Aaltra

Aaltra mi bohužial spolu s jej hlavnými hrdinami nesadla ani zaboha! Navyše nemám rád motokrosové motorky! Záver filmu z Fínska v hlavnej úlohe s Aki Kaurismäkim jednoznačne najlepší. Tam ten vplyv som už vytušil, ked som zbadal tú barovú kapelu s unudenými ksichtami lokálnych štamgastov. Avšak kvôli tým dvom nesympatickým držkám v hlavných úlohach som mal celý zážitok z filmu sprznený. (22.01.2019)

Tedy normálně bych dala za tři, ale některé scény o dvou znepřátelených mužích, kteří se oba vlastní vinou rukou svornou a nerozdílnou při řešení své rozepře dostali až na invalidní vozík,tak ty scény neměly chybu.Třeba ta na pláži, kdy oba na znamení jakéhosi prvého přátelství, zpití pod obraz, na vozících, kde uspali, zaskočí příliv. Jejich zoufalá snaha dojet do Finska najít firmu Aaltra, neboť ta je viníkem jejich zraněni, je lemována vtipem ale i sobectvím.Vadila mi málomluvnost, nemůžu si pomoci.Jenže konec byl tak černohumorný,že se ty tři původní hvězdičky vypařily a objevily se v silnější sestavě:-) (03.01.2013)

Skvělá černobílá, černohumorná road-movie o dvou vozíčkářích.Škoda rozvleklého úvodu (během kterého jsem však měl vlastní "zábavu" v podobě zmatků s lidmi, keří si sedli na místa na které neměli lístky a argumentovali právoplatným vlastníkům těchto míst, že přišli pozdě), který do jisté míry vyvažuje zase perfektní závěr. (29.03.2009)

Šarmantný francúzsky humor mixnutý poriadnou dávkou hovadín, to sa tak často nevidí, ale keď už niečo také vznikne, tak to stojí za to. Pomerne citlivú tému otvorila dvojica režisérov (zároveň scenáristov a hlavných predstaviteľov). Lepšie spracovanú road-movie o handicapovaných blbcoch si však predstaviť neviem. Jemné sfarbenie do dramatických farieb určite pomáha celej atmosfére filmu, pretože spraviť z filmu úplnú prasačinu by bolo asi dosť nekorektné, takže tento smer bol zvolený správne. Kamera je víťazným prvkom celej technickej stránky filmu. Jednoduchá, no veľmi dobre vypointovaná. Ťažko sa komentuje herecký výkon hlavných hrdinov, pochopíte, keď uvidíte. Ale pohyb na invalidnom vozíku im šiel dobre. 80%. (17.04.2010)

Jako komedie mi to v žádném případě nepřišlo. Příliš realisticky zpracované na to, aby se tomu člověk mohl smát. Při sledování filmu jsem pociťoval akorát nechuť a obavy z toho, jaká skličující scéna ještě člověka čeká. Jediná hvězdička je za výtvarné zpracování. Sice se k žánru komedie vůbec nehodilo, ale umělecky dopadlo na jedničku. Připomínalo mi dva klipy od Depeche Mode, Behind the Wheel a Never let me down again. Roztřesenci z Dogma 95 by si měli vzít příklad z nepohyblivé kamery a dlouhotrvajících záběrů, které perfektně vystihovaly neutěšenou realitu života těch dvou vozíčkářů. (10.06.2012)