O ztracené lásce

Pohadka ktera vlastne neni ani tak pohadka o tom, ze princove jsou na draka. K tomu behani na treadmill to neni spatne a i me to zaujalo, ale prislo mi to jako takovy divny kockopes. Ty prvni dily byly docela dobre, potom to osvobozovani toho imbecila uz se mi tak nelibilo. Ja mam hodinove serialy rada, neb si to muzu nacpat do telefonu a pak u toho na pokracovani behat, takze mozna to dam za par let znovu, ale nadsenim jsem u toho nesilela. (13.04.2015)

Nevím proč, ale tento seriál s Danicou Jurčovou v hlavní roli "hloupé" Honzičky mám hrozně ráda.Líbí se mi staré pohádky a tak to mě samou celkem děsí,protože tahle novodobá pohádka vůbec nemá nic společného s těmi starými.Honza dostala do vínku nejen bystrost ale i pracovitost.Celé dětství vyrůstala (v očích okolí) jako kluk-tudíž je to později žena,která zastane práci i za chlapa.Bohužel tu její moudrost a šikovné ruce trochu vyvažuje neštěstí,které se na ni sype v podobě závistivých a zlých lidí,kteří jsou všude kolem nás a také proto,že aby byla šťastná musí prožít velkou spoustu životních zkoušek.Nejen Danica ale i perfektní Lucie Bílá jako pavoučnice sklepnice nebo Jiřina Bohdalová,Jiří Langmajer apod....Perfektní fantasy seriál,který nikdy nepřepínám,když běží v televizi :-). (24.07.2012)

Pohádkový příběh pro dospělé. Ani ne tak pohádka, je to příběh, který píše život sám. Ukazuje lidské charaktery a drsnost života i osudu. Přináší poučení a zamyšlení. Zajímavé je, že spousta snímků mě zaujme v době, kdy se na ně dívám a pak již mi tak zajímavé nepřijdou. Tento kousek mohu vidět třeba stokrát a pokaždé mi něco dá, všimnu si něčeho nového. Prvně jsem viděla před pár lety a i nyní jsem byla ohromena stejně jako kdysi. (27.12.2012)

Já jsem Láska. Tolik jsem toho o tobě slyšela… Kam máš namířeno? Hledám lidské srdce, které po mně touží. Takových jsou přece tisíce! Kdepak, spousta lidí se mě bojí, někteří mnou pohrdají. Moc ráda jsem si tuhle mystickou pohádku po letech připomněla. Viděla jsem ji vícekrát a pokaždé mě oslovila stejně. Pohádková je v příběhu základní tenze mezi dobrem a zlem, jednotlivé postavy zosobňují různé morální přístupy, tak jak je dobro i zlo přítomné v různých stupních a podobách v jednom každém z nás, a spolu s nimi pak vytváříme souhrn tohoto světa. Ač se pohádka do jisté míry nemůže vymanit z mezí, které jí poskytuje zázemí několikadílné televizní série, a to zde cítíme někdy více a někdy méně, celkově je to velmi silné, působivé dílo pro každého přemýšlivého člověka. Symboly nás navrací do zlatých časů mytologie, v nichž jsme byli bez zbytku ve spojení s tím, z čeho vyvěráme. Některé obrazy jsou tíživé a složité, některé situace dojemné, jiné roztomilé, použité výrazové prostředky i dialogy občas poskytnou i námět pro zasmání. Něco se tu dozvíme o lidských předsudcích a mezilidské nesnášenlivosti, ale taky o pokoře a čeho je možné s ní dosáhnout, nebo o rozdílu mezi pokorou a sobeckou rozmarností, či o síle církve, nositele morálky v bývalé vesnici, která nemá pokračovatele. Morálními ponaučeními pohádka nešetří, jsou ale, na pozadí příjemného venkovského (byť přece jen místy poněkud televizně umělého) prostředí, podány citlivě a přirozeně. Jsou tu poctivě seřazeny všechny možné jungiánské pohádkové archetypy: holka jako kluk, dítě bez lásky, a tak dále. Filmově jde o kompaktní celek, v němž součinně funguje scénář, hudba i herci. Výsledná atmosféra je tak většinou trefná a intenzivní. Moc se mi tu líbila Zlata Adamovská a Sabina Laurinová, ale o dobré herce, kteří si své role očividně užívali, tu nouze rozhodně není. Na místě je pochvala Míšy Doubravové, se kterou jsem jinde neměla tu čest, ale v roli malé Honzy byla velmi přesvědčivá. Jakoby ve vedlejším plánu je tu podmanivě zobrazené sepětí člověka s celým rokem – zima je skutečným nebezpečím a každé jaro je návratem naděje. S tou se na konci loučí i Ztracená láska. (14.07.2015)

Deprese, nic moc pro děti. Kromě předposledního dílu bych ji rozhodně nezatracoval. Andersen je taky brutus a přitom nádherný. Jsou tam dost silné momenty jako např. smrt statkářky nebo díl s Floxínou, psycho Janek atp. Navíc je ta série takovou nadčasovou parafrází - pár hodných a chytrých lidí, ale spousta závistivců, lhářů a podvodníků. Hodně prospěchářství, nespravedlnost, "honba za pokladem" nebo taky apatie a lidi, o kterých ani nevíte, co si máte myslet (třeba ženská s bodláky v posledním díle nebo komedianti atd.). Někdy je to takový děs, že člověku nejlíp poradí cigoška zalitá ve skle. :) Atypická je i happy endem možná trochu mimo očekávání. Bez povšimnutí by neměla zůstat také hudba Milana Kymličky. Ale samozřejmě tam byly i slabší momenty (např. Brožová v plátové zbroji, rozumberské muzikantské krysy nebo divně obscénní pasáž se songem na kolotoči v 8. díle). Přes to všechno dávám vysoké hodnocení, protože je to zkrátka originál a mimořádnost. (19.04.2009)