Proti múru

Je tomu již hodně dlouho, kdy jsem naposledy hodnotila film nejvyššími body. V tomto případě tak činím, i když si svojí volbou nejsem úplně tak jistá. Jedno vím, ale určitě, snímek Proti zdi zachycuje syrový příběh, který se nesnaží žádné skutečnosti přikrášlovat. Přináší spoustu otázek a věcí k zamyšlení, což velmi oceňuji. Možná je to i tím, že autor filmu je sám synem tureckých imigrantů žijících v Německu. Zná tamní prostředí a dokázal jej věrohodně zachytit. Pokud bych měla něco ocenit, je to jednoznačně výkon hlavní herecké dvojice v podání Birola Ünela a Sibel Kekilli, který jsem naprosto věřila každé slovo, gesto... Tento snímek není bezchybný, kdo chce, důvody pro kritiku si vždycky najde, já tak ale činit nehodlám. Jedinou výtku, kterou bych zde zmínila, byly hudební předěly na břehu Istanbulu. Osobně jsem úplně nepochopila jejich účel. Proti zdi byl pro mě velmi příjemným překvapením, které bych určitě doporučila... ale určitě ne každému. (12.07.2013)

Můj 1000. komentář na ČSFD bude patřit nejlepšímu německému filmu, jaký jsem měl kdy možnost vidět. Žádný Tykwer, Petzold nebo Wenders, pro mě je německá režisérská jednička Fatih Akin, přestože jsem od něj viděl jen dva filmy. Smělé tvrzení, ale po třech projekcích Gegen die Wand neochvějné. Sibel Kekili vytřela zrak všem kritikům, pomlouvačům a nepřátelům, dokázala, že i pornoherečka může předvést famózní výkon, při němž se tají dech a nepulzuje krev v jiných orgánech. Nejúsměvnější a asi i nejzvláštnější pro mě byla třetí projekce - v třídě plné Francouzů na hodině hospodářské němčiny s učitelkou, která sama jednu ze scén komentovala jako odpornou. Co víc dodat, je to místy odporné, ale nesmírně silné. Hervorragend, fehlerfrei, fabelhaft. Es lebe Fatih Akin! (10.01.2015)

Film ma jednu vyraznou nevyhodu, tou je scenar. Uz od zacatku se pribehu ( tak jak je nam predlozen ) neda verit. Za vse mluvi zadost o ruku. Pokud se od ruznych nepravdepodobnych situaci a nelogicnosti odprostime a omluvime je, mame moznost videt film, ktery nenudi. Je velice dobre a dynamicky natoceny, vyborny soundtrack ( vcetne klipu z Istanbulu:-) ), zajimave prostredi. Souhlasim s ostatnimi uzivateli, ze tam bylo moc nasili, zcela zbytecne. Sibel Kekilli je v Proti zdi nadherna. (20.08.2009)

A pan režisér bude z Turecka, že? To je vidět. Velmi silný a osobní. Tvůrci moc dobře vědí, o čem mluví (točí). Sebevražda je záhadný a zajímavý jev, každej to nezkouší a každej na to rozhodně nemá. Proto dají-li k sobě dva neúspěšní sebevrazi (z jakýhokoli důvodu), musí z toho vyjít něco zajímavýho. Kupodivu má tenhle film i slušný tempo, což jsem nečekal. K plusu mu bud i obsazení, konkrétně skvělá Sibel Kekilli, která by možná nebyla tak skvělá, kdyby nebyla tak hezká, ale už těch pár nahejch scén stojí za to. Bude to přesně to, co čekáte. Sonda do žvota lidí s jinou kulturou. Budete kroutit hlavou nad nesmyslsností některých tradic a soucítit s jejich životy. Někteří budete doufat, že se ta holka přijde vychrápat i s vámi. Ale i když tohle čekáte a taky dostanete, je to natočený fakt pěkně, proto try it. (20.06.2008)

Film situovaný do proslulé hamburgské čtvrti St. Pauli, kde žije (podle Fatiha Akina spíš přežívá) druhá či třetí generace tureckým imigrantů, jejichž tváře se již transformují do multi-kulturní podoby. Proč si režisér vybral právě toto místo a ne třeba Instambul, který přece jen - nejspíš jen jako svou vizitku - do filmu také vsunul, je celkem zřejmé: Němcům v Německu a Turkům v Turecku by se takový příběh mohl sotva přihodit. Spíš než soucítění s protagonisty, cítím ve filmu kritiku právě tohoto multi-kulti, který mísí kultury, ale nesbližuje je. Pozn. 1: Mám rád orientální hudbu, a rámcová písnička před Hagia Sofia, "Šuk sem, buch tam, námo je to fšechno jedno", nebyla od věci. Pozn. 2: Co jsme tedy v tomto filmu viděli: několik pokusů o sebevraždu, free fuck, nezřízené chlastání piva, rvačky, chlívek z bytu, drogy bez specifikace... a lásku, která tu může být jen přechodnou raritkou, jež se rychle vzepne a když odezní, a pak zůstává uvnitř jako zdroj agrese a sebedestrukce. Přitom sázím na to, že většině diváků se film líbí proto, že si mohou s uspokojením říct: "U nás doma to tak divoký není, je to sice rutina a nuda, ale přece jen díky bohu". (23.06.2018)