Neviditeľné deti

Děti celého světa trpí za svět svých předků. Válečné zóny, soc. podřazenost, drogy, nedostatek lásky rodičů či hmotných prostředků. Z příběhů tvůrců vyzdvihnu tradičně odlehčenou cigánskou jízdu s dechovkou Emira Kusturici či za mě nejlepší procítěné dílko od Johna Woo s čínskou problematikou politiky jednoho zaopatřeného dítěte proti otrocké práci dětí v sirotčincích. 70% (08.12.2021)

TANZA (režie: Mehdi Charef) 7/10-Pohled do afriky, kde již velmi mladí kluci mají Akáčka a nebojí se je použít.___ SMUTNÝ CIKÁN (režie: Emir Kusturica) 10/10-O jednouch chlapci z nápravného ústavu, který rád kradl a jeho rodina byla ještě horší. Otec ho mlátí flaškou do hlavy a celé to provází parádní muzika.___ JESUS CHILDREN OF AMERICA (Spike Lee) 10/10-Rodiče, kteří jsou HIV pozitvní + žloutenka B a C vychovávají nakaženou dceru, které se postupně doví, že je taky nakažená a celé okolí se ohradí proti ní :(.___BILU A JOAO (režie: Katia Lund) 7/10-Malý chlapec a dívka, recyklují odpadky pro trochu obživy.__JONATHAN (režie: Jordan a Ridley Scott) 4/10- Příběh o muž, který se na chvíli vrátit do svých dětských let.__CIRO (režie: Stefano Veneruso) 8/10- Příběh o klukovi, na kterého mají vliv rodiče. Není psychicky vyrovnanej, tak páchá neplechu.+pěkná píseň na konci.___SONG SONG and LITTLE CAT (režie: John Woo) 10/10- Kouzelné.V každém z nás je plamen ,ale je na ostatních lidech, kdy se spustí. U některých už hoří odjakživa, ale u některých ani nevzplál.Když se spustí, může být život hezčí. ----------------------------------------7,10,10,7,4,8,10------------------- -----------------"Všichni dospělí byly kdysi dětmi.Ale jen málo z nich si to pamatuje."------------------------- (26.12.2009)

Povídkový film od kterého jsem mnoho nečekal a možná právě proto mě příjemně překvapil. Krom zkušených a oblíbených režisérů, kde šlo vlastně o sázku na jistotu (Kusturica, Scott) mě oslovili 2 méně známí tvůrci. Kátia Lund a její příběh z Brasilskéhu slumu a především pak Stefano Veneruso se svou pohlednicí z Itálie, jenž mi učaroval jak výtvarnou složkou v kombinaci s hudebním podkresem, tak zajímavým tématem a lehce mi evokoval Zloděje dětí, další to oblíbený film z Italské provenience s ne nepodobnou tématikou. Třešničkou na dortu pak pro mě byl nečekaně jemný a dojemný John Woo - jehož dílko by se dalo přirovnat k malé básni. (04.01.2009)

Původně jsem se chtěl rozepsat ke každému příběhu zvlást', ale je to na dlouho, takže jenom ve zkratce. Za nejhorší příběh považuji hned ten první, přišel mi jenom jako nějaký polotovar **. Zbytek je více či méně na 3 hvězdy, až na skvělého Spikea Leeho, za to takové lepší 4 hvězdičky a zlatý hřeb přišel na konec- silný příběh zkušeného režiséra Johna Woo je dokonalý, rovných *****. (17.10.2011)

Možná bych od povídkového filmu čekal invenčnější dramaturgickou práci než seřadit režiséry podle abecedy... Takže film začíná průhlednou historkou o afrických dětských (anglicky mluvících) vojácích v Burkině Faso. Uf, nejslabší kousek máme za sebou. Emir Kusturica se svým typickým drajvem dokazuje, že k vážnému tématu se hodí i humor. Spike Lee ukazuje, že džungle velkoměsta (Brooklyn) bývá k dětem ještě drsnější. Kátia Lund cestu dvou dětí po Sao Paulu chvílemi pojímá jako videohru, čímž se do hry dostává i dětská fantazie. Otec a dcera Scottovi dali fantazii na první místo a stvořili kouzelné dílko, které vyčnívá nejen svým námětem. Neapolský příspěvek má námětem blízko k tomu z Černé Hory, ale laděn je úplně jinak. Na závěr přišel překvapivý doják Johna Wooa, který se v jeho filmografii opravdu vyjímá. S výjimkou první povídky silná a různorodá kolekce. (01.06.2009)