Klan lietajúcich dýk

Po skončení titulků mi na mysl vyskočilo několik přídavných jmen jako jednoduchý, předvídatelný, absurdní, místy nechtěně směšný, nedodělaný. Tak se dá stručně popsat děj.. Proč tomu filmu pak tedy dávám takové hodnocení? Kvůli hudbě, vizuální stránce a kukadlům Ziyi Zhang. Sice kvůli lovestory (které bylo hlavním tahounem filmu) byl potlačen zbytek příběhu, což bylo naškodu... Ale!! na druhou stranu vidět několik povedených soubojů a závěrečnou „bitvu“, SPOILER kde si dva bláznivě zamilovaní chlápci vyřizují účty v krásném podzimním odpoledni měnící se na bouřlivou zimu KONEC SPOILERU, byl pohled k nezaplacení … Klan létajících dýk je pro mě opět jeden z filmů, u kterých jsem se příjemně odpočinula a hlavně bavila (ať už chtě nebo nechtě). Co víc si přát? :o) (11.04.2010)

Komorní protipól k rozmáchlému Hrdinovi, který vsází spíše na poetické rozjímání a jednoduchý (ale o to působivější) příběh. Architektonicky bohaté exteriéry jsou tentokrát nahrazeny malebnou studií přírody, vjemů a pomíjivých okamžiků, které Zhang loudí i z té nejposlednější subtilnosti. Pečlivě komponované záběry navozují dojem malířských pláten, která přímo překypují vlastním životem, krásou a udivující plností barevného spektra. Dokonalý vizuál je doplněn i patřičně jímavou zvukovou a hudební kulisou, kteréžto spojení u mne navozovalo téměř extatické rozjitření. A samozřejmě není nouze ani o dech beroucí bojové scény, přičemž valná většina z nich si odnáší nálepku Nezapomenutelné. Symfonie. Barvy. Meditace. Báseň. Láska. Nádhera. (20.08.2008)

Každý druhý komentář zde toto dílo logicky srovnává s Hrdinou, přičemž ten z tohoto srovnání vychází zpravidla lépe. U mě je to naopak. Hrdina je stejně jako Klan úchvatné vizuálně zvukově hudební dílo, ale vadil mi u něj ten politický obsah, kde pak ono "státotvorné" ponaučení mi bylo dost proti srsti. Klan je jednodušší - je o lásce a díky tomu pro mě působivější. Sice po asi sedmdesáti minutách přijde série dějových zvratů, které musíte brát s nadhledem, jinak by vám také mohl přestat příběh fungovat, ale v zásadě hlavní dějová linie je prostá. Je ovšem jasné, že na tento typ filmů se chodí ne tak kvůli příběhu, ale především kvůli formě a ta je strhující. Ať už jde o skvěle natočené bojové scény, které opět mají blíže k baletu (ač vizuální stylizace není tak silná jako v Hrdinovi), nebo ať jde o nádherně nasnímané exteriéry čínské přírody - je zkrátka nač se dívat. To ostatně platí i hercích a především pak o krásné Ziyi Zhang. Hudba od Shigeru Umebayashiho je sice podobná Dunovu Tygru a drakovi, ale pořád se to poslouchá moc pěkně. (20.09.2005)

Opravdu krása. Nedosahuje sice ani zdaleka takové síly jako "Tygr a drak", takže mi nepřijde fér tyhle díla srovnávat..."Klan létajících dýk" se může pochlubit dobře vystavěným příběhem, kdy opravdu jen tušíte, jak by to všechno mohlo být dál, ale nevíte. Herecké výkony ústředního tria jsou dechberoucí - především v závěru příběhu, kdy se situace vyhrotí a vše spěje k nevyhnutelnému finále...Tím se vlastně dostávám k tomu, co vás uzemní ze všeho nejvíc - samozřejmě - je to formální stránka filmu. Jak zvuk, tak především obrazy jsou přímo neskutečné - od bojové/ taneční choreografie, přes kostýmy, nádherné lokace (natáčelo se i na Ukrajině) až po nadpozemsky krásnou Zhang Ziyi...Ano, někdy vás to může až odtrhnout od samotného příběhu, tak jako mě - uprostřed filmu jsem se přistihnul, že pod vlivem viděných obrazů najednou přemýšlím nad tím, jak je bříza nádherným stromem a nesleduju dění na plátně...I kvůli tomu prostě nemůžu dát víc než 4*, ale i tak to jsou hvězdičky naprosto zasloužené...A ještě jedna věc - jednou se chci projít bambusovým lesem! (11.05.2005)

Tenhle film pro mě není ničím jiným než uměleckým dílem. Je jedno, že příběh je tu téměř nulový a děj snadno předvidatelný, protože vizuální stránka je naprosto dokonalá. Převládá tu sice romantická část, ale největší podívanou mi stejně přinesly souboje. Například na ten v bambusovým háji jen tak nezapomenu. Pastva pro oči s fantastickou hudbou. Nádherně barevné. 5* (22.09.2011)