Zahraj to znova, Sam

„Neberu to osobně, jenom se zabiju“ Každý muž chce být někdy milován a obdivován. Nejlépe pořád. Problém je najít tu správnou ženu. Dokonalá nebude žádná, ale s trochou štěstí vám osud přihraje jednu víceméně vyhovující. Dále bude záležet hlavně na vašich vlastních kvalitách a „balících“ schopnostech. Po sérii neúspěšných pokusů buď spácháte sebevraždu, anebo alespoň lépe pochopíte sami sebe a sami sebou taky začnete být. Hlavní hrdina, obrýlený filmový kritik Allan, s touto skutečností neobjevuje nic světoborného, ale mnoho důležitého si uvědomí. Film začíná slavným finále Casablancy a také jim končí, akorát v podobě věrnější realitě. Žádný Bogart, žádný „začátek jednoho krásného přátelství“, prostě definitivní poznání pravdy o životě. Jeden z nejvtipnějších filmů Woodyho Allena paradoxně nerežíroval samotný Allen a není to na škodu věci. Na adaptaci divadelní hry je to nevídaně „živý“ film – velice pohyblivý a třeba dojemné, bezeslovné scény smíření či rozloučení Allen takhle dobře neumí. Zato dialogy, ty umí brilantně a nešetří jimi. Ty o sexu, zde asi nejčetnější, nejsou v jeho podání oplzlé. Podobně podle mě občas uvažuje každý muž, jenom to nedokáže tak inteligentně prezentovat. Zahraj to znovu, Same není jenom demytizující poctou Casablance a praštěnou komedií o hledání vhodné partnerky, je taky hořkým romantickým příběhem s výborně napsanými postavami. Nebudu zastírat, že sám jsem se zhlédnul v postavě Allana, vnitřně mi byl blízký a sympatický. I jeho zpackaná rendezvous v sobě nesla špetku pravdy. Rozhovory s Keatonovou mají svým pojetím blíže k civilním konverzacím všedních dní, úmyslně v nich není mnoho filmového (ten umělohmotný skunk možná). Vtipnou figurkou v pozadí zůstává manžel Dick, doslova utopený v číslech. Bylo to nečekaně vtipné, přitom smutné a mi osobně hodně blízké. Za ženskou variaci téhož lze označit vážněji pojatou Purpurovou růži z Káhiry. -„Dělal jsem svíčkovou v papiňáku“ –„Jaké to bylo?“ –„Nevím, ještě pořád je to na stropě“ 90% Zajímavé komentáře: Oskar, novoten (31.08.2007)

Reziser Ross /Apartman v Kalifornii/ natocil vyborny film, ktory ale prakticky nema dej, ide len o spolocensku konzervacku. V hlavnej roli bol Wudy Allen, svetovo znamy neurotik, ktory dobre zvladal svoju ulohu. Allen konzervuje s Diane Keaton, ale aj s dalsimi ludmi - ako konzervacka celkom schopne. Co ma zaujalo ale najviac, bola genialna Diane Keaton /Kmotr 1 -3/ a odkazy na slavne diela ako Kasablanca 1942 s istym Hampry Bogartom, ktoreho tusim W. Allen Uznaval : 95 % (20.09.2016)

Casablancu jsem zatím neviděl, ale pochopil jsem, že si z ní Woody Allen vzal jenom to nejlepší. Film samotný je klasický Allen standard, který už na začátku jeho kariéry výborně zvládal dialogy a dělal si s divákem co chtěl. Pět hvězd nedokážu dát za to, že ačkoliv ten konec byl opravdu krásný, mně nic moc neřekl, protože jsem právě Casablancu neviděl, takže pokud si chcete film vážně užít, tak až po samotné Casablance. Jo a abych nezapomněl, Diane Keaton tady byla vážně skvělá. Jak to ten Woody dělá, že se kolem něj pokaždé motaj tak krásný ženský. (29.12.2012)

Vzhledem k tomu, že jsem upřímný člověk, tak se vám musím přiznat, že se mi film příliš nelíbil. Vtipný nebyl prakticky vůbec a teoreticky také ne. Woody Allen je Woody Allen a opět hrál Woodyho Allena - tedy svůj standart. Naštěstí film není dlouhý, takže občasným návalům nudy se dá snadno vzdorovat. Příběh je z dílen los stupiditos, což také zrovna nepotěší. Nic mi film neřekl. Je určen rozvedeným třicátníkům, mezi které nepatřím. A dokud patřit nebudu, tak zůstaneme u jediné hvězdičky. (10.01.2013)

Těžko mi komentovat Allenovi filmy,aniž bych nezklouzl do nějakého toho rádoby zainteresovaného pseudointelektuáního žvatlání.Tož mlčím,-ale ten Woody mi dělá radost.Už dlouho.-Sice byl tentokrát mimo režii,ale rukopis (jeho scénáře) je znát.A taky v tom hrál,a Bogart,a Keaton,a paní Bergmanová.Třeba. (18.05.2009)