Křídla vášně

Člověk by řekl, že na téma milostného trojúhelníku už viděl a četl všechno a že ho nemůže nic překvapit. A najednou se objeví takovýhle film, který to vypráví zase ještě jinak, zajímavě, nepředvídatelně, s nečekaným vyústěním. Přidají-li se k tomu skvostně natočené Benátky, nádherné interiéry, kostýmy, bezchybní herci a zvláštní atmosféra, nenacházím jediné smítko, pro které bych filmu upřel poslední pátou *. (06.01.2012)

Velmi zajímavé drama s vynikající Helenou Bonham Carter. Také další herci a herečky jsou opravdu dobří, a vůbec celý film je prodchnut takovou zvláštní atmosférou, nejen tou historickou, nebo emocionální, ale je v něm ještě něco jiného, těžko se to popisuje. Rozhodně tenhle film stojí za vidění, hlavně pro milovníky historických kostýmních dramat s prvky romantiky (té je tady ale skutečně jen poskrovnu). (26.06.2003)

Hezké. Láska, intriky, trest. Benátky i část příběhu, který se odehrával v nich, se mi moc líbil. Studený Londýn nakonec taky. Film působí nenápadně, velkou část v něj proprší a až na pár záběrů je většinou šedivý. Možná i proto ve mně zvláštní pocit smutku zůstal hodně dlouho po shlédnutí. Myslím si, že ho s klidným svědomím mohu doporučit. (15.02.2014)

Postava Kate spisovatele Henry Jamese patřila k velmi provokujícím ženským figurám v době svého vzniku a i dnes je jednou z těch podivuhodných. Žena, která nechala ženskou pasivitu 19. století kdesi za sebou, aby svůj osud uchopila pevně do vlastních rukou. V roli antihrdinky Kate mohla Helena Bonham Carter použít všechen svůj herecký potenciál, aby vyjádřila morální ambivalenci své pachatelsko/obětní postavy. Pod Softleyho vedením, s kamerou Eduardo Serry byla pro toto psychodrama vybrána perfektní místa Londýna i Benátek. V Benátkách byl využit dokonce palác, v němž několik měsíců dlel u jisté americké rodiny sám stvořitel Kate Henry James. Nejen proto je toto i ostatní prostředí podivuhodně autentické. (12.03.2005)

Softley nás s ivoryovským smyslem pro črtu zavádí do Anglie, která nebyla stará a nebyla dobrá, a do Benátek, které se staly městem milenců v poněkud jiném smyslu, než jak si to Kate s Mortonem představovali. Často zpracovávaný námět o hře, jež se člověku vymkla z rukou, vychází z rukou Henryho Jamese, Iaina Softleyho a Hosseina Aminiho jako fascinující a barvami hýřící portrét lidí, které vedou bez ohledu na to, v jakém století žijí, pořád stejné pohnutky a pořád stejně podléhají té nelogické, nepochopitelné a v nejnevhodnější chvíli přicházející věci jménem láska. (07.10.2007)