Réžia:
Jee-woon KimScenár:
Jee-woon KimKamera:
Mo-gae LeeHudba:
Bjǒng-u LeeHrajú:
Kap-soo Kim, Jeong-ah Yeom, Soo-jeong Im, Geun-young Moon, Seung-bi Lee, Mi-hyeon Park, Dae-yeon LeeObsahy(1)
Sestry Su-mi a Su-yeon jsou propuštěny z psychiatrické léčebny a vrací se zpět domů, kde je čeká macecha, zamlklý podivínský otec i jedno skryté tajemství v podobě zvláštních nočních zvuků a přeludů. Su-mi obviňuje nenáviděnou macechu, ovšem jsou to právě její prsty, jež mají co dočinění s tajuplnou atmosférou, která pomalu ale jistě zaplňuje celý dům i jeho obyvatele? Režisér a scénárista v jedné osobě - Ji-woon Kim vychází z korejské variace na nám dobře známou Popelku. Děj zprvu plyne líně a nenuceně, je prokládán melodramatickými záběry, aby se vzápětí mohl změnit v bezmála dvouhodinový nervy drásající snímek, který stojí za to shlédnout večer jen na vlastní nebezpečí. (Saishi)
(viac)Videá (1)
Recenzie (178)
Pomalý, ale veľmi intenzívny horor, a to najmä vďaka plíživo vzbudzovanému napätiu, kedy k ľakačke buď nedôjde vôbec, alebo až po neobvykle dlhšom čase v rámci scény. A veľa ich rozhodne nie je. Ide o slušný mindfuck, ktorý potrebuje na vysvetlenie celú polhodinu po tom, čo sú odkryté divákovi tie najdôležitejšie karty. Ide samozrejme o zamyslenie sa nad úlohou či hodnotou rodiny v spoločnosti a čo sa môže v jej vnútri diať, ak to nefunguje. Tento negatívny dôsledok je dohnaný až do šialeného ázijského absurdna, čím film uspokojí priaznivcov k-hororov a j-hororov, ale zase môže trochu rozladiť publikum zvyknuté na euro-americké horory s rýchlejším tempom a jedným zásadným odhalením až v samotnom závere. ()
Zatímco u émerické Nezvané jsem všechno chápal tak u tohoto korejského díla jsem dlouho nevěděl která bije a zachraňovalo mě jen to, že jsem díky Nezvaný tušil co asi teda bude. Nakonec to nebylo. Já bych ty filmy nesrovnával každej ten příběh bere úplně jinak a oba jsou super. Korejskej Tale of two sisters sází dost na atmosféru a napětí se nám buduje po celej film až krásně graduje. Holčina co hrála Su-Mi fakt U-mi a roli jsem jí 100% věřil. Ponurý, depresivní příběh s nešťastným koncem mě opravdu potěšil a zjistil jsem že korejská variace Popelky má s Popelkou společnýho asi tolik jako Rambo s Bajajou... ()
Páči sa mi, keď na konci filmu dostanete pekné vysvetlenie toho, prečo sa vo filme dialo to, čo sa dialo. A keď je to dobre urobené .. o to viac. Páčila sa mi muzika, hororové vsuvky boli asi dobré, keďže som pozerala tradične medzi prsty ... ale to ostatné bola celkom nuda. Chápem prečo bola dievka v liečebni, nechápem prečo sa nepresťahovali ... takto ju chuderku trápiť. 3,5* ()
Příběh dvou sester a její macechy aneb pohádka pro odrostlejší masochisty, kteří se rádi nechávají strašit vrávorajícími Asiatkami s dlouhými černými vlasy. Děj je zasazen do velkého domu plného prázdných místností a dlouhých chodeb, jako dělaných pro nervydrásající kamerové jízdy á la Osvícení. Hororové sekvence jsou (bohudík) dávkovány s mírou, zato málokterá z nich se v mém případě minula účinkem. Když to už už vypadalo na další šmátrající pazouru neznámého majitele, tak nic… a vteřinu na to: BAF! Následovalo instinktivní ucuknutí, několikasekundový třas po celém těle a záplava nadávek. Strašit v té Asii fakt umí, to jo. Větší prostor než v tuctových evropských a amerických hororech věnoval Ji-woon Kim (nemyslete si, ta jména kopíruji z ČSFD :) několikavrstvému příběhu s metafyzickým přesahem a postupnému odkrývání tragédií minulosti. Během poslední dvacetiminutovky se rodinní kostlivci doslova sypou ze skříní. Závěrečné rozuzlení někoho naštve, někoho nadchne – no, řekněme, že není z nejhorších, zároveň ani z nejoriginálnějších a k poměrně jednoduché pravdě (někdy věříme tomu, čemu věřit chceme) se dobírá zbytečně složitým způsobem. 75% Zajímavé komentáře: Mr.Apache, kitano, Triple H, Radiq ()
Tretí film Ji-un Kima je mixom drámy a hororu. Teda hororu. Nájdeme tu pár naozaj lahodných lakačiek, ale celkovo je všetko neprirodzené až veľmi úzko späté s Japonskou Nenávisťou. V tomto smere sa teda nejedná o žiadne veľké prekvapenie. Výsledná pointa tiež nie je natoľko silná aby mohla skutočne zanechať ten potrebný wtf dojem - ako tomu bolo napríklad v prípade Oldboya. Film ale nenudí. Je to hlavne výraznou atmosférou, ktorá je asi najväčším kladom celého filmu. Celé to ticho a nepokojné zvuky uväznené vo veľkom dvojposchodovom dome na samote vytvárajú omnoho stiesňujúcu a strašidelnejšiu atmosféru ako duchovia. Podobných filmov existuje naozaj veľa, ale predsa len je tento niečím zvláštny. Ono aj napriek tomu, že tam nie je moc pamätných scén sa rozhodne jedná o remeselne dokonale zvládnutý film. A ono to s každého pohybu kamery a s každej jednej kompozície cítiť. Režisér sa s filmovou rečou hrá. A tým robí film o poznanie zaujímavejším. Aj keď Kima považujem za zručného filmára, žiadny s jeho filmov , ktoré som doteraz videl až teda na jeho prvotinu ma moc nenadchol. Uvidím ako si budeme rozumieť ďalej. Príbeh o dvoch sestrách je priemer, s výbornou atmosférou ale bez výraznejšej schopnosti zostať vám v pamäti. ()
Galéria (66)
Zaujímavosti (5)
- V původním příběhu se hlavní postavy jmenovaly Janghwa a Hongryeon, jenž lze přeložit jako růžová květina a červený lotus. Jména jim však byla změněna na Su-mi a Su-yeon, což znamená pouze růže a lotus. (Othello)
- Snímek je inspirovaný tradiční a velmi populární korejskou folklórní pověstí "Janghwa hongryeon jeon" ("The Story of Janghwa And Hongryeon"). Pověst se traduje od dob, kdy u moci stanula mocná korejská panovnická dynastie Čoson, vládnoucí zemi po celých pět století od roku 1392 do roku 1897. Pověsti se i bez autorské akreditace dostalo jen do této doby značného množství rozdílných zpracování, ať už těch divadelních či přímo filmových, z nichž vynikají díla jako jsou filmové snímky Janghwa Hongryeon jeon (1924), Dae Jang-hwa Hong-ryeon jeon (1962) nebo americký hororový snímek The Uninvited (2009). (Conspi)
- Režisér Ji-un Kim původně chtěl, aby postavu Su-mi ztvárnila Gianna Jun. Ta ale roli odmítla, protože se jí snímek zdál příliš děsivý. Paradoxně byl však dalším filmem, ve kterém hrála, 4 Inyong shiktak (2003). Ten byl přeložen do angličtiny jako Uninvited, tedy stejně, jako se jmenuje americký remake tohoto snímku. (Othello)
Reklama