Sedem rokov v Tibete

Je pravda, že Brad Pitt je... prostě je hezký! Ale to jeho herectví už tak moc hezké není. Jediná herecká akce byla, když sváděl krejčovou. To mu tedy šlo. A to je celé. Kromě roztomilého Dalajlámy se tam vlastně moc nedělo. Na začátku hlavní postava chtěla dobýt jeden z nejvyšších štítů v Himalájí. Ale nějak z toho sešlo. Protože se ocitneme v Tibetu, jak už název napovídá. Ale proboha proč? Proč bylo vše tak zmatkovité, proč to bylo tak strašně zdlouhavé? Proč, proč? Ale jedno vím jistě. Pokud se mi tento film dostane ještě jednou do ruky, popřípadě do televize, přetočím půlku filmu a podívám se jen na prostředek s Dalajlámou v akci a se zubatým úsměvem! (13.05.2011)

Když jsem se rozhodl podívat se na ty "tibetské" filmy, sliboval jsem si víc od Scorseseho Kunduna. A dopadlo to právě naopak. Tohle není hold polobožskému dítěti, nýbrž dobrodružný příběh smrtelníka s ne zcela obdivuhodným charakterem. Je to naleštěné a hodně to spoléhá na genia loci (v tomto případě se točilo v Argentině, což pokládám za dobrou volbu). Ale obstojí to jako zajímavý dobrodružný film. (10.08.2013)

Nevyvážený snímek. Na jedné straně umělecký film, ale když ho srovnám se Scorseseho Kundunem tak dost pokulhávavá po příběhové stránce. Na druhé straně zase stojí na neočekávatelně vlažném výkonu Pitta, který pojal rakouského dobrodruha Heinricha Harrera pro mě málo důvěryhodně. Celkově mě snímek hluboko nezasáhl, tak jak měl jistě v úmyslu. (15.08.2010)

Filmy o skutočných udalostiach mávajú väčšinou jedinečnú atmosféru, tento nevynímajúc. Brad Pitt v čase, keď ho milovali ženy z celého sveta a duchovný príbeh, ktorý dáva veľa možností zamyslieť sa nad podsunutými témami. Film je síce dlhý, ale krásny. Príroda, stvárnenie Tibetu a celková atmosféra, ktorá má niečo do seba. Iste existujú rôzne filmy z horolezeckého prostredia, z prostredia Tibetu, či Číny, ale tento ma upútal už dávno a je akýsi vnútorne bohatý a to oceňujem. (13.09.2012)

Sedm let v Tibetu jsem poprvé viděla, když mi bylo 13. V té době jsem o této zemi nevěděla vůbec nic a tento film mě pořádně vyděsil. Nedokázala jsem pochopit, jak je možné, aby v dnešním světě někdo mohl zabrat zemi někoho jiného, jak je možné, že s tím nikdo nic neudělá, jakto, jakto, jakto? Několik týdnů jsem strávila vyhledáváním informací a úplně jsem si Tibet zamilovala. Přečetla jsem několik knížek od Dalajlámy, ponořila se do filosofie buddhismu a začala cvičit jógu. Dalo by se říct, že tento film byl v mém životě jako pád drobných kamínků, jenž spouští lavinu. Jak jinak bych ho tedy mohla hodnotit než 100%? (02.02.2007)