Sedem rokov v Tibete

JJ Annaud neumí točit škaredé filmy. Všechny jeho snímky jsou výpravné a mají úchvatnou kameru. Tentokrát se do prostoru před kamerou postavil Brad Pitt, který pravděpodobně pojal svou roli velmi osobně a taky se tak tváří. Je příjemné ho vidět v nové poloze, která mu docela sedí a je velmi přirozený. (11.07.2004)

Bohužel se zde hraje pouze a jenom na povrchní krásu a líbivost jak Tibetu tak Brada Pitta. S Kundunem od Scorceseho se to opravdu nedá srovnat ani při nejlepší vůli. V kině se to dá ovšem strávit, v televizi však dost silně pochybuji, dokonce i hudební složka, která nebízela jistě mnohem větší prostor je nic moc. (08.03.2003)

Obyčejný film z neobyčejného prostředí. Ale tím ho nechci nijak poškodit. Příběh je určitě zajímavý, myšlenka vcelku originální, pěkná kamera a pro někoho překvapivě nenudící děj (nebo alespoň já jsem se nenudil ani minutku). Jenže také jsou tu docela nevýrazné herecké výkony, slabá hudba a až moc věcí, které by se nemohly stát. Snímek nám dále ukazuje třeba nesnadnost života cizince v těchto končinách, tibetskou mentalitu značně ovlivněnou budhismem (přesný název pro tibetský buddhismus je nangpä čhö), lidskou stránku Dalajlámy a čínský teror. Hodnocení se pohybuje mezi 3/4*, ale protože jsem měl z filmu převážně pozitivní dojem, přikláním se k vyšší variantě. (27.09.2008)

Že je film výpoveďou skutočných udalostí sa mi po odstupe času nechcelo veriť. O čínskej invázii do Tibetu a takisto o Dalajlámovi samotnom som toho totiž nevedel, táto časť dejepisu sa u nás totiž akosi obchádza. Krásny príbeh je o to podstatnejší a diváka zasiahnuteľnejší, že sa naozaj stal. Annaud ako ďalší filmový poet si s danou látkou poradil naozaj očarujúco a zároveň kruto. Počas celého filmu som sa rozplýval nad úžasnými scenériami Himalájí, tajuplných až neznámych tibetských zvykov a tradícií a nakoniec i nad napätím v zobrazených krutostiach v čínskej okupácii. A Pitt, rovnako ako aj mníšski herci naozaj prekvapili. 80%. (15.01.2006)

Trochu tendenční film o nádherném a stále ještě mystickém světě vysokohorského Tibetu a jednom mladém Rakušanovi (na Heinricha Harrera ale po uvedení filmu prasklo, že byl v mládí nacista a vše asi bylo trochu jinak, než jak to líčí tenhle životopisně se tvářící film). Každopádně některé pasáže snímku jsou vysloveně povedené - obsazení Tibetu čínskou lidově-demokratickou armádou, Dalajláma nevěřícně osahávající Harrerovy plavé vlasy či Dalajlámovo opojení světem filmu... Není to tak silné a autentické jako některé jiné filmy s obdobnou tématikou týkající se Dalajlámy, Tibetu či jeho anexe, ale i tak se jedná o nadprůměrné filmové dílo... (svůj možný potenciál ale využil jen tak na 75 %, Jean - Jacques Annaud natočil již mnohem lepší a hlubší filmy...viz Jméno růže či Boj o oheň...) (27.09.2007)