Réžia:
Ladislav SmoljakHudba:
Petr SkoumalHrajú:
Ladislav Smoljak, Petr Brukner, Zdeněk Svěrák, Bořivoj Penc, Genadij Rumlena, Marek Šimon, Petr Reidinger, Zdeněk ŠkrdlantObsahy(1)
V pražské restauraci „Pod Vyšehradem”, kam Cimrman rád chodíval na rybí speciality, přisedl k němu jednoho večera majitel hostince a zeptal se ho, zda by pro příští ples ledařů branického pivovaru nesestavil živý obraz „Češi na severním pólu”. Cimrman nabídku přijal a rozhodl se, že prostuduje polární tematiku přímo na místě. Nejcennějším přínosem jeho cesty do Arktidy byl jeho objev sněžného člověka (játyho). Cimrman se s ním osobně setkal, a jelikož k tomu došlo právě v době říje, mohl zblízka pozorovat jeho pohlavní život. Po návratu do vlasti, jsa silně nachlazen, nadiktoval svému sousedu Padevětovi hru „Přetržené dítě”, která byla takřka nehratelná v podobě, jak ji rekonstruoval dr. Brukner, která je však naprosto hratelná po revizi textu, kterou později provedl prof. Vondruška. Když se Cimrman uzdravil, ale jeho pravá ruka díky omrzlinám nebyla s to udržet pero, napsal levou rukou hru „kompaktní a čirou jeko střechýl” (Šalda) Dobytí severního pólu Čechem Karlem Němcem. Z ní se svět – bohužel pozdě – dovídá, že čtveřice pražských otužilců stanula na nejsevernějším bodu naší planety o celý den dříve než Američan R. E. Peary. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (361)
"Kdo způsobil, že sám náčelník vydával tak zvrácené rozkazy?" Tak to vím úplně přesně. Lékárník Šofr to způsobil. Je totiž trudomyslný, pravdu má náčelník a psali to v Učitelských novinách. Nicméně daleko nejzábavnější postavou je potah, nosič a primitiv Varel Frištenský. Bez něj by se ten pól dobýval určitě daleko méně zábavněji. Já jsem tedy velkým fandou hry a to již od prvního zaslechnutí, takže si vždycky vychutnám, když to Vašek dostane do křídla, když Šofr zafilozofuje o Podolí, když roztaje pečený Beran, když se jde na sever a když to srovnám s tím výletem na Kokořín, tak to stejně vždycky vyhraje Severní pól. ()
„Domů, do Prahy, do Podolí, do lékárny, do prdele, to je mi smutno…“ „Jdu normálně, normálně jdu na sever… a už jdu na jih! – Já si to musím ještě zkusit. – Klidně, to se neochodí.“ Tahle hra z DJC prostě nemá chybu. Jak seminář, tak hra je prostě narvaná těmi nejlepšími gegy a hláškami. Spojení Smoljak a Svěrák je zkrátka k nezaplacení. „Já tomu možná nerozumím… ale za sebe bych řek, že tu nic tak extrovního nevidím… Když to srovnám s tím výletem na Kokořín…- Prosímtě, to se vůbec nedá srovnávat! - Jaktože ne, byly tam skály pískovcový, vobčerstvení… co je tady? Prd!“ „Mně to taky zmejlilo, natož takového primitiva, jako je tady Fryštenský…- Děkuju ti, náčelníku, že ses mě zastal.“ (84 %) ()
Génius schovaný ve Zdeňku Svěrákovi a Ladislavu Smoljakovi (tím nechci ostatní členy souboru nijak shazovat, ale tito dva mistři jsou přeci jen nejzasloužilejší cimrmanologové) se nejvíce projevuje právě při představeních DJC, protože u Cimrmana je dovoleno vše! Každý seminář a každá hra jsou jedním slovem GENIÁLNÍ! Neexistovalo, neexistuje a ani nebude existovat lepšího, vtipnějšího a inteligentnějšího humoru! ()
Moje úplne prvé stretnutie s Cimrmanom. Lepšie je už len začať so Záskokom. Humorovo sú, ale porovnateľné. "Ja být taky čech, ale primitiv. Za náčelníkovými zády sme mluvili o požáru národního divadla. A je to tady! Trúdomyslnost! Už jí má! Polárni noc, má zvláštni moc, každého přepadne smutek...." A mnoho ďalšieho, čo si naší oddaní Cimrmanologové prerobili pre dnešné publikum. Škoda, že som sa narodil ako Slovák....Chcel by som to mať ako povinné čítanie... ()
Příspěvek, které zde napíšu, platí pro všechny představení točící se kolem dua pánů Svěráka a Smoljaka. Fakt, že to píšu přímo k této hře, je Vám myslím docela jasný. DOBYTÍ SEVERNÍHO PÓLU vždy bude mou nejoblíbenější "cimrmanovskou" scenérií legendárních vtipů, scének a hlášek. Vytvoření kultu jménem Jára Cimrman a jeho propagování by zasloužilo nějaké ocenění, protože tak vytříbený český humor s geniálními slovními převraty a gesty, je naprosto výjimečný a já se málem udusil smíchy. Humor těchto pánů je geniální a ani v dnešní době neztrácí nic ze svého prostého kouzla. ()
Galéria (7)
Zaujímavosti (13)
- Jméno lékárníka Vojtěcha Šofra je převzaté od slavného kameramana Jaromíra Šofra. „To není náhoda, od Jaromíra jsme si to příjmení s dovolením vypůjčili. Jeho tatínek i dědeček byli lékárníci, a tak jsme to využili,“ vysvětlil Petr Brukner. (mnaucz)
- Dokud autoři Ladislav Smoljak a Zdeněk Svěrák nenapsali „Záskok“ (1994), považovali tuto hru za nejlepší. (mnaucz)
- Hru diváci nemohli vidět v letních měsících, protože děj vyžadoval, aby herci byli teple oblečení a v kombinaci s divadelními světly docházelo k tepelným kolapsům herců. (sator)
Reklama