Kráska z Marsu

Nemůžu hodnotit jinak - a to jsem se ještě držel, abych po těch šílených scénách z Marsu se srpem a kladivem, s tím, že "všechno to začalo 25. října 1917...", se Svazem marťanských socialistických republik nebo se závěrečným pálením celého výzkumu a že "teď je čas na opravdovou práci" nehodil do odpadu a jen si tu jadrně nezanadával na ty bídný komouše a vymazal celé to propagandistické svinstvo z paměti. Neudělám to, protože těch několik kladů, které vidím, mi to nedovolí. V první řadě to je překrásné futuristické ztvárnění marťanských prostor, jejich kostýmů, líčení a účesů; v druhé pak složitější systém vyprávění a několik zajímavých režijních a střihačských triků. Bohužel to celé překrývá obludná komunistická ideologie. A ne, nemůžu si ji odmyslet, protože jinak by kromě mnou zmíněných kladů vůbec nic nezbylo. Jinak je to totiž celé jedna velká ideologická hrůza. Jsem rád, že jsem film viděl, a beru, proč je tolik uznávaný a vyzdvihovaný v žánru sci-fi; leč myslím si, že s dvěma hvězdami jsem byl milosrdný až dost. (08.09.2015)

Tak to já jsem viděl asi jen nějakou krácenou verzi trvající 60 minut a zdá se mi, že měla nějak useklý konec, který přišel z ničeho nic, ani tam nebyl obvyklý nápis Konec filma, přičemž délka filmu má být asi 96 min.. V ději se mi nedařilo kloudně se orientovat, jelikož jsem nebyl vybaven znalosti literární předlohy A. Tolsteho. Takto zkrácenou verzi nedoporučuji sledovat, protože je na úkor srozumitelnosti a titulky, byť jsou celkem časté, příliš nepomohou. Film byl v pravém slova smyslu němý, nebyl ani následně ozvučen hudebním doprovodem, jak často bývá. (15.11.2006)

Výtečný němý sovětský vědeckofantastický film, jehož propagandistický ráz nesený řadou detailů a především grandiózní socialistickou revolucí na Marsu má náramné kouzlo nechtěného (bavil jsem se královsky!). Pominu-li jej, zbývá mnoho dalšího, proč se k Aelitě vrátit (a vracet se): poutavý, nápaditě komponovaný scénář, skvělé výtvarné pojetí obou světů (konstruktivistická mimozemská civilizace, přízračná Losova laboratoř nebo scény ze železnice), působivá stylizace postav a v neposlední řadě humor a ironie (např. ve výběru posádky rakety mířící ku Marsu a její následné (bezmála broučkovské) konfrontaci s marťanským světem nebo ve vlastní pointě filmu). (26.07.2009)

Film, ktorý je považovaný za prvé sci - fi filmového plátna.. po ňom nasledoval slávny Metropolis. Protazanov vytvoril viac vrstvový príbeh, ktorý mal určitý sociálny a politický podtón a celkovú myšlienku rozvinul v medziplanetárnom rozsahu medzi planétou Zem a planétou Mars. Príbeh má detektívnu zápletku, ale rovnako sa jedná aj o romantický film a v neposlednom rade aj o film pychologický. Všetko sa to mieša z neuveriteľnou ľahkosťou. Každá línia má svoje opodstatnenie a každá je zakončená. Čo sa týka vybavenia Marsu objavuje sa tam avantgardný smer Konštruktivizmu, ktorý robí z Marsu naozaj pastvu pre oči a nie len architektúrou, ale aj kostýmami. Film, môže v súčastnosti pôsobiť smiešne ale aj napriek tomu nenudí, ponúka veľa zaujímavých scien - z mnohých spomeniem sledovanie detektíva - a v neposlednom rade je to film, ktorý bol veľmi inšpiratívny pre rozvoj tohto žánru. Rozhodne stojí za videnie. (01.04.2011)

Vynikající výtvarná stránka a kostýmy (viděl jsem například Čapkovy a další scény ze 20. let, např. RUR, takže vím, že toto pojetí bylo extrémně moderní a progresivní). Scéna ukládání ke spánku stojí vyloženě zato. Víc než "první ruské scifi" mě zaujalo, že je zde asi první antihrdina - kladný vynálezce chladnokrevně ovdoví vlastní rukou. Vůbec morálka je zde taková zvláštní, a to nemyslím jen onu "satirizovanou". P.S. délka filmu, který jsem sledoval, byla 81 minut. (13.11.2012)