Kaktusový kvet

Walter Matthau ve své typické roli dobráckého mrzouta, roztomilá Ingrid Bergman a mladičká ještě s malým úsměvem zářící Goldie Hawn v milé a příjemné komedii o zubaři, který je starý mládenec, ale je zamilovaný do mladice a tak předstírá, že má ženu a děti. Když se "rozhodne" kvůli mladici rozvést a ona chce jeho ženu poznat, nezbyde než požádat svou sestřičku z ordinace o pomoc. A kolotoč lží a předstírání může začít. Velmi hezký a příjemný film pro čas do nepohody. Hudba: Quincy Jones (06.12.2010)

Příjemná teenage komedie, kterou ale hrají herci spíše 25-50 let :-) Jak malá lež natropí velké problémy. Nejlepší byl samozřejmě Walter Matthau a jeho flegmatismus ( a jeho trsání na parketě ). Ingrid Bergman působila velmi vážně jako manželka, velmi stroze jako sestřička a velmi mile jako tanečnice. Goldie Hawn ani zde nezapře představitelku těch typů blondýnek, které jim dělají povězt opravdových krav. Byla tak roztomilá a tak všetečná až jsem málem jel večer na pohotovost se slabou cukrovkou. (21.03.2009)

Romantická a inteligentní taškařice, kterou jsem si spontánně pustil prakticky ihned po jejím doporučení. A udělal jsem dobře. Na první projekci jsem si sice vzpomněl při prvním žhavém polibku nádherné a sexy Goldie Hawn, ale zážitku to nijak neubralo, protože události budoucí už mi nijak rušivě nenaskakovaly a já se tak mohl nechat unášet zejména přeměnou přitažlivé, leč trochu upjaté, sestry Dickinsonové (Ingrid Bergamnová) v ještě přitažlivější a šarmantní lvici salónů. Její tanec s Goldie v klubu, na to se nedá zapomenout.  Předvídatelné to bylo pochopitelně až hrůza, ale přesně tenhle typ "hrůzy"  tomu slušel.  Romance tedy úžasná a přitom nijak přeslazená či chraň Bůh vulgární. Ovšem i  jako komedie výborné, byť zde už spíš pro starší a pokročilé, my už se totiž (obvykle) nepotřebujeme řehtat na celé kolo. "Vy jste seděla na mé štóle?  - Já si na ni i lehla! -- Proboha, co se  to dělo na mé štóle?!"  Díky, slunečnice! (24.11.2022)

Ano, je to tak...když je dnes nouze o opravdu kvalitní konverzační romantické komedie, musí se člověk zkrátka obrátit do minulosti. Tam už je nabídka o dost pestřejší a najdeme tam takové zábavné kousky, jakým je třeba právě tento snímek, natočený podle francouzské divadelní hry Pierre Barilleta, nabízející vynikající dialogy a skvělé herecké výkony takových hvězd, jako jsou Ingrid Bergman, roztomilá Goldie Hawn a nebo Walter Matthau. Zápletka samotná je pak postavená na klasické lži, na kterou se postupně nabalují další a do hry vstupují postavy s falešnou identitou, aby se nakonec vše vysvětlilo a všichni zúčastnění skončili s tím pravým nebo pravou svého srdce. Jo, takové filmy já tedy rozhodně můžu. (01.03.2013)

„Jestli pracuješ v CIA, proč kamarádíš se zubařem?“ - „Montuje mi do zubu moudrosti minirádio.“ Po výtečných o 2 roky starších Bosých nohách v parku jsem měl velká očekávání, ale že mi Gene Saks znovu naservíruje snad téměř stejně kvalitní romantickou komedii, v to bych ani nedoufal. Rozjezd je malinko pomalejší a v úvodu jde spíš „jen“ o úsměvnou podívanou, ale s postupující stopáží (a zaplétáním se do přibývajících lží) je film stále zábavnější, a od grandiózního setkání v podniku (korunovaného šílenými tanečními kreacemi) jsem se už smál téměř pořád (ale na romantické chvilky pochopitelně také dojde). A přestože je dopředu jasné, jak film skončí, v tomhle případě to ani trochu nevadí, protože skvěle napsané a ještě lépe zahrané postavy se spoustou hlášek vám to bohatě vynahradí (a to se zde oproti Bosým nohám vyměnili herci i scenáristé). S radostí dávám zasloužený plný počet. „Uklidni se. Řekni mi, co ta bláznivá... co řekla moje žena.“ - „Nejde o to, co řekla, ale co neřekla.“ - „Tak mi řekni, co neřekla. Slovo od slova.“ (23.06.2019)