Old Boy

OldBoy v sobě nezapře zjevnou inspiraci komiksovým stylem manga, ze kterého konec konců vzešla předloha, a režijní školu režiséra, který vyšel z klasické komerční tvorby akčních kriminálních dramat. Zároveň je to ale vizuálně provokativní dílko plné zajímavých střihů a rafinovaných vychytávek fincherovského stylu. Dílko, které zprostředkovává tvorbu pokleslých žánrů festivalovému divákovi. Kdo by neměl rád násilí, perverzi a morbiditu, pokud se mu podá poněkud komplikovanějším způsobem a tváří se jako umělecký film? Po emocionální stránce mě ale východoasijská tvorba dlouhodobě neoslovuje (až na řídké výjimky) a OldBoy v tomhle ohledu není výjimkou. Pro mě přeceňovaný snímek, který mi svým stylem připoměl Lynchův film Zběsilost v srdci. Pokud by podobné téma zpracoval právě Lynch, měl bych k němu asi blíž. Už proto, že Zběsilost v srdci je přece jen trošku blíž parodii, lépe řečeno, netváří se tak vážně. Celkový dojem: 25 %. (28.03.2009)

Příběh a námět je bez výhrad. S Oldboyem mám však 2 výrazné problémy, na kterých nemají tvůrci pražádnou vinu. Za prvé je to dabing, s kterým jsem si snímek užíval. Dabing mi vůbec nevadí v amerických ani v evropských filmech, v naprosté většině ho ani nevnímám. Ovšem ve chvíli, kdy na obrazovce hrají zástupci mongoloidní rasy, mám s ním značný problém a dost mě ruší. Druhá věc je zapříčiněna vysílacím časem. Oldboy je přístupný od 18-ti let (bůhví proč :-) ) a i když třeba na takovém HBO ho dávají poměrně často, vždy je to nejdříve po 11. hodině večerní, kdy už nejsem zdaleka tak soustředěný. Má výhrada již k samotným tvůrcům spočívá ve zpracování příběhu. Asi jsem už moc zblblý Hollywoodem, ale v Oldboyi mi místy styl vyprávění neseděl. Říkal jsem si, že by se námět dal zpracovat záživněji. Zdálo se mi jako by byl vytvořen až účelově složitě, více, než by bylo nezbytně nutné. Je to ale určitě zajímavý snímek, s povedenou hudbou a originálním zpracováním - určitě se na něj ještě jednou podívám... (17.06.2006)

Pomsta může mít mnoho podob. Může být chladnokrevná, sadistická, bestiální, chaotická i systematická. Pro jihokorejského režiséra Parka Chan-wooka je především problematická a to na všech možných úrovních od samotného provedení, přes morální aspekty, až po požitek z jejího vykonání. Strhující hyperstylizovanou formou mapuje hrdinovu krvavou odyseu za odhalením smyslu a organizátora jeho dlouholetého uvěznění. V důmyslně konstruovaném příběhu je divák ve stejné pozici jako tragický hrdina, kterému jeho protivník neustále hatí představy o průběhu a dalším vývoji jeho odplaty. Svého času se hodně vyzdvihovaly extrémní výjevy, ale už se zapomíná, že "Oldboy" bravurně kombinuje exces, vypjaté emoce, coolness, patos, drásavou katarzi i humornou nadsázku, přičemž zde všechny tyto roviny skvěle fungují. Park navíc ve svém scénáři jde mnohem hlouběji a pomsta se stává jen McGuffinem v drásavém pojednání o hněvu a jeho schopnosti zaslepovat, o toxické povaze chvástavého chlapáctví, ale také o bolestivé cestě k prozření. Prozření zde má význam jednak překročení egocentrického pohledu a nahlédnutí toho, co člověk spáchal druhým, ale také naprosto zničujícího dopadu, který to má na vlastní svědomí i osobní štěstí, které je následně možné pouze v zapomnění. ____ "Oldboy" byl první spoluprací Parka s jeho následně dvorním kameramanem Jungem Jung-hoonem a právě jejich symbiotická ambicióznost projevující se v nehorázných kamerových kompozicích a inscenačních výzvách posunula film, Parkovu filmografii i mezinárodní kinematografii na novou úroveň. Ostatně není náhodou, že si Junga o mnoho let později vybral Edgar Wright na natáčení "Poslední noci v Soho" s jejími neuvěřitelnými kamerovými jízdami, kde se bez užití digitálních efektů, čistě díky choreografii herců a pohybu kamery v jednom záběru střídají dvě verze jedné postavy. (20.08.2022)

Byť zavretý v jednej izbe pätnásť rokov (!) bez zjavného dôvodu, uff, behá z toho mráz po chrbte. Čo tá chobotnička? Mravec v metre? Kladivo? Otázkou je, na čo je komu dobré také komplikované vysvetlenie toho všetkého, ale napriek tomu, že sa mi nepáči, akým spôsobom (plným úmyselného zatajovania a prízemného šokovania) Chan-wook Park rozpráva, musím uznať, že to celé do seba niečo má. Môj obľúbený film to ale rozhodne nie je. (21.01.2007)

Film, který má hrdinu. Film, který má charizma. Film, který má charizmatického hrdinu. Od jihokorejské romantiky pomalu přecházím i na něco ostřejšího. Jistě, že Old boy byla ta nejlepší volba. Nabízí totiž všechno... od fakt tvrdých rvaček přes pojídání chobotnice zaživa... až po úžasnou (ale opravdu úžasnou hudbu) a fantastické hlášky. Takže můj vzkaz všem: Bez ohledu na to, jestli jsi kluk a nebo holka, tohle musíš vidět! (28.07.2011)