Nenávisť

Horor, u kterého jsem se málem pos#al strachy! Jeden šok za druhým... Nic tak děsivého jsem snad ještě neviděl - už po hodině sledování jsem si říkal, že tohle ve zdraví nedokoukám. Jako plnohodnotný film to sice selhává ve spoustě aspektů (charakterizace postav, výstavba děje, jasnější vysvětlení na konci), ale tady jde hlavně o to, co nejhrůzněji odrovnat co nejvíc lidí - a v tomto ohledu americká Nenávist funguje perfektně. Atmosférický masakr bez zbytečných litrů krve - to já rád. (21.03.2005)

Čosi vyše dvoch rokov potom, čo japonský režisér Takaši Šimizu natočil vo svojej domovine údesný, duchársky horror "Ju-On“, sa americká spoločnosť Ghost House a s nimi aj sám filmový hororový guru Sam Raimi rozhodli, že vyprodukujú remake verziu pre divákov z USA a Európy. Poskytli japonskému tvorcovi dostatočný obnos dolárov a on sa teda podujal postrašiť komerčných, západných divákov. To sa myslím celkom podarilo. Avšak ostrieľaní horroroví maniaci si tento desivý príbeh určite radšej vychutnajú v povôdnej ázijskej produkcii. *** (27.06.2013)

Porovnateľné s japonským remakom z r. 2002. Ani Američania však tomuto hororu nedokázali dať niečo, čo by aspoň po atmosferickej stránke snímok vylepšilo. Neviem, asi to bude tou dejovou linkou a v rámci ázijskej produkcie častými, už klišé hororovými prvkami - vlasaté strašidlo, nápad s telkou alebo kamerou a pod. Človek už je toho prežratý, chcelo to z tohto pohľadu niečo nové, nejakú inú koncepciu strašenia. Naproti tomu, niektoré scénky sa podarili a trocha z nich zamrazilo, aj keď o žiadnu slávu nešlo. Skrátka námet tohto hororu mi už nemá čo ponúknuť. Priemer. 60/100 (03.11.2017)

Horor ako nedopečený koláč - sem-tam nejaké hrozienko na zľaknutie, medzitým jednotvárne cesto, ktoré sa rýchlo obje a prestane chutiť. Občas slušná atmosféra, bohužiaľ zabitá konečným výsledkom - hrá dramatická hudba, stupňuje sa napätie... potom jedno vyblafnutie - a celé čo ma malo nastrašiť boli otvorené ústa chlapca natretého nabielo? Dobre, niekedy boli efekty trochu drsnejšie... No ak sa chcem "iba" zľaknúť, stačí mi na to aj oveľa menej, nepotrebujem celý film. Pri dobrom horore sa mám báť a nie nudiť. Grudge vystrieľal všetkú strašivú muníciu v úvode a potom opakoval rovnakú schému. Pri tomto spôsobe som premýšľala, či sa film vôbec niekedy skončí, veď by takto mohol pokračovať hodiny a hodiny... no ale možno sa dočkám v druhej časti ;-) (12.01.2007)

Americký remake japonské variace na strašidelný dům a jako bonus to točil ten samej režisér. A nedopadlo to vůbec špatně. Takashi Shimizu buduje film na lekačkách a to mu vychází, protože prostě ví jak na to. Celý film mu to vychází a jen párkrát sklouzne do vyložené trapnosti. Že mu to vycházelo v průběhu filmu jsem přijal s povděkem, ale byl jsem zvědav na povinnou závěrečnou scénu ve všech hororech a to finální zůčtování. Ta se podle mého očekávání extrémě nepovedla: Chvíli tam strašně trapně pobíhá Bill Pullman a potom když dojde na setkání Vraždící potvory vs. Sarah Michelle Gellar (které to velice sluší a zahrála též dobře) tak se prostě bát nemůžete, protože když je oslizlej chlapeček v záběru 1,5 sekundy a dělá u toho držky tak je to strašidelný, ovšem když se tam nekonečně dlouho po schodech plazí jeho permanentně krkající (všichni v tom filmu krkaj) oslizlá zombie-duch matka tak je to spíš komický. Jinak ale naprostá spokojenost, protože (a věřte že je ponižující to přiznat) jsem se docela lekal celý film a to se mi tak často nestává. PS. Jednou jsem se lekl opravdu GIGANTICKY a z komentáře Isherwooda vidím že nejsem sám. Je to v místě, kde to pravdu nečekáte a prostě bravo.... (22.11.2005)