O ztracené lásce

(Obsahuje spoilery!)Poctivě jsem zkoukla od prvního dílu po poslední a zhodnotila jsem seriál veskrze kladně, jen se mi nějak zazdávalo, že film osmý a devátý díl prudce ztrácí tempo a divák útrpně čeká, až si Honza vezme Pravoslava (oba správná orientace). Potom ho překvapí, že se tak nestane... Nejlepšími díly pro mě byly první čtyři a potom šestý a sedmý... Herecké výkony solidní, Stašová s Dlouhým jsou přesvědčivě a skvěle zahraní škudlilové, takže když mě někdy chytne šílená pohádková nálada, tak hodím videokazetu do přehrávacího stroje a dám si celý seriál takmer v kuse... Asi jsem cvok... Já vím=) (07.05.2006)

To je tak když si pamatujete seriál z dětství, kdy zanechal obrovský dojem (zejména rodiče a princ), a po osmnácti letech si ho pustíte znovu. A zjistíte, že až na absolutní dramaturgický ústřel v sedmé epizodě (která sem vpadla z devadesátých let), jde vlastně o dobrou podívanou. Místy brutální a místy plnou naděje. Herecké obsazení je skvělé a nenašla jsem jediný slabý článek. Dokonce i Jiřina Bohdalová tu svou nevěstu prodá, protože v okamžiku, kdy řekne Květoslavovi "jdeme domů" vás zamrazí v zádech. (12.08.2020)

Je to pohádkový příběh , kterého hlavní postava je děvče Honza Jíru. Honza naštestí nezdědila špatné vlastnosti po svých rodičích a má velmi dobré srdce. Avšak cez celý svúj život musela projít strastiplnú cestu plnou překážek, bolesti a trápení. Vyslobodila prince Pravoslala ale královnou se nestala. A vždyť jak by ona mohla žít s člověkem , který má srdce z kamene. Nakonec vše dobře dobadlo a její srdce zústalo s milovaným Peciválem , který má tak šlechetné srdce jako ona. (03.05.2008)

Já jsem Láska. Tolik jsem toho o tobě slyšela… Kam máš namířeno? Hledám lidské srdce, které po mně touží. Takových jsou přece tisíce! Kdepak, spousta lidí se mě bojí, někteří mnou pohrdají. Moc ráda jsem si tuhle mystickou pohádku po letech připomněla. Viděla jsem ji vícekrát a pokaždé mě oslovila stejně. Pohádková je v příběhu základní tenze mezi dobrem a zlem, jednotlivé postavy zosobňují různé morální přístupy, tak jak je dobro i zlo přítomné v různých stupních a podobách v jednom každém z nás, a spolu s nimi pak vytváříme souhrn tohoto světa. Ač se pohádka do jisté míry nemůže vymanit z mezí, které jí poskytuje zázemí několikadílné televizní série, a to zde cítíme někdy více a někdy méně, celkově je to velmi silné, působivé dílo pro každého přemýšlivého člověka. Symboly nás navrací do zlatých časů mytologie, v nichž jsme byli bez zbytku ve spojení s tím, z čeho vyvěráme. Některé obrazy jsou tíživé a složité, některé situace dojemné, jiné roztomilé, použité výrazové prostředky i dialogy občas poskytnou i námět pro zasmání. Něco se tu dozvíme o lidských předsudcích a mezilidské nesnášenlivosti, ale taky o pokoře a čeho je možné s ní dosáhnout, nebo o rozdílu mezi pokorou a sobeckou rozmarností, či o síle církve, nositele morálky v bývalé vesnici, která nemá pokračovatele. Morálními ponaučeními pohádka nešetří, jsou ale, na pozadí příjemného venkovského (byť přece jen místy poněkud televizně umělého) prostředí, podány citlivě a přirozeně. Jsou tu poctivě seřazeny všechny možné jungiánské pohádkové archetypy: holka jako kluk, dítě bez lásky, a tak dále. Filmově jde o kompaktní celek, v němž součinně funguje scénář, hudba i herci. Výsledná atmosféra je tak většinou trefná a intenzivní. Moc se mi tu líbila Zlata Adamovská a Sabina Laurinová, ale o dobré herce, kteří si své role očividně užívali, tu nouze rozhodně není. Na místě je pochvala Míšy Doubravové, se kterou jsem jinde neměla tu čest, ale v roli malé Honzy byla velmi přesvědčivá. Jakoby ve vedlejším plánu je tu podmanivě zobrazené sepětí člověka s celým rokem – zima je skutečným nebezpečím a každé jaro je návratem naděje. S tou se na konci loučí i Ztracená láska. (14.07.2015)

Na české poměry hodně, hodně netradiční pohádka. Skoro se zdráhám říci pohádka, jedna deprese střídá druhou, atmosféra houstne až k totální bezvýchodnosti a člověk je skutečně vděčný za náznak nějakého dobra či něčeho pozitivního. Vydržet to celých 9 dílů je vážně jen pro otrlé. Myslím, že tady to tvůrci kapánek přepískli a překombinovali, nicméně jejich snahu o trochu jiný tvůrčí přístup oceňuji. (05.12.2005)