Reklama

Reklama

Dracula (španělská verze)

(neoficiálny názov)
  • USA Dracula (viac)

Obsahy(1)

Na starý Draculův hrad kdesi hluboko v Transylvánii přijíždí anglický úředník Renfield, aby s hrabětem dojednal koupi rozpadlého opatství poblíž Londýna. Po úspěšné transakci Renfield zešílí a stává se Draculovým sluhou, který dopraví jeho tělo v krabicích s karpatskou hlínou na lodi do Anglie. Tam se Dracula seznámí s dr. Sewardem, jeho schovankou Lucíou Westonovou a dcerou Evou. Po záhadné smrti Lucíi odborník na okultismus pozná, co je Dracula - který se mezitím začne sbližovat s Evou - zač, a rozpoutá se zápas o Evino tělo i život. (Oktavianus)

(viac)

Recenzie (22)

corpsy 

všetky recenzie používateľa

Štúdiu Universal sa tento experiment ( americká aj španielská verzia sa natáčali zároveň ) vydaril. Vydarené sú obe verzie, no táto trpí absenciou Belu Lugosiho a svižnejším dejom, čo možno spôsobilo navŕšenie minutáže o dobrú polhodinu. Atmosféra ale ostáva zachovaná a to je určite to najdôležitejšie. ()

pepo 

všetky recenzie používateľa

Smutný príklad toho ako jeden zlý herec môže filmu zatvoriť dvere do siene slávy. Carlos Villarias je totiž najtrápnejší Dracula,ktorého som videl - a to počítam aj Leslie Nielsena a Richarda Roxburgha vo Van Helsingovi. Škoda. Oproti svojmu predobrazu totiž ide o skutočne lepší film. Tá polhodinka navyše prospela deju aj atmosfére, to čo bolo super predtým ostalo aj tu a problematické miesta sa vylepšili. Browningov Dracula je pre mňa síce suverénne najslabším kúskom z legendárnej Universalovskej osmičky, no má jeden klad, ktorý prebíja všetko ostatné. A tým je samozrejme Bela Lugosi. A ten tu chýba. Mimoriadne zaujímavý projekt, ktorému chýbalo málo, aby svojmu vzoru prevzal miesto nesmrteľnej klasiky. 8/10 ()

Reklama

obitus 

všetky recenzie používateľa

V roce 1931 se po atelierech studia Universal prohanely hned dva staby najednou. Tod Browning a Bela Lugosi tu pres den davali vzniknout nesmrtelne klasice a tvorili dejiny, kdyz nataceli vubec prvni "legalni" adaptaci Stokerova romanu Dracula. V noci ve stejnych kulisach radil stab spanelsky a snazil se o totez, pouze pro publikum predevsim z Latinske Ameriky. Kdyz dva delaji totez, vysledek zdaleka nebyva vzdy stejny a nejinak je tomu i v tomhle pripade. Nejvetsi rozdily jsou v pojeti kamery a vynalezavosti tvurcu. Browning byl stara skola a hojne se vyzival ve statickejch zaberech, dlouhych scenach bez dialogu a az nekonecnych detailech na obliceje. Spanele, ktere vedl nespanelsky hovorici George Melford a predevsim kameraman George Robinson, se snazili byt mnohem dynamictejsi. Krom zname sceny, kdy se poprve setkavaji Dracula a Renfield, stoji za zminku predevsim Renfieldova vecere v Draculove hrade s naslednym odletem kamery skrz okno ven. Spanelska verze se, krom lepsi kamery, muze pochlubit i vetsim mnozstvim napadu (Dracula vstavajici z rakve v oblaku koure) a odvazne odhalenym vystrihem Lupity Tovar . Po filmarske strance je proste povedenejsi, ale chybi ji jeden dulezity detail. Tim je Bela Lugosi. Madarsky prizvuk, podivne zkroucene ruce s dlouhymi prsty a nasvicenim zvyrazneny pohled vlka z nej delaji definitivne nejlepsiho predstavitele filmoveho Draculy. Carlos Villarías je ve srovnani s nim vice nez nevyrazny. I ostatni herci Browningovi verze silne kvalitativne prevysuji sve spanelske kolegy. Nejmarkantnejsi je to, krom hrabete Draculy, u postav Van Helsinga (Van Sloan je uzasnej) a Renfielda (Rubio prehrava az hruza). Pokud mate moznost, pustte si obe verze za sebou, moznost porovnavat je k nezaplaceni, pokud ne - tak minimalne anglicka verze je naprostou nutnosti. ()

Paldini 

všetky recenzie používateľa

Tato španělská verze Draculy u mě skoro ve všech směrech válcuje verzi americkou. Jen dvě věci bych změnil, a to představitele slavného pijáka erytrocytového džusu, který se snaží napodobovat pohledy a gesta Bely Lugosiho, ale zůstává jen kopií, sice ne špatnou, ale přece jen kopií. No a pak mi celkem neseděla Lupita Tovar v roli Miny respektive v tomto případě Evy. Je totiž, jak bych to napsal, taková moc španělská. Měl jsem tendence sledovat, jestli ji pod nosem náhodou neraší knírek. Přece jenom představitelka Miny v americké verzi, Helen Chandler, byla větší kočka. Co se týče přehrávání herců, tak to mi vadilo snad jen ze začátku u představitele Renfielda, u kterého jsem to bral později jako plus při jeho kreaci coby šílence. A ještě nakonec, kdy uvidíte dvojníka Pepy Větrovce jako představitele chladnokrevného upírobijce Van Helsinga? ()

darkrobyk 

všetky recenzie používateľa

Nebylo dvakrát šťastné pustit si tenhle nepříliš vydařený klon hned po originálu. Není to propadák, ale pro toho, kdo viděl původní film, ztráta času. Villarías postrádá nejen Lugosiho přirozené charisma, dokonce je v jistých momentech až komický - to když koulí očima ve snaze někoho zhypnotizovat. Celkově většina herců buď nehraje a volí jen prkenné pózy, nebo naopak přehrává jak čerstvý ochotník. Většina scén je totožná, jen postavy jsou třeba rozmístěny jinak, kamera volí jiný úhel, nebo jde o rozšíření původní scény - líbilo se mi třeba na moři, kdy Dracula vylézá z podpalubí, až vyděšeným námořníkům lezou hrůzou oči z důlků. Bohužel ale většinou jsou jen přidány vatovité dialogy. Zato jedna z pro mne skvělých scén - Dracula projde nenápadně skrze obří pavučinu, avšak Renfield se musí skrze ni prosekat - je citována téměř doslova. Na tuhle verzi lze klidně zapomenout. ()

Galéria (13)

Zaujímavosti (9)

  • Režisér George Melford vůbec neuměl španělsky. (Oktavianus)
  • Po tom, čo Carl Laemmle v roku 1914 presunul štúdio Universal Pictures do Kalifornie, bolo sfilmovanie Draculu jedným z jeho plánov. K realizácii však došlo až po sedemnástich rokoch. (Han-cock)
  • Ačkoli byl film natočen ve španělštině, výsledný jazykový projev herců zdaleka není jednotný. Vzhledem k obsazení jednotliví herci používají dialekty z Mexika, Jižní i Střední Ameriky, Kuby i Španělska. (Oktavianus)

Reklama

Reklama