Neviditeľné deti

Povídkový film který má bohužel dost slabých chvil. Nejelepší je rozhodně Scottovic dílo a dílo Spikea Leeho. Ostatní padaly do průměru a jednoho podprůměru. No a co se musí pochválit? To jsou jednoznačně herci, kteří nehrají ale žijí. Dále je jedno velký plus hudba která dokonale sedí do kompozice povídek. (02.04.2011)

Tento film vám predstaví skutočné peklo, v ktorom tie najnevinejšie a veľakrát najúprimnejšie božie stvorenia pod slnkom musia najviac vystáť. Film z rúk výborných režisérov plný citov, zo skutočne kvalitnej práce vzniklo toto neuveriteľné dielo, a toto všetko podporuje skvelá vizuálna stránka, veľapovediace srdcervúce príbehy, veľmi presvedčivé herecké výkony a strihy. Týmito krátkymi zostrihmi z rôznych kútov sveta sa im podarilo povedať oveľa viac, ako s akýmkoľvek celovečerným filmom. Film má za úlohu predstaviť životy tých detí, ktorých nárek asi my už nikdy nezačujeme, a preto tento film by si prial ich osloviť. (07.02.2011)

V poviedkovom rozložení sa len málokedy vydarí skĺbiť iba bezchybné poviedky, ktoré by utvárali nenapadnuteľný celok. Poväčšinou sa vinou obyčajnosti alebo neúčinnosti (uplatniť pointu v krátkom intervale a zároveň zaujať-napr.-estetickou zložkou neni ani trochu snadné) nájde kandidát na poslabšie umiestnenie a "All the Invisible Children" má hneď dvoch. Charef síce obrába aktuálnu tému rasovej neznášanlivosti, ale akosi mi jeho úryvok príde "nedopečený" a skôr priemerný. Scottovci, ktorí si myslia, že stávka na sardonické výlevy a neradovú kameru sa stáva zaručene výhernou, nie nestáva-prečo(?)-no lebo zmysel uchádza. Takže dámi a páni ledva bronz. Strieborný stupienok patrí Kusturicovi s jeho zažitým manuskriptom, ktorý stroho i srandovne opakuje, že nie všetci cigáni chcú kradnúť, Leemu za mierne sílenú, no určite použiteľnú "poznámku" o nedobrovoľnom infikovaní vírom AIDS. Zlato putuje do rúk Venerusa a jeho pouličného zlodejíčka-talianske vzplanutie, obsahom, formou, výsledkom, Lundovej, ktorej podnikavé deti sú tým najlichotivejším z celého výberu a v neposlednom rade Woovi, ktorého "malá mačička" aj napriek pribalenému sentimentu úplne presne vystihuje onu nespravodlivosť/hodnotovú rozchodnosť danú už od samotného počatia až po nepredvídateľné úmrtie. Slza bola na krajíčku. Inak v globále jednoznačne čo do potrebnosti/dôležitosti veľmi kvalitný projekt o5 odhaľujúci to, čo nikto z "kompetentných" nechce počuť: "na nedbalosť dospelých v konečnom dôsledku aj tak doplácajú najmä deti." Žalostné. (01.10.2011)

Jak už to tak u povídkových filmů bývá, některé kousky jsou výborné, některé průměrné, najde se i vyloženě nic neříkající kousek (v tomto případě Ridley a Jordan Scott). Ale já si tuto povídkovou kolekci kupoval především kvůli Emiru Kusturicovi a věřte, že opět nezklamal. Moc se mi také líbil nezvykle dojemný John Woo (a pak že to nejde bez párátka). (04.01.2009)

Celkem očekávaný průběh měl povídkový projekt několika slavných jmen. Násilí a bezpráví páchané na těch nejmenších je nevyčerpatelnou studnou, tudíž je trochu škoda, že se tématu jen někteří zhostili s pořádnou dávkou invence. Přesto rozhodně zahřeje, že i přes velikost svých jmen se takový Scott, Woo nebo Spike Lee rozhodli udělat něco správného. Vzniklo tak sedm krátkých příběhů, které se dotýkají extrémně krutých podmínek pro život dětí. Některé příběhy jsou předvídatelné, jiné nás zavádí i mimo primárně nebezpečné zóny třetího světa (Spike Lee poukazuje na nebezpečí AIDS na příběhu černošské dívky v srdci New Yorku), další minipříběh je mile optimistický (sympatická story o dvou sourozencích na prahu chudoby v ulicích Sao Paula), v jiných se moc tlačí na pilu a přímočaře se jde po emocích (John Woo a jeho bohatá a chudá holčička), v jiných případech se myšlenka minula s účinkem (Jordan a Ridley Scottovi nebo Stefan Veneruso). Takže Brazilka Kátia Lund a Američan Spike Lee za ****, zbytek je spíše zklamáním!! (19.10.2009)