Meno ruže

V temném středověku, kde moc a bohatství střeží zakázané poklady historie a pokroku, dojde na opatství benediktinů k záhadnému úmrtí. Zrovna ve stejné době se na tomto opatství koná koncil, kterému má být přítomen i mnich William z Baskervillu, který svou touhou po odpovědích a svou nekrotnou intuicí a čistým rozumem začíná rozkrývat spletitou síť otázek i odpovědí o této záhadě. (26.03.2018)

"Kde se náš vzdělaný překladatel z Řečtiny setkal s anonymním autorem své smrti?" Tak na tuto otázku odpoví Svatá inkvizice během chvilky. Bylo mi potěšením sledovat inkvizitora Bernarda Guie v akci, ale sir William byl při svém pátrání také velmi přesvědčivý. Třeba záchod na neznámém opatství odhalil naprosto fantasticky. Jenže církevním manažerům šlo už ve středověku spíše o majetek než o bližního svého, takže se bude mučit a upalovat. Mne samozřejmě nejvíce potěšily pochybnosti o neomylnosti Slova Božího, krysožrout Salvatore a ocenil jsem i půvab labyrintu. Nicméně jsem Jméno růže poprvé viděl v kině v juniorském věku, takže je snad pochopitelné, že nejvíc jsem záviděl novici Adsovi jeho ztrátu panictví. Dva roky jsem pak bloudil po tuzemských farách, ale má touha uspokojena nebyla. (29.01.2019)

Výborná adaptace nejslavnějšího postmoderního románu Umberta Eca Jméno růže. V žádném jiném snímku mi středověk nepřišel, tak chladný a ponurý. Z některých scén mi doslova běhal mráz po zádech. Dobu inkvizici nesnáším a tenhle snímek každému ukáže proč. Z Seana Conneryho moudrost přímo vyzařuje a na roli Williama tvůrci nemohli mít šťastnější ruku. Mladičký Ch. Slater mě velmi mile překvapil a na svůj věk podal hodně solidní výkon. Další kdo mi na dlouho utkví v paměti je F. Murray Abraham a Ron Perlman coby Salvatore. Jean-Jacques Annaud zvládl převést knihu na filmové plátno báječným způsobem a jelikož jsem knižní předlohu nečetl, tak se ani nemusím zaobírat srovnáváním. Určité je, že Jméno růže se stalo legendou a kultem, ať už film nebo kniha...... (05.05.2008)

Ponurá detektivka ze 14.století , na kterou se vždycky znovu ráda podívám. Vynikající příběh , skvělí herci , Conneryho moudrý a laskavý mnich zaučující mladého novice , fanatický Murray Abraham a úžasná sbírka neuvěřitelných týpků v opatství. Kniha je možná legendární , ale velmi složitá , takže mně se film líbil mnohem víc. (14.11.2004)

Při sledování Annaudova Jména růže se musím ptát, jaká nevyléčitelná duševní porucha neustále žene režiséry do zfilmovávání "nezfilmovatelných" předloh. Je to ambice si dokázat, že dokáží nemožné? Ale jistěže nakonec něco zplichtí, ovšem jen stěží ve 20% to za něco stojí. Annaud je jistě v určitém směru geniální režisér. Dokáže budovat atmosféru - to jsem ocenila například u jeho "odvážného" snímku Boj o oheň. - Bohužel pokud jde o Jméno růže platí o mě, nejen že jsem četla předlohu, ale navíc jsem studovala historii. Nemohu snést to mrzačení mnohoznačnosti, to pobuřujícně moderní myšlení hlavních hrdinů, tu násilně dosazenou love story a naposledy toho nápadně opáleného Seana Connerryho (ač ho mám ráda) mezi jinak bledými mnichy. Upomíná na podobně opáleného Brada Pitta v Sedmi letech v Tibetu od stejného režiséra. Brad vypadal po všech strázních neuvěřitelně blahobytně. O Annaudovi mě napadá velice primitivní soud: Tvoří sice krásné obrazy, ale blbé příběhy. To tolik nevadí u filmů, kde se toho moc nenamluví, jako jsou Medvědi nebo Boj o oheň. Běda však, jak se snaží něco důležitého sdělit skrze slovo. Proč si proboha Annaud nenajde originální a inteligentní scénář? A hlavně: Už žádnou adaptaci, prosím! (24.03.2004)