Réžia:
Nicolas GessnerScenár:
Laird KoenigKamera:
René VerzierHudba:
Christian GaubertHrajú:
Jodie Foster, Martin Sheen, Alexis Smith, Dorothy Davis, Scott Jacoby, Mort Shuman, Hubert Noël, Jacques FameryObsahy(1)
V tomto kanadském thrilleru ztvárnila Jodie Foster titulní postavu - samotářskou, zarputilou a sama na sebe odkázanou dospívající dívku jménem Rynn, která žije sama ve velkém domě svého otce. Když do domu kdokoli přijde nebo zavolá, děvče vysvětluje, že má tatínka na služební cestě. Je opravdu daleko... hodně, hodně daleko. A maminka? Ta také... Rynn se své nezávislosti nehodlá vzdát a je odhodlaná udělat cokoli, aby si uchovala své strašlivé tajemství. To ale bohužel vyčmuchá její vlezlá sousedka paní Halletová (Alexis Smith). Dalším nebezpečím, které ohrožuje Rynnin klid, je sousedčin syn Frank Hallet (Martin Sheen), pedofil, který má v plánu děvče zneužít. Naštěstí je zde rebelující teenager Mario (Scott Jacoby), který je vždy připraven podat Rynn pomocnou ruku. Scénář k tomuto mrazivému thrilleru s dokonalou atmosférou napsal Laird Koenig jako adaptaci vlastního románu. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (81)
Dobrý námět, který je relativně dobře vedený, skvělá Jodie Foster, ale atmosféru to má jen v jednotlivých scénách než aby ji to mělo jako celek a navíc jsem od toho děje čekal něco rozvinutějšího + ne vždy to je logické. Navíc ani konec nic moc nezachránil, takže to pro mě je spíš průměrný film na jedno zhlédnutí, které fakt táhne Jodie Foster, bez které už by to asi ani moc nefungovalo... Asi jsem podle těch žánrů čekal něco jiného, nevím. 3* ()
Odvážný námět, jenž zachází daleko, ale pořádnou atmosféru z toho nedovede vytřískat, byl obrovskou příležitostí pro mladičkou Jodie Foster. Ta je ještě úchvatnější než v Taxikáři ze stejného roku a scény „na hraně“ hlavně díky ni působí věrohodně. Dokonce zastiňuje v roli slizského zvrhlíka nejistého Martina Sheena. Doboví cenzoři si museli rvát vlasy, pokud vím, podobné věci třináctileté dívky v žádném filmu ještě nedělaly a rád bych věděl, jak daleko si tvůrci dovolili zajít v necenzurované (tzn. neamerické) verzi. Jak už jsem naznačil, film se pouští na tenký led a dost spoléhá právě na zvrácenost podobného námětu, chybí mu hutnější atmosféra. V podstatě nemáme o koho se bát, komu držet palce a můžeme jedině nečinně přihlížet nepříliš originálnímu vývoji situace. Srovnatelně komorní thriller Čekej do tmy měl rovnou několik scén, při nichž jsem zatajoval dech a úplně přitom stačil dobře vypointovaný dialog mezi dvěmi osobami. Tady to nefunguje, dialogy a vůbec celá zápletka jsou trapně vykonstruované, příliš doslovné (film končí v okamžiku, kdy již nemá co vyprávět, nezanechává žádná neodhalená tajemství). Během sledování mě několikrát napadlo, jak by konkrétní scéna mohla nabrat patřičné grády (co třeba subjektivní kamera při sestupování do sklepa?), ale většina z mých proseb zůstala nevyslyšena. Apendix: Rád bych viděl (žel bohu neuvidím) tentýž film režírovaný Hitchcockem. 70% ()
Sledovat Jodie Foster v počátcích její hvězdné kariéry bylo rozhodně zajímavé. Celý film stál na jejím skvělém výkonu a už jako malá dokázala zastínit své starší herecké kolegy a kolegyně. Problém s tímto filmem jsem však měl (a jak vidno nejen já) s jeho celkovou uvěřitelností. Příběh měl svoje až mrazivé tajemství a dobrou atmosféru, ale pokud bychom se na něj dívali jen z logického hlediska a tvůrčí nedotaženosti (nebo snad nevyzrálosti), bylo to malinko zklamání. Zvláště pak v případě, kdy se děj konečně rozjede a najednou se zjeví závěrečné titulky. Tomu se skutečně říká „nevyužitý potenciál“ a ne že ne. Sledovat mladou dívku, která je chytrá a mazaná mnohem víc než drtivá většina vrstevníků i dospělých – to by mi ještě ani tolik nevadilo, jen kdyby tady nebylo tolik nedotažených věcí a nezodpovězených otázek. Jakoby chvílemi ani Gessner nevěděl, co chce vlastně točit. A srovnávat to s knižní předlohou vážně nemůžu, protože jsem jí nikdy nečetl. Přišlo mi ale, jako bych byl o něco ochuzen. Zajímavý film to však bezesporu je, v mých očích jde o trošku lepší průměr. 60% ()
Napínavý a někdy až mrazivý příběh třináctileté dívky. Ta se spolu s otcem přestěhovala z Londýna na úplný okraj jedné americké obce. Dům mají pronajatý na tři roky. Dívka má obrovské tajemství, o které se čím dál tím více začínají zajímat někteří obyvatelé obce. Co je vlastně ta holka zač? Jak žije? Proč nechodí do školy. A kde jsou vůbec její rodiče. Příběh tohoto filmu má i své tajemno, které dokáže divák zavčas odhadnout. Je to však výtečný snímek. Byl natočen ještě v době, kdy američtí tvůrci v příbezích nebyli úplně povrchní. Tehdy ještě uměli zajít do hloubky příběhu, kde hlavní postava vás nutí se nad věcmi zamýšlet a zároveň překvapuje svoji genialitou, duchapřítomností a bezprostředností. Jodie Foster tuto roli zvládla na výbornou. ()
O5 mě udivuje zdejší žánrový zařazení. Mysteriózní/Horor to není určitě. Drama ještě budiž. Za mě je ale The Little Girl Who Lives Down the Lane spíš thrillerem ve kterým exceluje mladinká Jodie Foster. Víc se o filmu rozepisovat nebudu snad jen napíšu to, že za vidění rozhodně stojí. Lepší 3hvězdy. ()
Galéria (29)
Fotka © Metro-Goldwyn-Mayer
Zaujímavosti (6)
- Ve scéně, kdy hovoří Rynn (Martin Sheen) s Frankem na ulici, můžeme si všimnout na levé straně ženy s kabelkou, která jde prvně směrem ke kameře, ale o vteřinu později jde od kamery, navíc ještě se psem na vodítku. (Pavlínka9)
- Ve scéně, kdy Frank Hallet (Martin Sheen) ukazuje Rynn (Jodie Foster) vlásenku a nehet, se na Frankově (Martin Sheen) pravé ruce střídavě objevuje a mizí zlatý prsten. (Pavlínka9)
- Snímek v USA roku 1978 vyhrál hlavní cenu Saturn v kategorii Nejlepší horor a Nejlepší hlavní role (Jodie Foster). Rovněž byl nominován v kategoriích Nejlepší režie (Nicolas Gessner), Nejlepší scenář (Laird Koenig) a Nejlepší vedlejší role (Alexis Smith). (Epistemolog)
Reklama