Kumo no mukó, jakusoku no bašo

Jak začít...no, příběh se odehrává v dobře zvoleném světě, který vlastně ve výsledku není až tak důležitý, a dal by se zaměnit za cokoliv jiného. Tak je docela vtipný, že ze začátku mi ta kupa informací dala zabrat, málo času na srovnání v hlavě. Ale jakmile se to začne víc soustředit na to hlavní, tj na vykreslení postav, je to přesně to pravý vořechový. Takže jo, po vizuální stránce nádherný, samotný hlavní příběh moc skvělej a samozřejmě osudový doják jako kráva. Takže to má úplně všechno  :) (21.12.2023)

Beyond the Clouds, The Place Promised in Our Early Days je dalším dílkem japonského všeuměla jménem Makoto Shinkai, který je známý tím, že své filmy (do té doby krátké) dělá skoro sám. Toto je jeho první celovečerák (a má délku cca 90 minut, ne 70). Odehrává se v budoucnosti v Japonsku, které je rozděleno na část severní, patřící k Union, a jižní, která je pod vlivem USA a UN. Na severu na ostrově Ezo (dříve Hokkaido) se tyčí obrovská věž (lze ji vidět až z Tokia), jejíž princip a funkci se jižní strana snaží odhalit. Kromě toho tato věž láká dva chlapce (Hiroki, Takuya) a jednu dívku (Sayuri) - moc rádi by se k ní podívali na vlastnoručně sestrojeném letadlu. Ovšem jednoho dne Sayuri záhadně zmizí a cesty chlapců se rozejdou. Avšak za tři roky... ____ Už u Hoshi no Koe - Voice of a Distant Star jsem si o Makoto Shinkaiovi udělal pár postřehů: rád kombinuje romantiku a sci-fi. Je to tak trochu kýčař, v obou se docela často vyskytuje efektní, avšak bezúčelná hra barev, světel a stínů (často se opakující scéna, kdy mezi hlavami dvou lidí zapadá slunce). I hudba je taková sentimentální, mírně podbízívá. Prostě bych spíš uvítal, kdyby se zaměřil trochu více na obsah, promyslel pozadí příběhu, funkčnost celého principu věže... (o obojím bych se rád dozvěděl více). ___ Ale i tak to je moc krásný zážitek. Lepší 4* (17.04.2005)

Japonské animované filmy mám opravdu ráda, ale tohle... film měl pěknou (ač kýčovitou) podobu, která se mi od začátku zalíbila a snažila jsem se, aby se mi zalíbil i příběh...ale prostě to nešlo. Děj je strašně divný a téměř nic zde není vysvětleno...asi mi něco podstatného uniklo, neboť opravdu nechápu zdejší hodnocení...6/10 (08.02.2010)

Romantické sci-fi nás zavádí do rozděleného Japonska, kde tři přátelé - dva chlapci a jedna dívka se snaží přeletět hranici mezi oběma státy a poznat tajemství vysoké věže na druhé straně zátoky. Jejich cesty se ale rozdělí a oni se potkají až za tři roky. To už z nich jsou ale úplně jiní lidé... Tohle je v kostce příběh prvního Shinkaova celovečeráku. Potlačení sci-fi elementu na úkor vykreslení vztahů mezi hlavními postavami filmu jedině prospělo a my si tak můžeme vychutnat příběh krásný jako oblaka, jehož kresba je elegantní jako věž za těmi oblaky. (11.06.2005)

První Shinkaiův celovečerák, přestupní stanice mezi Hoshi No Koe a "Byosoku" zejména co do zápletky. Zatraceně hodně sci-fi, hodně emocí, zasněnost a osobitá poetická atmosféra "dalšího" příběhu dvou odloučených a hledajících se duší. Bohužel to skloubení žánrů (je tu totiž i akce;)) není úplně funkční, a rovněž stopáž je poněkud pridlhá. Však taky další - podle mě (zatím) vrcholná - Shinkaiova záležitost je skoro o půl hodiny kratší, a jede daleko hladčeji při daleko lepší komplexnosti. Kumo No Muko má několik velice hezkých momentů (a - jak jinak - i přehnaných kýčovitých obrazů), ale tempo je příliš rozvleklé i na některé záměrně tiché pasáže. Na výš než 70% nejdu, a děkuji pěkně, jeden pokus mi stačil. (31.07.2011)