Reklama

Reklama

Jako pocta jugoslávským partyzánům druhé světové války vzniklo v roce 1969 výjimečné dílo, ve kterém si zahrála také řada mezinárodních hvězd stříbrného plátna. Film se odehrává počátkem roku 1943, kdy se německá armáda vydává na osobní nařízení Hitlera na velkou ofenzívu proti jugoslávským partyzánům v západní Bosně. Němci mají velkou početní převahu. Jedinou únikovou cestu představuje pro partyzány a mnoho raněných a nakažených tyfem most přes Neretvu. Na jeho druhé straně čekají nepřátelské síly, chystající masakr raněných vojáků. Ti se však ještě nevzdávají a nařídí most strhnout. Překvapený nepřítel přemístí své síly, ale během jedné jediné noci partyzáni postaví provizorní most na místě toho zničeného a dostanou se na druhou stranu... (Řitka video)

(viac)

Recenzie (65)

corpsy 

všetky recenzie používateľa

Tak takýto druh filmov, dnes už na plátne neuvidíte. A je to škoda. Pravé lokácie, pravé výstrely, explózie, oheň, pravý dym, bahno, pravé dekorácie a vojenská technika. Niečo síce vylepšujú makety a miniatúry, ale je ich minimum. V dobe dnešnej, sa to dá všetko bez nejakých komplikácií vyriešiť na compe pomocou CGI. Vtedy, sa to proste nedalo, ale aj tak je tu vizuálnych trikov naozaj len na malej ploche. Proste monumentálny veľkofilm, z ktorého rozpočet vyviera ako magma. A niečo také bude navždy ozdobou a zároveň aj oslavou kín, kde sa to všetko prejaví v celej svojej širokouhlej kráse. Mať tak tú možnosť vidieť to na plátne. ()

Flakotaso 

všetky recenzie používateľa

Bitva na Neretvě je skutečně velkým filmem – ve své době byl jedním z nejdražších projektů východní Evropy a na výsledné podobě snímku je to znát. Díky několika koprodukcím byl film obsazen desítkami nejen jugoslávských, ale i mezinárodních hereckých hvězd. Nešetřilo se ani na bitevních scénách a zejména mohutné výbuchy se svou působivostí vyrovnávají i současným válečným filmům, používajícím digitální techniky. To se bohužel nedá říct o stylu, jakým je Bitva na Neretvě vyprávěna – děj se tříští a přeskakuje mezi desítkami postav a bez podrobného historického kontextu není jednoduché se mezi nimi orientovat, přestože jsou ztvárněny známými tvářemi. V závěru přestřelené stopáže se navíc film stává až příliš patetickým a ztrácí tak body, získané v úvodu technickou brilancí, okázale dokazující vysoký rozpočet. ()

Reklama

dopitak 

všetky recenzie používateľa

Spíše než film je Bitva na Neretvě (špatně) hraný dokument. Takhle odosobněný film jsem snad ještě neviděl. Producenti si zřejmě mysleli, že stačí zaplatit několika celebritám, když se na pár záběrů postaví před kameru - to je případ Yula Brynnera, či Franca Nera. Divák asi chvílemi netuší, na kterou ze stran se zrovna dívá. Střelba, kouř, střelba, kouř, výbuchy granátů... České vydání od Řitky video disponuje bídným dabingem a naprosto otřesným obrazem kvality amatérského kinoripu. ()

cheyene 

všetky recenzie používateľa

Nedopusťme, aby se něco podobného opakovalo!Hvězdné mezinárodní herecké obsazení zde rozehrává napínavý příběh, který nepostrádá nic, co by válečný snímek měl mít. Hned na začátku je bojová akce, která diváka velmi rychle vtáhne do atmosféry jugoslávských bojišť. Opět se jedná o smutný příběh, ovšem taková byla celá válka...Fanatismus ze strany Ustašovců a Četniku je stavěn vůči touze partyzánů bojovat proti fašismu. Franco Nero předvádí dobrý herecký výkon a byl jsem velmi rád za vývoj jeho postavy...Samotný závěr je velmi drastický (nečekejte ovšem krvavé deště, jatka a podobné výsady moderních válečných snímků), vyjádřený bojem partyzanů proti Ustašovcům. Jediné, co mi celý film kazilo byl fakt, že i na originálním dvd je velmi špatný obraz. Dokážete-li toto přenést, tak vás čeká neskutečná bitva na Neretvě. ()

zette 

všetky recenzie používateľa

Nejdrazsi jugoslavsky film predevsim zaujme zajimavym mezinarodnim hereckym obsazenim. To pusobi skoro jako rarita, v zemi vychodniho bloku. I pres delku film udrzi divakovu pozornost a i kdyz se valecne sceny nemou rovnat se sovetskymi filmy te doby... Bitva o Neretvu umi zaujmout i divaka, ktery valecnym filmum neholduje. ()

Galéria (30)

Zaujímavosti (13)

  • Yul Brynner i Orson Welles zemřeli ve stejný den, 10. října 1985. Toto je jejich jediný společný film. (špaček421)
  • V čase výroby bol najdrahší film vo východnej Európe (ak nerátame Sovietsky zväz) a zároveň je najdrahším filmom vtedajšej Juhoslávie. Rozpočet pre film bol osobne odsúhlasený samotným Josifom Brozom Titom. Prvý juhoslovanský film o 2. svetovej vojne, ktorý bol sponzorovaný štátom a 58 štátnymi spoločnosťami. (Marek1991)

Reklama

Reklama