černošky a pak telefonní rozhovor s přítelkyní vůdce gangu. (14.03.2018)

„Leprechaun: Back 2 tha Hood“ je opět primárně přehlídkou Warwicka Davise, který na sebe naposledy vzal masku a udělal ze sebe zabijáckého skřeta. V tomhle díle dostane na frak i on sám, ale je to pořád hlavně leprikón, kdo rozdává smrt. Film má hlavu a patu, snaží se být zábavný, snaží se děsit, ale v rámci série už je to prostě ohrané a přijde mi, že to jen přešlapuje na místě. (04.11.2016)