Pán šelem

Další z 80´ conanovek, která ale oproti jiným není ani dnes odkázaná na pouhou milosrdnou strunu nostalgie, protože i přes své nízkorozpočtové zázemí a jednoduchý děj nabízí dobrodružství, mající hlavu a patu, sympatické hrdiny (Tanya Robertsová ve slušivém mini sukýnkovém outfitu) a především disponuje obdivuhodnou schopností Dona Coscarelliho z minima vytěžit maximum (dobrá volba exteriérů, pěkně vyvedené kulisy, výborná práce se zvířaty). Skutečně bych nevěřil, že i dnes mne film bude bavit způsobem, jakým na mne působil v dětství. 75% (20.10.2010)

Pán šelem ještě nedopadl tak špatně jako jeho žumpoidní pokračování. Je to svižný fantasy film s jednoduchým dějem, slušivou hudbou a několika zajímavými nápady, například z těch netopýřích vcucávačů jsem měl jako špunt hrůzu. Ve srovnání s Conanem mi vychází tento film béčkově a lacině, ale co, fajnové vzpomínky z dětství mi nezkalilo ani nedávné opětovné shlédnutí. Více než tři tomu nedám z úcty k Arnoldovu barbarovi... (19.06.2005)

Dojalo mě, kolik lidí na IMDb se při hodnocení PÁNA ŠELEM nechalo přemoci nostalgií, podobně jako na ČSFD u o rok staršího SOUBOJE TITÁNů. V první polovině 80. let zareagoval Hollywood na tehdejší popularitu Dračího doupěte a dalších her na hrdiny vlnou snímků s fantasy tématikou. Po prvních vlaštovkách v roce 1981 (HAWK THE SLAYER a DRAGONSLAYER), vtrhl do kin CONAN BARBAR a tři měsíce po něm i nízkorozpočtový PÁN ŠELEM (stál necelých 5 milionů a vydělal jen 3,5) , který si v nich ale dlouho nepobyl a kultovní status získal až nesčetným reprízováním na amerických kabelových stanicích, zejména TBS. Nezávislý režisér, scenárista a producent Don Coscarelli se při psaní scenáře se svým kmenovým producentem Paulem Peppermanem jen velmi volně inspiroval stejnojmennou povídkou Andre Norton a za přispění Oscarem oceněného Kubrickova kamaramana Johna Alcotta (MECHANICKÝ POMERANČ, BARRY LYNDON, SHINNING) natočil kouzelnou fantasy pohádku, stejně vymazlenou jako jeho kultovní surrealistický horůrek PHANTASM. I tady Coscarelli zabydluje plátno pro něj typickými bizarními příšerami - meziplanetárního otrokáře Tall mana nahradil krvežíznivý kněz Maax se zálibou v dětských obětech a létající vraždící koule a zombícké trpaslíky zase hrůzní netopýří antropofágové a strážci smrti v S/M oblečcích. Stejně jako u PHANTASM, kde koule v Tall manových službách neřešily do koho se zavrtají a často tak působily spíše kontraproduktivně, i Maaxovi strážci smrti kosí všechny bez ohledu na barvy týmu a jako ve PHANTASM trpaslíky je zloduch vyrábí z obyčejných lidí. Proces jejich výroby, ve kterém hraje významnou roli pijavice umístěná uchem do mozku, je jednou z mnoha nezapomenutelných scén, které jsou Coscarelliho specialitou a kterých jsou jeho filmy plné. Film se v 90. letech dočkal dvou ultramizerných pokračování (PÁN ŠELEM 2: BRÁNOU ČASU a PÁN ŠELEM III: BRAXOVO OKO) a televizního seriálu ("PÁN ŠELEM: LEGENDA POKRAČUJE"), na kterých se ale Coscarelli nepodílel. (20.08.2005)

Herecky ani režijně to není žádná pecka, ale ať si kdo chce co chce říká, tohle byl tehdy prostě kult. Dodnes nepochopím, která vychovatelka nám to pustila ve družině, když mi bylo tak 8.... každopádně od té doby mě fantasy táhne. A možná byly lepší filmy i v té době, ale já znal tenhle, jenom tenhle. M. Singer pro mě není žádný sympaťák a jeho herecké neschopnosti z Dara dělají celkem nešiku a nehrdinu, který má před sebou dlouho cestu k tomu, aby se hrdinou stal. (trvalo mu to asi díl a půl). Dost pomáhá nádherná T. Roberts a zvířecí parta v čele s naprosto unikátním černým tygrem Ruhem. Toho jsem žral nejvíc ze všech! Filmařina podprůměrná, nostalgie ale tady bere vše! (28.12.2018)

Blonďaté Tanyi to slušelo krapet víc (Sheena), ale tenhle přeliv jí taky na kráse neubírá, vypadá pořád stejně přitažlivě a sexy. Zvláště když neustále běhá polonahá nebo někdy dokonce i nahá. Rozhodně se nestydí a taky nemá proč. :) K filmu....naposled jsem Pána šelem spatřil jako malý kluk, tenkrát jsem podobné zvířecí filmy měl hodně rád. Jenže to samé mohu říct i teď (asi jsem zase tolik nezestárnul) a skvěle jsem se bavil. Podobnost s Conanem je zřejmá, avšak spousta věcí je originálních. Co mě nejvíc zaujalo byly fretky, finální bitva s Huny a taky ty příšery, co lidi v objetí trávily. Ale celý film je jedno velké dobrodružství a pořád se něco děje. Dialogy mezi hlavními hrdiny ujdou a do toho všeho hraje pěkná hudba. I po třiceti letech velice dobře koukatelné fantasy. Pro mě se Pán šelem jako béčko netváří a ani jím není. 80% (29.10.2012)