Da ji lao

Running on Karma ASI není úplně dokonalý film, ale zásadně změnil mé představy o tom, co všechno se dá v devadesáti minutách naprosto přirozeně propojit v rámci jednoho celku. Ve výsledku jde totiž zhruba o filozofický policejní kung-fu thriller s komediálními a romantickými prvky - a ono to FUNGUJE! P.S. Běžte mi někam s Fontánou! :o) (05.12.2007)

Tento film není radno strkat do vyhraněné „škatulky“; je to originální, překvapivý mix hongkongské kungfu famtasmagorie s prvky nadpřirozena s filmem o záhadnu alá Šestý smysl, který je vizuálním podáním a výpravou (zasazením do konkrétního kontextu) posunutý někam blíž běžným „realistickým“ filmům, a k tomu všemu docela inteligentně v posmodernistickém duchu tematizuje fatalistický pohled buddhismu na život. Hlavním postavou - spíš superhrdinou - je odpadlý „šaolinský“ mnich hraný Andym Lauem v gumovém svalovém obleku - Big/Daai chek liu (napadá mě vtipný překlad Hromotluk nebo Valibuk, překlad filmu by potom mohl znít naprosto vyhroceně: Inteligentní hromoluk), který “vidí karmu”. Big se protlouká Hong Kongem, kde se sblíží se slečnou Lee (Lee je policistka, která ho zatkne při stryptýzu), která má problematickou karmu a je jí souzeno zemřít. Big prožívá duchovní zápas, ne snad, že by chtěl Lee(ovou) nutně dosta do postele, spíš s ní má soucit, deptá jej nezvratnost koloběhu karmy, kterou nezastaví ani superhrdina. V závěru se film odpoutá od reality totálně, přejde do jakéhosi nevyřčeného (rozuměj neobjasněného) mystična. Na filmu mi připadá zajímavý hlavní hrdina – dal by se označit za crossover mezi typickým komixovým hrdinou na způsob Batmana (osamělý bojovník, který je nad “obyčejnými lidmy”, ale zároveň s nimi stále sdílí “Dasein”) a čínským typem legendární postavy YOUXIA (svět jianghu nebo wuxia); výsledek by se dal nazvat „spirituální superhrdina“. Originálnost filmu bych ilustroval příkaladem jedné scény, ve které se ironizujícím způsobem filozofuje nad koloběhem karmy nad talířem masa při večeři (postmodernistická dekonstrukce metanarativu). Nemusíte být skalním příznivcem Johnnyho Toa, aby vás film oslovil svou neotřelostí. (08.07.2011)

Neni to tak těžce meditativní jako Fontána a ani to nepůsobí tak dokonale promyšleně a příběh nemá takovou sílu, ale přesto je první polovina skvělá, sice Andy Lau v těch gumových svalech nevypadá moc dobře, ale postupem času si na to člověk zvykne a nevadí to, krom toho příběh má skvělý postavy, zejména Ind je výbornej a ta mysteriózní fantasy atmosféra nemá chybu. Jenže bohužel film dojíždí na přílišnou koncovou přeplácanost, kde jsem za prvé měl problém pochopit co se to všechno vlastně děje (nejsem si jistej do jaký míry za to můžou příšerně odfláklý slovenský titulky(Já věděl, že si to mam pustit s anglickejma) a do jaký příběh) a za druhý film zbytečně upouští od toho co rozehrál v prvních 3/4 filmu a ztrácí to atmosféru i tempo, což ruku v ruce s tim nepochopením udělá to zakončení trošku chladný. [-] Ten konec sem viděl snad už 5x, ale stále to plně nechápu, tenhle film, respektive konec je pro mě fakt oříšek (15.11.2008)

Velice... zvláštní snímek. Příběh o novinářce, která pozná bývalého mnicha s nadpřirozenými schopnostmi v podobě přesvalovaného Andyho Lau je zpočátku velice podivný, a časem se ještě zamotá. Postupně se zde začíná spojovat minulost s přítomností, a v divokém zakončení už málokdo přesně ví, co se vlastně děje - přesto podvědomě cítíte, že to svůj smysl má, jen na to přijít. Je to hodně mysteriózní zážitek, a pokud rádi přemýšlíte nad filmem a nevadí vám Andy ve svalové kombinéze, neváhejte. 4/5 (15.03.2007)

Co je na Running on Karma opravdu fascinující, nejsou žánrové přechody, ale etické posuny (dokonce by se mi chtělo říct etické „fázové posuny“). Pro Velkého je zkušenost s viděním karmy důvodem pro přijetí egoistického hédonismu („nemůžu stejně nic změnit, protože přítomnost je determinována minulostí“), který prolomí až opakované pokusy o záchranu Fung Yee. Protože ale nevedou nikam, vrací se k původní sebestředné pozici. Až když mu jeho bývalý Mistr sdělí, že se dívka potenciálně může ze své karmy vymanit svými činy, pokusí se jí najít. Lee Fung Yee ale mezitím akceptuje svou smrt jako nevyhnutelnou a rozhodne se ji přijmout a dát jí nějaký smysl, a to takový který by něco přinesl i Velkému (dopadení viníka vraždy jeho kamarádky Jade). A tady nastává ta pravá divočina ( kvůli níž si tu tolik lidí stěžuje, že film nepochopili). Velkého setkání se sebou samým je konfrontací s jednou z možností, které vidění karmy přináší: jestliže vidím nejen nevyhnutelnost něčí smrti, ale zároveň i její oprávněnost jako karmického trestu za zlo spáchané v minulém životě, proč tomu nejít vstříc a nestát se nástrojem karmy a dotyčného nezlikvidovat sám? Tato možnost je ve skutečnosti krajním domyšlením karmické nevyhnutelnosti, je zaťatá do samé její podstaty, přinejmenším pokud tedy má někdo tu smůlu, že ji vidí. Přesto ale když se Velký setkává s vrahem Jade a také Fung Yee, radikálně se s takovou představou rozchází (což je i završením příběhu dvou Indů: jejich boj byl důsledkem boje v minulé životě, jejich činy nepřekročily rámec karmické odplaty a proto byli schopni jen opakovat své chyby – pouze si vyměnili role). Místo toho, aby ho zabil, což je nejen něco, co divák očekává, ale co působí vzhledem k tomu, že zavraždil hned dvě ženy, které mu byly drahé, jako nevyhnutelné, prolamuje karmický kruh autentickým etickým aktem. Odpouští mu a odvádí ho zpět mezi lidi - a kupodivu je k zuboženému sadistovi možné pocítit soucit. Etický rozměr Velkého osvěcuje i smysl první části, honby za flexibilním Indem: nejen svár vraha a oběti, ale i chování neúprosného policejního důstojníka je tak postaveno do stínu slepého osudu, slepého přinejmenším k nám, kteří nejsme japonskými důstojníky, ale musíme platit za jejich hříchy. To všechno dělá z Running on Karma neobvyklý a výjimečný film, dost možná jeden z nejzajímavějších, jaké jsem kdy viděl. (01.07.2011)