3:15 zomrieš!

„Domy ľuďom neubližujú. Ľudia ubližujú ľuďom.“ Zapáčilo sa mi to, už keď som to videl prvý raz v atmosférickej tme kina na jeseň 2005. Okrem zručnej réžie a očakávane pôsobivej výpravy obrovského starého domu na samote pri jazere, v ktorom sa kedysi dávno odohrala desivá, obludná tragédia, sa snímka môže pýšiť niekoľkými vydarenými scénami (šatník, strecha, exorcista Philip Baker Hall), ľakačkami, ktorých sa prekvapivo zľaknete hoci ich do jednej čakáte a príjemne ma prekvapili „dospelé“ herecké výkony sympatického Ryana Reynoldsa a jeho austrálskej partnerky, Melissy Georgej. (21.11.2005)

Do domu, který je opředen tragickou událostí, se nastěhuje milá rodinka. V 3:15 ráno se začínají probouzet temné síly zla, které děsí všechny obyvatele a navíc štvou manžela proti své ženě a nevlastním dětem. V závěru jim jde už opravdu o život a veškeré dění vyústí v napínavé finále. Celkem slušně natočený horor s dobře vystupňovanou atmosférou. Moje oblíbená Melissa George napomohla tomu, že se mi film líbil ještě o něco víc. 60% (22.12.2007)

Mnohem víc než samostatný film to připomínalo takovou pracovní demonstraci nejklasičtějších postupů při natáčení filmů se strašidelným domem. Jestli si u nějakého filmu můžete odškrtávat v seznamu očekávaných scén, je to tady (je jich asi 315). Taky asi tak 315 filmů, ze kterých nový The Amityville Horror čerpá a asi 315 důvodů, proč tenhle film nevidět (i když za distribuční název tvůrci nemůžou). Tak například logika. Proč George ten šeptající krb vlastně poslouchá? Snad jen postava Melissy George (doslova postava, ne charakter) přitáhnou pozornost. Jinak naprosto nenapínavá hloupá nuda. (15.06.2008)

Když zapomenu na fakt, že jde o příběh podle skutečné události, tak jde o slušný horor. U sekvencí zobrazující rodinnou pohodu jsem spokojeně relaxoval, u temných sekvencí zase spokojeně vrněl. Film nepostrádá napětí, čemuž dopomáhá správně zvolená hudba. Film není úplně dokonalý - obsahuje trochu nudné scény, hlavně ty, kde se nic neděje, jenom kecá. A konec se pomalu táhne, proč prostě nerozbili okno a neutekli skrz něj? A proč běželi po střeše stále výš místo toho aby jen skočili z nižších okrajů? Ale stejně, fantastická atmosféra dává zapomenout na tyto menší nelogičnosti a i já se párkrát načapal, jak na mě úspěšně působí lekací scény (možná to bylo tím, že za mnou seděly dvě stále ječící dívky, mohlo jim být tak 13). (11.09.2005)

Solídny haunted-house horror. Pôvodnú verziu z roku 1979 prekonáva nielen technickým spracovaním, ale aj niekoľkými scenáristickými nápadmi. Aspoň pokiaľ sa bavíme o prvotnom psychologickom stupňovaní stiesnenosti. Záver totiž akoby vypadol z priemernej non-brain vyvražďovackej. (28.09.2005)