Sedem rokov v Tibete

Místo na vrcholu Nanga Parbatu skončil v britském internačním táboře, ze kterého pláchl, aby se dostal do bájného města Lhasy. Našel klid i přátelství. Zprvu sebevědomý blonďatý náfuka odchází z vlasti posedlé ideály nacismu a z vlasti, ve které nechává těhotnou manželku, aby všemu tak nějak unikl. Jenže plány jsou jedna věc. Příběh rakouského horolezce Heinricha Harrera dokonale posloužil režisérovi Jean-Jacques Annaudovi, který se zajímal o odlišnosti několika kultur, o nitro a proměnu jednoho zatoulaného muže. Čínská agrese i nacismus jsou vyobrazené jednoduše jako ti zlí, prostě konec jednoho snu o svobodě, a víc s tím neotravujte. Pár velkých okamžiků to má, ale celkově mi ta „bezproblémovost“ a „nekonfliktnost“ vlastně vadily. Brad Pitt už tehdy spolehlivě dokazoval, v jakých polohách se cítí dobře. (04.02.2016)

Zajímavý film od začátku do konce, s vynikajícím příběhem podle autobiografické knihy hlavní postavy Rakouského horolezce Heinricha Harrera. Stejně jako v jiných filmech Jeana - Jacquesa Annauda se nešetří dlohými záběry krásné Himalájské přírody. Brada Pitta moc nemusím, ale tady byl více než snesitelný. Zvláště jeho sbližování s malým Dalajlámou (Kundunem) je krásně pojato i zahráno. Tento film záměrně nesrovnávám s "Kundunem", protože je pojatý jinou formou. Mně se to prostě moc líbilo. 87%. (14.11.2005)

Strašně...prvoplánově protibetské. Nejsem příznivcem komunistické Číny (ani trochu) ale scénář nám podsouvá situaci tak okatě a zjednodušeně, že jsem se občas neubránil úsměvu (např. jak se generálové projdou po znaku míru, nebo "vy máte čáru života dlouhou, narozdíl od ostatních", jednoznačné odsuzování "benešovského" jednání tibetského politika za podepsání kapitulace). Všechno ve filmu se odehrává velice předvídatelně a proto, když si mám vybrat mezi 7 lety v Tibetu a Kundunem, jednoznačně volím Scorseseho informačně bohatší a zajímavější dílo. (14.08.2006)

Krásný snímek s obrovským potenciál, který bohužel nebyl úplně nalněn. Veškeré herecké výkony zůstaly v zástinu nádherných záběrů do tibetské přírody doplněné stejně nádhernou hudbou Johna Williamse. Brad Pitt nezahrál špatně, naopak předvedl jeden ze svých lepších výkonů, ale stále se nemůžu zbavit pocitu, že bych na jeho místě raději viděl někoho jiného. Navíc se mi zdá, že tvůrci si autobiografii Heinricha Harrera hodně přitáhli za vlasy, (ale konec konců je málo filmů podle skutečné události, u kterých tomu tak není...... (17.02.2008)

JJ Annaud neumí točit škaredé filmy. Všechny jeho snímky jsou výpravné a mají úchvatnou kameru. Tentokrát se do prostoru před kamerou postavil Brad Pitt, který pravděpodobně pojal svou roli velmi osobně a taky se tak tváří. Je příjemné ho vidět v nové poloze, která mu docela sedí a je velmi přirozený. (11.07.2004)