Svatý boj

Ryan Gosling jako mladý kluk hraje stejně famózně jako teď. Tato role mu seděla a on se do ní vážně hodil. První polovina filmu byla excelentní, druhá byla daleko horší, divák se začne nudit a Believer najednou začal ztrácet smysl. Film Vám nahodí spoustu myšlenek a začnete po něm přemýšlet. Jde tedy o zajímavé drama a bylo by ještě zajímavější, kdyby šlo v kolejích první poloviny .. 6/10 = 66% (16.07.2013)

Skvělý film, který na mě zapůsobil ještě o něco víc než American History X. Tím hlavním rozdílem je tu pro mě asi ta intelektuální rovina a některé silné scény (interview, sezení). Co se týká porovnání hlavních postav, Gosling a Norton jsou oba ve svých rolích perfektní. (19.03.2012)

Asi najlepšia rola a výkon Ryana Goslinga celkovo. Jedna z najlepších náckovských snímok, ktorá je ale niečím zvláštna. A to asi tým porovnaním začiatku a konca. Kto je hlavná postava v úvode a kým sa stane na konci. Svätý boj sleduje život Dannyho, mladého človeka, ktorý však stráca svoje židovské ideály a vydáva sa inou cestou. Tento snímok bol v čase svojho vzniku filmovou udalosťou roka. Vynikajúca dráma o vnútornej premene židovského neonacistu v brilantnom hereckom podaní Ryana Goslinga. Snímok je natočený veľmi citlivo a zostáva na neutrálnej pôde. Jeho posolstvo je nespochybniteľné a veľmi poučné. Aj napriek trochu plytšej prepracovanosti je "Svätý boj" prekvapením nového milénia, ktoré stojí aj za znovuzhliadnutie. (11.10.2019)

Člověk může přesvědčit lidi kolem sebe, že je někdo jiný, ale nikdy o tom nepřesvědčí sebe samotného.. Hajlující pravice třímající sedmiramenný svícen, jarmulka s motivem hákového kříže a trochu toho počteníčka z dvou knih v jedné (knižní) vazbě v podobě hebrejského překladu Mein Kampf a Kabaly v němčině. Toť zlehčení ideologické schizofrenie Dannyho Balinta, neonacismu holdujícího Žida, hledajícího identitu uprostřed začarovaného kruhu intolerance, nenávisti, náboženských kořenů a vlastní pochybnosti v učení judaismu. Goslingův výkon nadmíru přesvědčivý, ovšem nízký rozpočet byl v některých momentech až nečekaně vidět a v druhé půli se film, ztrácejíc po kapkách svou animální přitažlivost, ufilozofoval k takřka mučednické smrti, nicméně pro svůj nečernobílý pohled na problematiku antisemitismu si nadprůměrné hodnocení a přinejmenším pozornost bezesporu zaslouží. Jak už říkal K.Branagh v roli Heydricha ve fenomenálním komorním dramatu Konference ve Wannsee, nenávist je neuvěřitelný hnací motor, který leccos dokáže udržet při životě (historka o muži, co nenáviděl svého otce, ale jeho smrt s ním pohnula více, než smrt matky, kterou miloval). A já říkám, že je to jen mrhání časem, neboť jizvy na těle i na duši nakonec stejně ukážou, že mnohem lepší je žít svůj život pomocí šlechetnějších paliv.. (25.03.2011)

Ve filmu mimo jiné zazní, že kdyby Hitler neexistoval, Židé by si ho vymysleli, protože nenávist okolí je to, co podmiňuje jejich existenci. Jenže ono to platí hlavně opačně, protože to my jsme si Židy doslova vydupali ze země. Oběť rasismu – ať je jí Žid, Turek, Alžířan nebo kdokoliv jiný – je uměle zkonstruovaná postava. Základní argument rasismu zní: kdyby tu nebyli oni, život by byl dokonalý a společnost by znovu byla harmonická. Tento argument vsak pomíjí fakt, že obětí rasismu je postava, která je tu jen proto, abychom si mysleli, že taková harmonická společnost je skutečně vůbec možná. Jinými slovy, kdyby neexistoval Žid, museli bychom si takovou postavy vynalézt, abychom uchovali iluzi, že můžeme mít dokonalou společnost. Ve skutečnosti je společnost vždy rozdělena. Rasistická postava je jen cestou, jak zakrýt nemožnost dokonalé identity celé společnosti. Co se jeví jako překážka plné identity společnosti se sebou samou, je ve skutečnosti její pozitivní podmínkou: tím, že se na Žida přesune role cizího tělesa, které vnáší do sociálního organismu dezintegraci a antagonismus, je umožněn obraz společnosti jako konzistentního, harmonického celku. Tímto způsobem za nás udržují neonacisté pořádek a iluzi dokonalé společnosti. (17.11.2009)